Východiska: Systematické review (SR) představuje v kontextu s přístupem a filozofií Evidence-Based Healthcare (EBHC) nejvýznamnější a nejhodnotnější typ studie v rámci úrovně vědeckých důkazů. Hallux valgus (HV) patří mezi nejčastější deformity v oblasti přednoží. SR, zabývající se vlivem operace HV na chůzi, kvalitu života, spokojenost a současně i bolest, ve světovém písemnictví chybí. Cíle: Hlavním cílem tohoto propedeuticky zaměřeného článku bylo poukázat na význam SR v rámci přístupu EBHC a přiblížit rigorózní a systematickou metodiku jeho tvorby příkladem dílčích výsledků SR zaměřeného na hodnocení efektu operační korekce deformity HV. Metodika: Nejprve jsme formulovali review otázku a specifikovali kritéria pro zařazení a vyloučení primárních studií do SR. Protokol SR jsme vypracovali pomocí softwaru, vyvinutého Joanna Briggs Institute pro tvorbu SR. Systematické vyhledávání publikovaných i nepublikovaných primárních studií zahrnovalo 3 kroky: 1. Iniciální vyhledávání v Medline, Embase a Cinahl; 2. sekundární vyhledávání v 13 databázích; 3. prostudování referenčních seznamů relevantních studií. Vyhledávali jsme randomizované kontrolované studie (RCT) bez časového omezení a ve všech jazycích. Výsledky: Celkem jsme nalezli 2412 studií a odstranili 767 duplikátů. Na základě dvoufázového hodnocení relevance a kritického hodnocení metodologické kvality studií pomocí standardizovaného hodnotícího nástroje JBI-MAStARI bylo zařazeno 27 RCT. V současné době probíhá extrakce výsledků pomocí standardizovaného nástroje JBI-MAStARI a příprava dat na meta-analýzu. Dílčí výsledky ukázaly nejednotnost použitých metod k hodnocení bolesti a spokojenosti pacientů po operaci HV v zahrnutých RCT. Závěry: SR představují velmi významné pojítko mezi vědeckými důkazy a jejich implementací do klinické praxe. Evidence-Based přístup je možné použít ve všech oblastech, v nichž se tvoří kvalitní primární vědecké důkazy., Background: Systematic review (SR), as secondary research is in the context of Evidence-Based Healthcare (EBHC) classified as the most important and valuable type of publication within the level of evidence hierarchy. Hallux valgus (HV) is a common forefoot deformity. In the current literature, there is no SR which has reviewed the effect of HV surgery on gait, pain or function in the global evidence. Aim: Main aim of this propedeutically focused paper was to highlight the importance of SR within EBHC approach and explain rigorous and systematic methods of its development by example of partial results of the SR focusing on evaluation of the effect of the hallux valgus surgery. Medhods: Firstly, we formulated an answerable review question and specified inclusion and exclusion criteria. Protocol of the SR was prepared using soware developed by Joanna Briggs Institute for SR preparation. Systematic search of published and unpublished studies included three steps: 1. Initial search in Medline, Embase and Cinahl; 2. secondary search in 13 databases; 3. hand-search in the reference lists of relevant papers. We have searched randomized controlled trials (RCT) in any date and language. Results: We found 2412 papers and deleted 767 duplicates. en a paper retrieval according to inclusion and exclusion criteria and critical appraisal of methodological quality were done using standardized critical appraisal instruments JBI-MAStARI. 27 RCT were included into SR. Currently, we are extracting data using JBI MAStARI and preparing them for meta-analysis. Partial results showed heterogeneity of used method for evaluation of pain and patient satisfaction aer HV surgery in included RCT. Conclusions: SR is a very important link between scientific evidence and their implementation into clinical practice. Evidence-Based approach can be used in all areas with high quality of primary scientific evidence., and Jitka Klugarová, Miloslav Klugar, Jana Marečková
Východiska: Implementace mezinárodní klasifikace NIC v podmínkách intenzivní péče v ČR. Cíl: Identifikace intervencí NIC Klasifikačního systému, které všeobecné sestry označí jako použitelné v klinické praxi intenzivní péče minimálně jednou týdně. Metody: Kvantitativní analýza četnosti intervencí NIC. Dosáhla-li konkrétní intervence NIC 75% hranice (po sečtení v kategorii denní a týdenní péče), byla identifikována jako intervence NIC, která je použitelná minimálně jednou týdně v klinické péči prostředí intenzivní péče. 386 záznamových archů, ve kterých všeobecné sestry označovaly frekvence použití vybraných 184 intervencí Klasifikačního systému NIC. Získaná data byla získána z klinické praxe intenzivní péče u 12 poskytovatelů zdravotnických služeb v České republice (ČR). Ke statistickému porovnání získaných dat z jednotlivých klinických pracovišť byl použit Pearsonův chi kvadrát, na hladině významnosti 5 % (p ≤ 0,05). Výsledky: 46 intervencí z vybraných intervencí NIC, bylo identifikováno jako intervence, použitelné minimálně jednou týdně v klinické péči prostředí intenzivní péče ČR. U 14 intervencí NIC nebyly shledány signifikantní rozdíly v označení použitelnosti jednou týdně na pracovištích ARO a JIP interního a chirurgického typu. U 32 intervencí NIC byly shledány signifikantní rozdíly v označení použitelnosti jednou týdně v klinické praxi mezi výše uvedenými pracovišti. Použitelnost těchto intervencí NIC minimálně jednou týdně častěji označily všeobecné sestry na pracovišti ARO. Závěry: Ze 184 mapovaných intervencí Klasifikačního systému NIC bylo identifikováno 46 intervencí, které všeobecné sestry označily, jako použitelné v klinické praxi intenzivní péče minimálně jednou týdně. Tyto intervence NIC podstoupí expertní validaci., Background: Implementation of the International Classification of NIC in conditions intensive care in the Czech Republic. Aim: The aim of this enquiry was the choice of interventions NIC of the classification system, which are marked by nurses as usable minimaxy once a week in the clinical practice of intensive care. This contribution maps the posibility of the usage of chosen interventions of classification system Nursing Interventions Classification NIC, which will be used for the future implementation in the intensive care sector. The aim of this enquiry was the choice of interventions NIC of the classification system, which are marked by nurses as usable minimaxy once a week in the clinical practice of intensive care. Methods: Reaches the specific interventions NIC 75% threshold for counting records in the category of daily and weekly care has been identified as an intervention NIC, which is applicable at least once a week in clinical care intensive care environment. The quantitative analysis of 386 records with 184 interventions NIC in the clinical practice, by 12 health service proveders in the Czech Republic. Pearson‘ s chi quadrat (p≤0,05) was used for the statistic comparison of the data from the individual clinical workplaces. Results: By the quantitative analysis was confirmed 46 interventions NIC of Classification system which possible usage in clinical intensive care minimally once a week in the CR. In comparison with the data distribution at individual clinical workplaces, there were not found any significant differences in minimal weekly usage indication at 14 NIC intervention of the classification system. There were found some differences in usage marking in 32 interventions NIC classification system by nurses at some workplaces. Higher frequency of presence was recorded by Anesthesiologic Resuscitation ward nurses. Conclusions: Analysis from 184 intervention NIC confirms the possibility 46 of serviceability of classification system NIC in our country. There are interventions, which usage in clinical care workplaces Anesthesiologic Resuscitation ward, Intensive Care Unit surgery minimally once a week. These interventions NIC undergo expert validation., and Jitka Hůsková, Petra Juřeníková