Objectives. The goal was to find out whether pu-blic policy attitudes to the preference of policy instruments in solving long-term unemployment are explained through a big-five factor model of personality or through political orientation. Participants and settings. Authors administered a questionnaire survey among 8,554 university students in the Czech Republic.Hypothesis. Public policy attitudes to individual policy instruments are most influenced by poli-tical orientation and the related personality traits of openness and conscientiousness. Authors as-sume that the personality traits of openness and conscientiousness correlate most significantly with the ideological predisposition, however, the political orientation directly influences pre-ferences for policy instruments.Statistical analysis. Correlation analysis, multi-ple linear regression, structural models.Results. Public policy attitudes to policy instru-ments were most influenced by political orien-tation and the related personality traits of ope-nness and conscientiousness. However, on the basis of structural models, not only the direct in-fluence of political orientation on preferences to policy instruments has been demonstrated; from the personality traits, it is again an openness of mind and conscientiousness.Study limitation. The use of a short version of BFI-10; the lack of theoretical and empirical studies dealing with the influence of personality traits on public policy making. and Cíle. Cílem je zjistit, zda může být preference opatření sloužících k řešení problému dlouhodo-bé nezaměstnanosti vysvětlena prostřednictvím pětifaktorového modelu osobnosti či prostřed-nictvím politické orientace.Participanti a procedura. Dotazníkové šetření mezi 8 554 studenty vysokých škol v České re-publice.Hypotéza. Základní hypotéza vychází z předpo-kladu, že veřejně politické postoje k jednotlivým opatřením nejvíce ovlivňuje politická orientace a s tím související osobnostní rys otevřenost a svědomitost. Předpokládáme, že osobnostní rysy otevřenost a svědomitost nejvýznamněji korelují s ideologickou predispozicí, nicméně přímý vliv na postoj k jednotlivým opatřením má právě politická orientace.Statistická analýza. Korelační analýza, mnoho-násobná lineární regrese, strukturní modely.Výsledky. Veřejně politické postoje k jednotli-vým opatřením nejvíce ovlivňuje politická ori-entace a s tím související osobnostní rysy ote-vřenost a svědomitost. Na základě strukturních modelů se však neprokázal pouze přímý vliv politické orientace na postoje k jednotlivým opatřením, ale také vliv dvou osobnostních rysů (otevřenost mysli a svědomitost).Omezení studie. Použití krátké verze BFI-10, nedostatek teoretických a empirických studií zabývajících se vlivem osobnosti na tvorbu veřejné politiky.
Virtual reality is used to treat a variety of mental health problems. However, it is not only another technological stage in the use of games in the therapeutic process, but it also brings with it a number of new psychic phenomena (e.g. pres-ence, including embodiment), which change the nature of the game experience. On the other hand, the degree of experienced presence de-pends on a certain level of technological level, the current peak of which is the so-called fully immersive virtual reality. One of the ways to use virtual reality in the treatment of mental disorders is through direct or indirect therapeu-tic games. There are already many therapeutic games also in various degrees of virtual reality towards fully immersive virtual reality. The aim of this article is to present the use and creation of therapeutic games in virtual reality and an-other aim is to present a model composed of three components – player, game and therapy by Mader et al. (2012) for the creation of thera-peutic games in virtual reality on the example of the development of an application for reducing procedural pain in patients with burns on the ex-ample of our own application Cold river. and Virtuální realita se používá při léčbě celé řady psychických zdravotních obtíží. Není však jen dalším technologickým stupněm využívání her v terapeutickém procesu, ale přináší sebou i řadu nových psychických fenoménů (např. prezenci včetně embodimentu), které promě-ňují povahu zážitku ze hry. Na druhou stranu je míra zakoušené prezence závislá na určitém stupni technologické úrovně, jejíž dosavadní vr-chol představuje tzv. vysoce imerzivní virtuální realita (fully immersive virtual reality). Jednou z možností, jak virtuální realitu při léčbě psy-chických obtíží využívat, je pomocí přímých nebo nepřímých terapeutických her. Existuje již velké množství terapeutických her také v růz-ných stupních virtuální reality směrem k vysoce imerzivní virtuální realitě. Cílem tohoto článku je představit využívání a vytváření terapeutic-kých her ve virtuální realitě a dalším cílem je představit model složený ze tří komponent – hráč, hra a terapie – autorů Mader et al. (2012) pro tvorbu terapeutických her ve virtuální realitě na příkladu vývoje aplikace pro snižování pro-cedurální bolesti u pacientů s popáleninami a na příkladu naší vlastní aplikace Cold river.
Počátky vědních oborů jsou často spojovány s určitým definujícím momentem, jako je například publikace určité monografie či založení výzkumného institutu. V českých zemích se počátky psychologie tradují k akademickému roku 1921/1922, kdy František Krejčí (1858-1934) založil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Psychologický ústav, a počátky kriminologie se kladou do šedesátých let 20. století, kdy byl založen Výzkumný ústav kriminologický. Otázkou však zůstává, který moment definuje vznik forenzní psychologie v českých zemích. Cílem tohoto článku je zodpovědět si tuto otázku pomocí popisu multidisciplinárních počátků forenzní psychologie, stavu vědních oborů do roku 1939 a vytvoření časové linie publikací od roku 1918 do roku 1939 vztahujících se k forenzní psychologii. Na základě analýzy této časové linie publikací a s použitím šesti základních charakteristik vědecké disciplíny lze konstatovat, že vydání publikace Josefa Šejnohy Kriminální psychologie v roce 1930 je momentem, který definuje ustavení forenzní psychologie v českých zemích. and The beginnings of a scientific discipline are usually connected with the publication of a certain manuscript or the founding of a research institute. In the Czech Lands, the founding of psychology is traced to the academic year 1921/1922, when František Krejčí (1858-1934) founded the Psychological Institute at the Faculty of Arts of Charles University, and the beginnings of criminology are connected to the founding of Criminological Research Institute in the 1960s. However, a question remains, which moment in history defines the founding of forensic psychology in the Czech Lands. In order to answer this question, I have described the multidisciplinary beginnings of forensic psychology, the state of scientific fields up till 1939, and created a publication timeline from 1918 to 1939. Based upon the analysis of the publication timeline and using the six basic characteristics of scientific discipline, it can be stated that the publication of Josef Šejnoha Criminal Psychology from 1930 is the defining moment of founding forensic psychology in the Czech Republic.
Cílem přehledové studie je popsat vztah dvou proměnných – atopického ekzému a pozornosti. Nejprve je důležité vymezit dva související pojmy, které je důležité nezaměňovat, a to ADHD a ADD. Obě tyto poruchy pozornosti jsou dědičné neurovývojové poruchy. ADD se vyznačuje ztrátou soustředění, roztržitostí a emoční přecitlivělostí. ADHD je porucha pozornosti s hyperaktivitou. Vyznačuje se nepozornosti, hyperaktivitou a impulzivitou. Na základě výsledků dostupných studií, které se tímto vztahem zaobírají, je čtenáři představena daná tématika a shrnuty dosavadní poznatky. Pro přehledovou studii bylo pracováno se zdroji z dostupných vědeckých databází: PubMed, PsycInfo, Scopus a Web of Science. Pro vyhledávání byla zadána klíčová slova: atopic eczema, ADHD, ADD, attention, relationship. Dalším zvoleným kritériem pro vyhledávání bylo sledované období, které jsme stanovili bez určení, důvodem pro toto rozhodnutí bylo, že se jedná o specifickou problematiku. Studie byly vybrány na základě relevantnosti ke stanovenému cíli. Celkem se jednalo o 10 analyzovaných studií. Výsledky analyzovaných studií ukazují, že u osob s diagnostikovaným atopickým ekzémem existuje riziko poruchy pozornosti. Zároveň však nebyl prokázán přímý kauzální vztah mezi těmito proměnnými, který by v případě prokázání mohl vést ke stanovení preventivních, ale i léčebných plánů., PROBLEM: Atopic eczema is linked with several other psychosomatic diseases and disorders like sleeping disorders or low quality, chronic itching, etc. First, it is important to define two related terms that are important not to confuse, namely ADHD and ADD. Both of these attention disorders are inherited neurodevelopmental disorders. ADD is characterized by loss of concentration, distraction, and emotional hypersensitivity. ADHD is an attention deficit hyperactivity disorder. It is characterized by inattention, hyperactivity, and impulsivity. The survey study aims at describing the relation of two variables – atopic eczema and attention. Based on the results of the available studies dealing with the said relation, the topic will be presented to the reader and the existing pieces of knowledge will be summarized. METHODS: The study worked with sources from available scientific databases: PubMed, PsycInfo, Scopus and Web of Science. The following key words were entered for search: atopic eczema, ADHD, ADD, attention, relation. Another criterion selected for search was the period of observation, which we set without determination; that decision was based on the fact that the topic in question is specific. The studies were selected based on their relevance for the goal set. 10 studies were analyzed in total. RESULTS: The analysis results show that studies dealing with the issue of the effect of atopic eczema can be divided into two groups. The first group consists of studies which state, based on research, that persons with diagnosed atopic eczema are endangered by attention disorders. While comparing them with healthy population, i.e., with persons without atopic eczema, it was found that persons with atopic eczema have higher proportional chance of attention disorders, and other health problems linked with the said disease, like low quality of sleep, anxieties, depressions or behaviour disorders were registered as well. The studies under analysis also mention a risk period that may be essential for the development of attention disorder. The other group consists of studies which did not demonstrate a direct causal relation between attention eczema and attention disorders, which, if demonstrated, could lead to setting of preventive and therapeutic plans. The results of some of these studies show the coexistence of atopic eczema and ADHD, but the authors state that both disorders may not have causal relation and that they may be influenced by other factors; they recommend other studies which could clarify the prevalence of ADHD in persons with atopic eczema., and DISCUSSION AND CONCLUSION: In conclusion, it can be stated that there is a higher risk of attention disorder, ADHD, in individuals with atopic eczema. However, as studies show, a causal relation between the two variables in question has not been found yet. The results have also shown that this issue is still little explored, in spite of the fact that a number of studies had a large research set. Therefore, further extensive interdisciplinary studies are needed, in order to prove or disprove their mutual causal relation. In case of proving the causal relation, it is further recommended to proceed to determine preventive and therapeutic strategies for attention disorders caused by atopic eczema, in order to positively influence the resulting quality of life of the individuals with the said disorder type.
Objectives. The study is aimed at describing attachment and coping strategies in the prison population, and relations between these two variables were tested. Sample and setting. The sample consisted of 122 men serving middle-security sentences mainly for property crime. The attachment was determined by the Czech version of the Experiences in Close Relationships Scale, and coping strategies were measured by The Stress Coping Style Questionnaire SVF 78. Hypotheses. The prisoners’ attachment and coping strategies were expected to be different from those of the normal population. The attachment anxiety and avoidance were expected to be related to coping strategies. Statistical analyses. One sample t-test and Wilcoxon one sample test were used for analyzing the differences in scores between the prison and normal population while the Pearson correlation and linear regression were used to test relations between variables. Results. Inmates were significantly different from the normal population both in their attachment and coping strategies. They exhibited higher attachment anxiety and avoidance compared to the normative sample, fearful avoidant attachment prevailed. Prisoners demonstrated higher Play Down, Distraction from Situation, Substitutional Satisfaction, Flight Tendency, Self-accusation, and Active Avoidance, they exhibited lower Guilt Denial and Rumination. Relational avoidance correlated negatively with positive coping strategies, relational anxiety correlated positively with negative coping strategies. Limitations. The main limitation of this study is the use of a non-representative sample and the self-assessment form of the methods employed. and Předkládaná studie se zabývala vztahovou vazbou a copingovými strategiemi u vězeňské populace. Zkoumaný vzorek tvořilo 122 mužů ve výkonu trestu se středním stupněm zabezpečení. Vztaho-vá úzkostnost a vyhýbavost byla měřena pomocí české verze dotazníku Experiences in Close Re-lationships scale, copingové strategie pomocí do-tazníku Strategie zvládání stresu SVF 78. Vězňové měli statisticky vyšší hodnoty vzta-hové úzkostnosti a vyhýbavosti v porovnání s normální populací. Při porovnání copingových strategií vězňů s normami dotazníku se proká-zaly celkově vyšší hodnoty jak negativních, tak pozitivních strategií. Nicméně u obou typů stra-tegií se většina zvýšených hodnot týkala vyhý-bavých způsobů zpracování stresu. Potvrdil se předpoklad, že mezi vztahovou úzkostností a vyhýbavostí a copingovými strate-giemi u zkoumaného vzorku existuje souvislost. Tendence ke vztahové vyhýbavosti souvisela s nižší mírou pozitivních copingových strategií, kdežto vztahová úzkostnost spíše s vyšší mírou negativních copingových strategií.
The paper evaluates changes in the water temperature of the Vistula River – one of the longest rivers in Europe. Mean monthly and annual water temperatures from the period 1971–2017 for 11 stations along the entire length of the river revealed the increasing trends. The mean increase in water temperature in the analysed multi-annual period was 0.31 °C dec–1. In the majority of analysed stations, the key factor determining changes in the water temperature of the river was air temperature. The observed water warming in the Vistula River should be considered an exceptionally unfavourable situation in the context of importance of water temperature for a number of processes and phenomena occurring in river ecosystems. Given the scale of changes, fast measures should be undertaken to slow down the warming.
Herbivorous insects are often highly specialised, likely due to trade-offs in fitness on alternative host species. However, some pest insects are extremely adaptable and readily adopt novel hosts, sometimes causing rapid expansion of their host range as they spread from their original host and geographic origin. The genetic basis of this phenomenon is poorly understood, limiting our ability to predict or mitigate global insect pest outbreaks. We investigated the trajectory of early adaptation to novel hosts in a regionally-specialised global crop pest species (the cowpea seed beetle Callosobruchus maculatus). After experimentally-enforced dietary specialisation for nearly 300 generations, we measured changes in fitness over the first 5 generations of adaptation to 6 novel hosts. Of these, C. maculatus reproduced successfully on all but one, with reduced fitness observed on three hosts in the first generation. Loss of fitness was followed by very rapid, decelerating increases in fitness over the first 1-5 generations, resulting in comparable levels of population fitness to that observed on the original host after 5 generations. Heritability of fitness on novel hosts was high. Adaptation occurred primarily via changes in behavioural and phenological traits, and never via changes in offspring survival to adulthood, despite high heritability for this trait. These results suggest that C. maculatus possesses ample additive genetic variation for very rapid host shifts, despite a prolonged period of enforced specialization, and also suggest that some previously-inferred environmental maternal effects on host use may in part actually represent (rapidly) evolved changes. We highlight the need to examine in more detail the genetic architecture facilitating retention of high additive genetic variation for host shifts in extremely adaptable global crop pests., Thomas N. Price, Aoife Leonard, Lesley T. Lancaster., and Obsahuje bibliografii