Number of results to display per page
Search Results
1882. CHERUB ANTE PARADISUM. ID EST S. JOANNES EVANGELISTA, EXIMIAE FACULT. THEOLOGICAE TUTELARIS PATRONUS, Intra ejusdem ante portam Latinam Solemnia Dictus In Basilica Salvatoris Caesareo-Academici Collegij Soc. JESU ad S. Clementem, Ad S.P.Q. Academicum ...
- Creator:
- Hassel, Christianus Josephus and Jezuitská tiskárna (Praha, Česko)
- Publisher:
- Tiskárna jezuitská
- Format:
- print and [6] ff ; 4°
- Type:
- model:monograph and TEXT
- Subject:
- století 17., hagiografie, slavnosti, and 094
- Language:
- Latin
- Description:
- BCBT40385
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
1883. Chill injury at alternating temperatures in Orchesella cincta (Collembola: Entomobryidae) and Pyrrhocoris apterus (Heteroptera: Pyrrhocoridae)
- Creator:
- Hanč, Zdeněk and Nedvěd, Oldřich
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- article, bibliography, conference publication, model:article, and TEXT
- Subject:
- Third European Workshop of Invertebrate Ecophysiology (1998 : Birmingham, Česko), zoologie, fyziologie živočichů, ekofyziologie, hmyz, Collembola, Orchesella cincta, ploštice, Pyrrhocoris apterus, přežívání, mortalita, teplotní stresy, mráz, 591.5, 061.3, and 595.2/.7
- Language:
- English
- Description:
- Survival and Lt50 after exposures at constant low temperature were compared to the values obtained at alternating temperatures in two active (summer acclimated) temperate terrestrial arthropods. The experimental regimes used interruptions - daily transfers from the lower temperature to various higher temperatures for two hours or to one high temperature for Various durations. In both species the alternating conditions improved survival, implying reparation of the chill injury. In the collembolan Orchesella cincta, there was a maximum Lt50 when the higher exposure temperature was equal to the temperature of rearing (19°C). In the bug Pyrrhocoris apterus, Lt50 increased strongly with increasing higher temperature from 0 to 15°C, and was subsequently constant over the entire physiological range suitable for development (to 35°C). Exposure at 0°C was harmful if continuously applied, but survival increased, relative to a constant exposure at -5°C, if the temperature alternated between -5 and 0°C., Zdeněk Hanč, Oldřich Nedvěd, and Lit
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
1884. Chimpanzees, Bonobos, & humans: A contrast in behavior & evolutionary significance
- Creator:
- Trubits Ryan J.
- Format:
- 7-17, print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, biography, historické články, and TEXT
- Subject:
- Pan troglodytes--psychologie--růst a vývoj, Pan paniscus--psychologie--růst a vývoj, chování zvířat, agrese, antropologie fyzická, psychologie srovnávací, ženské pohlaví, mužské pohlaví, zvířata, komunikace zvířat, ekosystém, and biologická evoluce
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Antropologové uznávají jak blízkou podobnost, tak i v ýrazné rozdíly mezi lidmi a lido opy, a z nic h jmenovitě šimpanzi a b onoby. Vedle uznání zjevných biologických charakteristik bylo také třeba, aby primatologové prozkoumali psychologické a sociální podobnosti mezi lidským živočichem a d věma druhy rodu Pan . Jane Goodallová byla průkopnicí dlouhodobého pozorování divokých šimpanzů na k rátkou vzdálenost v j ejich přirozených prostředích. Výsledky převratných výzkumů Harolda Coolidge a F ranse de Waala přispěly podobným způso - bem k p ochopení a p orozumění bonobů. Tyto studie zřetelně svědčí o n ápadném kontrastu mezi agresivním šimpanzem a mír umilovným bo - nobem. Náš vlastní druh nadto sdílí některé psychologické a s ociální aspekty s o běma zmíněnými pongidy. Antropologové tedy dnes mohou s jistotou zasadit všechny tři druhy do evolučního rámce., Anthropologists recognize both the close similarities and distinct differences between the human species and the great apes, especially the chimpanzee and the bonobo. Besides acknowledging the obvious biological characteristics, primatologists needed to also inves - tigate the psychological and social similarities between the human animal and the two Pan species. Jane Goodall pioneered the close-range and long-term observations of wild chimpanzees in their natural habitats. Likewise, Harold Coolidge and Frans de Waal contributed to un - derstanding and appreciating bonobos as a r esult of their ground-breaking research. These studies clearly attest to a s triking contrast between the aggressive chimpanzee and the peaceful bonobo. Furthermore, our own species shares some psychological and social aspects with both of these pongids. Consequently, anthropologists can now confidently place all three species within an evolutionary framework., Ryan J. Trubits, and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
1885. Chinas religionen
- Creator:
- Dvořák, Rudolf
- Publisher:
- Verlag der Aschendorffschen Buchhandlung
- Format:
- print and viii, 216 s.
- Type:
- model:monograph and TEXT
- Subject:
- Náboženství Dálného východu. Indická náboženství. Hinduismus. Buddhismus, Laozi, 604 př. Kr.-531 př. Kr, 6. století př. Kr, filozofové, myslitelé, taoismus, učení taoismu, čínská náboženství, starověká Čína, 221, 221.3, 221.3-1/-9, (048.8), 5, and 22/24
- Language:
- German
- Description:
- T. 2, Lao-tsï und seine Lehre, von Rudolf Dvořák., and KČSN
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
1886. Chirurg a noblesa - úvodník
- Creator:
- Pafko, Pavel
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, úvodníky, and TEXT
- Language:
- Czech
- Description:
- P. Pafko
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
1887. Chirurgická léčba akromioklavikulární luxace: Tahová cerkláž versus hákovitá dlaha
- Creator:
- Tuček, Michal, Chochola, Antonín, Vaněček, V., and Bušková, K.
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, srovnávací studie, and TEXT
- Subject:
- dospělí, lidé, lidé středního věku, mladý dospělý, staří, prospektivní studie, akromioklavikulární kloub--chirurgie--radiografie--zranění, dislokace--chirurgie--radiografie, rozsah kloubních pohybů, výsledek terapie, pooperační komplikace, hojení fraktur, kostní destičky--škodlivé účinky--využití, kostní dráty--škodlivé účinky--využití, fraktury - fixace vnitřní--metody--přístrojové vybavení--statistika a číselné údaje, osteolýza--etiologie--komplikace, and hook plate
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Úvod: Cílem prospektivní randomizované studie bylo porovnání tahové cerkláže a hákovité dlahy při léčbě AC luxací, především z hlediska funkčních a radiologických výsledků. Metoda: Soubor tvořilo 80 pacientů s akutní akromioklavikulární (AC) luxací typu 3, 4 a 5 Rockwoodovy klasifikace. Diagnóza byla stanovena na základě klinického (defigurace a instabilita) a rtg vyšetření (AP a zátěžové rtg). Tahovou cerkláží (TC) bylo ošetřeno 40 pacientů a hákovitou dlahou (HD) rovněž 40 pacientů. Hodnocení bylo prováděno v průběhu jednoho roku po operaci na základě rtg snímků a Constant score. Výsledky: Constantovo skóre 3 měsíce od operace činilo průměrně u TC 84 bodů a u HD 88 bodů. Po 1 roce od operace byl výsledek shodně 93 bodů u obou skupin. V souboru HD se hodnota skóre zvýšila mezi 2 a 4 týdny od operace z 56 na 78 bodů. V 71 případech bylo pooperační postavení AC kloubu a implantátu hodnoceno jako správné. U 6 případů jsme nalezli malpozici Kirschnerových drátů a ve 3 případech horizontální rozšíření AC kloubu. Redislokace v rozsahu 50–100 % šíře kosti akromia byla na rtg snímku patrná u 4 pacientů (10 %) ze skupiny TC a u 5 pacientů (13 %) ze skupiny HD. Viditelnou osteolýzu distální plochy akromia jsme nalezli u 83 % pacientů s HD. Komplikace jsme zaznamenali u 30 % pacientů s TC a u 5 % pacientů s HD. Závěr: Hákovitá dlaha i tahová cerkláž jsou srovnatelnými metodami při léčbě AC luxace hodnocené radiologicky a klinicky po 3 měsících a 1 roce od operace. Hákovitá dlaha má nižší počet komplikací a umožňuje časnější plnou zátěž a hybnost než TC. U TC doporučujeme odstranění implantátu za 8 týdnů, dobu 6 týdnů považujeme za příliš krátkou pro zhojení měkkých tkání. U HD je vhodné odstranění do 3 měsíců vzhledem k subakromiálnímu dráždění a tlakové osteolýze., Introduction: The aim of the prospective randomized study was to compare tension wire cerclage and hook plate in the treatment of AC dislocation, primarily from the viewpoint of functional and radiological results. Method: The cohort comprised 80 patients with acute acromioclavicular (AC) dislocation of types 3, 4 and 5 of Rockwood classification. The diagnosis was based on the clinical (disfiguration and instability) and radiographic examination (AP and stress radiograph). Forty patients were treated with tension band wiring (TBW) and another 40 with a hook plate (HP). Evaluation was performed during one year after the surgery based on radiographs and the Constant score. Results: The mean Constant score 3 months after the surgery was 84 points for TBW and 88 points for HP. One year after the surgery, the result was the same in both groups: 93 points. In HP group the score increased from 56 to 78 points between 2 and 4 weeks from the surgery. In 71 cases the postoperative position of the AC joint and implant was assessed as correct. Malposition of Kirschner wires was recorded in 6 cases and horizontal widening of the AC joint in 3 cases. Redislocation of up to 50−100% of the width of acromion was shown by radiograph in 4 TBW patients (10%) and in 5 HP patients (13%). A visible osteolysis of the distal surface of acromion was found in 83% of patients with HP. Complications were recorded in 30% of TBW patients and in 5% of HP patients. Conclusion: Based on radiological and clinical results assessed 3 months and 1 year after the surger, the hook plate and tension band wiring are comparable treatment methods for AC dislocation. The hook plate is associated with a lower complication rate and allows earlier full weight bearing and mobility than tension wire cerclage. In TBW we recommend to remove the implant after 8 weeks; 6 weeks are in our view too short a period for the healing of soft tissues. In HP it is suitable to remove the hardware by 3 months due to potential subacromial irritation and pressure-induced osteolysis., and M. Tuček, A. Chochola, V. Vaněček, K. Bušková
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
1888. Chirurgická léčba Crohnovy choroby
- Creator:
- Kala, Zdeněk, Marek, Filip, Válek, Vlastimil, and Bartušek, Daniel
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- lidé, Crohnova nemoc--chirurgie--komplikace, anastomóza chirurgická--metody, chirurgie trávicího traktu--metody, střevo tenké--chirurgie--patologie, ileum--chirurgie--patologie, laparoskopie, absces--chirurgie--komplikace--terapie, píštěle--diagnóza--chirurgie--komplikace, stenóza--chirurgie, pooperační komplikace, and kolon--chirurgie
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Chirurgická léčba Crohnovy choroby je významnou součástí celkového léčebného algoritmu. Postavení chirurgie se mění s rozvojem konzervativních postupů. V posledních letech je návrat k časné léčbě pacientů s Crohnovou chorobou. Vzhledem k charakteru onemocnění a střevního postižení je vyžadován specifický přístup k těmto pacientům zejména ve správné volbě operačního přístupu. Článek je zaměřen na luminální postižení tenkého a tlustého střeva včetně komplikací choroby. Popisujeme jednotlivé indikace operačního řešení včetně volby anastomózy či vícedobého operačního řešení., Surgery of Crohn’s disease is an important part of the general treatment algorithm. The role of surgery is changing with the development of conservative procedures. The recent years have seen the return to early treatment of patients with Crohn’s disease. Given the character of the disease and its intestinal symptoms, a specific approach to these patients is necessary, especially regarding the correct choice of surgery. The paper focuses on the luminal damage of the small and large intestine including complications of the disease. We describe the individual indications for a surgical solution, including the choice of anastomosis or multiple / repeated surgeries., and Zdeněk Kala, Filip Marek, Vlastimil A. Válek, Daniel Bartušek
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
1889. Chirurgická léčba laterální bederní stenózy perkutánně zavedeným interspinózním implantátem
- Creator:
- Mrůzek, Michael, Paleček, Tomáš, and Lipina, Radim
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- spinální stenóza--chirurgie--radiografie, výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče), páteřní kanál--chirurgie--patologie, magnetická rezonanční tomografie--využití, tomografie rentgenová počítačová, rentgendiagnostika, dekomprese chirurgická--metody, protézy - implantace--metody, bederní obratle--chirurgie--patologie, minimálně invazivní chirurgické výkony, protézy a implantáty, dospělí, staří, ženské pohlaví, lidé, mužské pohlaví, and lidé středního věku
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Cíl: Autoři prezentují tříleté klinické a radiologické výsledky po implantaci interspinózní rozpěrky pro laterální lumbální stenózu páteřního kanálu. Soubor a metodika: Po dobu tří let sledovali 42 pacientů s 62 implantovanými interspinózními náhradami. Indikací k implantaci byla jednostranná nebo oboustranná laterální stenóza páteřního kanálu s degenerací meziobratlové ploténky. Pacienti byli vyšetřeni podle algoritmu, který zahrnoval: neurologické vyšetření, RTG – prosté a dynamické snímky, MR vyšetření a v případě kontraindikace MR bylo provedeno CT vyšetření. Klinický nález byl hodnocen pomocí vizuální analogové škály (VAS), Oswestry Disability Indexem (ODI) a Odom kritériemi. Na RTG snímcích byl hodnocen rozsah pohybů, distrakce v oblasti zadní hrany meziobratlové ploténky a postavení implantátu. Po šesti měsících a po dvou letech bylo provedeno pooperační MR vyšetření a byla hodnocena distrakce foramen intervertebrale v předozadním (AP) a kraniokaudálním rozměru a míra degenerace meziobratlové ploténky ve srovnání s předoperačním nálezem. Výsledky: Po implantaci interspinózní rozpěrky do bederní páteře došlo ve tříletém sledovacím období k poklesu skóre ve VAS škále v průměru o 2,7 bodů a ODI o 24,5 %. Byla prokázána distrakce v oblasti zadní části disku a distrakce v AP rozměru foramen intervertebrale. Závěr: Po zavedení interspinózní rozpěrky došlo ke zlepšení ODI a VAS parametrů, byla zjištěna statisticky významná distrakce v oblasti zadní části meziobratlové ploténky a AP rozměru foramen intervertebrale. Nebyly zaznamenány žádné peri‑ či pooperační komplikace., Aim: The authors present clinical and radiological results of a 3‑year follow‑up of patients after implantation of interspinous spacers for lateral stenosis. Cohort and methodology: We followed 42 patients with 62 implanted interspinous spacers for a period of three years. The indication for implantation was unilateral or bilateral lateral stenosis with degenerative disc disease. Patients were examined according to an algorithm involving: neurological examination, X‑ray – plain and dynamic images, MRI, patients contraindicated for MRI underwent CT examination. Clinical findings were assessed using a VAS score, ODI and Odom criteria. X‑rays were performed and the range of motion, distraction in ventral and dorsal areas of the intervertebral disc and foramen intervertebrale and the position of the implant were evaluated. Six months and two years post‑surgery, patients underwent postoperative MRI examination and intervertebral foramen distraction in anteroposterior and craniocaudal diameter, and the assessment was compared with preoperative findings. Results: Implantation of interspinous spacers in the lumbar spine in a 3-year follow‑up period was followed by the mean improvement of 2.7 points on VAS score, and of 24.5% on ODI. Statistically significant difference in the distraction of the intervertebral foramen in the dorsal part of the intervertebral disc was proven by pre‑ and post‑operative MRI. Conclusion: Implantation of a spacer led to improved ODI and VAS parameters, distraction in the region of the intervertebral foramen, especially in the AP diameter, and in the dorsal part of an intervertebral disc. Key words: lumbar stenosis – surgical treatment – decompression – distraction The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and M. Mrůzek, T. Paleček, R. Lipina
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
1890. Chirurgická léčba supratentoriálních kortiko-subkortikálních kavernomů
- Creator:
- Májovský, Martin, Netuka, David, Bradáč, Ondřej, and Beneš, Vladimír
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, kazuistiky, práce podpořená grantem, and TEXT
- Subject:
- hemangiom kavernózní - centrální nervový systém--diagnóza--chirurgie--patofyziologie, magnetická rezonanční tomografie--využití, magnetická rezonance intervenční, peroperační doba, pooperační komplikace, výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče), příčina smrti, reoperace, neurochirurgické výkony--metody, příznaky a symptomy, epilepsie--etiologie, bolesti hlavy--etiologie, neurologické manifestace, retrospektivní studie, krvácení--etiologie, kraniotomie--využití, nádory centrálního nervového systému--diagnóza--chirurgie--patofyziologie, cerebrální krvácení--etiologie, supratentoriální nádory--diagnóza--chirurgie--patofyziologie, cévní chirurgie, vena cerebri--abnormality, ženské pohlaví, lidé, mužské pohlaví, and zobrazování trojrozměrné
- Language:
- Czech
- Description:
- Cíl: Cílem studie je představit dlouhodobé výsledky chirurgické léčby supratentoriálních kavernózních malformací mozku na Neurochirurgické klinice 1. LF UK a ÚVN‑VFN. <p align="">Soubor a metodika: Retrospektivně jsme do studie zařadili pacienty se supratentoriálním, kortiko‑subkortikálně uloženým kavernomem léčené v letech 2000–2012. Hodnotili jsme epidemiologická data pacientů, radiologický nález, klinický obraz onemocnění a operační výsledky včetně komplikací. <p align="">Výsledky: Iniciálním příznakem byl epileptický záchvat (u 49 % kavernomů), cefalea (22 %), fokální neurologický deficit (19 %) a 15 % bylo náhodně nalezených. Známky recentního krvácení na MR byly přítomny u 27 % pacientů. Operovali jsme celkem 145 pacientů s 158 kavernomy. Dvacet pět lézí bylo léčeno konzervativně. K chirurgické komplikaci došlo v 8 %. U dvou pacientů (1,4 %) se trvale zhoršil stav v přímé souvislosti s operací. Pooperační výskyt epileptického záchvatu byl signifikantně vyšší ve skupině s rannou infekcí či pooperačním hematomem (p < 0,05). <p align="">Závěr: Mikrochirurgická resekce hemisferálního kavernomu je relativně bezpečná operace s minimální morbiditou a mortalitou. Pooperační hematom nebo ranná infekce může mít epileptogenní potenciál., Aim: The aim of the study is to present surgical outcome of treatment of supratentorial cavernous malformation of the brain at the Department of Neurosurgery, Charles University and the Central Military Hospital in Prague. <p align="">Material and methods: We retrospectively enrolled patients diagnosed between 2000 and 2012 with supratentorial, cortico‑subcortically located cavernoma. We analysed epidemiological and radiological data, clinical presentation and surgical results including complications. <p align="">Results: Initial symptoms included epileptic seizure (49%), headache (22%) and focal neurological deficit (19%); 15% of cavernomas were found incidentally. Radiological signs of recent haemorrhage on MR scans were found in 27% patients. We performed surgery in 145 patients with 158 cavernous malformations. Twenty five lesions were treated conservatively. Surgical complications occurred in 8% of patients. One patient died and one had permanent neurological deficit attributable to surgery. Postoperative seizure rate was significantly higher in a group with wound infection or postoperative hematoma (p < 0.05). <p align="">Conclusion: Microsurgical resection of lobar cavernoma is relatively safe procedure with minimal morbidity and mortality. Postoperative hematoma or wound infection might have an epileptogenic potential., and M. Májovský, D. Netuka, O. Bradáč, V. Beneš
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public