Pozměňování či falzifikace psaných textů jsou bezesporu staré jako sám vynález písma. Důvody pro takové jednání byly různé, nicméně skutečné stáří, respektive autenticita, daného rukopisu mají velký dopad na jeho význam, ať již pro historii, nebo - v případě současných rukopisů - z hlediska právního. U některých historických rukopisů je otázka jejich datování řešena s použitím spektroskopických technik, jejichž hlavní výhodou je nedestruktivnost nebo minimální invazivnost, neohrožující samu existenci zkoumaného dokumentu. V článku jsou zmíněny nejčastější spektroskopické metody používané k těmto účelům, včetně příkladů konkrétních studovaných rukopisů., The alteration or falsification of written texts is undoubtedly old as invention of scripture itself. The reasons for such behaviour are different, but the actual age or authenticity of the manuscript had a great impact on its signification, whether for history or, in the case of contemporary manuscripts, from a legal point of view. For historical manuscripts, the question of their dating is solved using spectroscopic techniques whose main advantage is non-destructiveness or minimal invasiveness, not endangering the very existence of the document under study. In the article the most frequent spectroscopic methods used for these purposes are mentioned and examples of particular studied manuscripts are given., Karel Nesměrák., and Obsahuje bibliografické odkazy
Urychlovače slouží k získávání intenzivních svazků iontů nebo částic s vysokou rychlostí a energií. Kinetické energie dodávané současnými urychlovači jsou v rozsahu od několika stovek keV do několika TeV (1 eV = 1.6 x 10(19) J). V makrosvětě tyto energie nikoho neohromí, ale v mikrosvětě je vše jinak: rychlost protonu s kinetickou energií 200 keV činí 2 % rychlosti světla, u elektronu se stejnou kinetickou eneregií je to dokonce 70 %. Ve světě vysokých energií se slovo urychlovač stává trochu nesmyslným, neboť rychlost částic už skoro neroste (blíží se rychlosti světla), ale roste jejich energie a tudíž i relativistická hmotnost., Zdeněk Doležal., and Obsahuje bibliografii
Úspěchy fyzikálního výzkumu závisejí nejen na laboratorním vybavení vysokých či vědecko-výzkumných pracovišt a na finanční podpoře státu a grantových agentur, ale zejména na erudici a tvořivosti vědeckých pracovníků. Vědecko-výzkumné týmy je nutno průběžně doplňovat o mladé "naděje“, a proto bychom měli bedlivě sledovat zejména jména těch, kteří se již v raném mládí vydali na cestu prohloubeného poznání ve fyzice. Český tým byl v letošním ročníku nejúspěšnější ze všech států EU. and Jan Kříž, Ivo Volf, Bohumil Vybíral.