Role pokusů ve výuce fyziky byla v minulosti někdy až přeceňována. (Tím není řečeno, že by jich ve skutečné výuce na českých školách byl vždy dostatek.) V současné době mohou být reálné pokusy z výuky naopak vytlačovány aplety, simulacemi či nejrůznějšími multimediálními prezentacemi. Cílem příspěvku je do jisté míry "obrana a chvála reálných experimentů". Na několika příkladech zde ukážeme typy pokusů, které podle našich zkušeností mohou i dnes zaujmout, překvapit, přimět k zamyšlení a následně lepšímu pochopení zkoumaných či demonstrovaných jevů - prostě vhodně "okořenit" výuku fyziky na různých stupních škol. Krátce přitom okomentujeme i obecnější aspekty této problematiky, zejména motivační význam pokusů a vztah reálných a virtuálních experimentů., The role of experiments in teaching physics was sometimes even overestimated in the past. (This does not mean that enough of them were always present in a real teaching in Czech schools.) Nowadays, on the contrary, real experiments can be replaced in physics classes by applets, simulations or various multimedia presentations. The aim of this article is, to some extent, to "defend and praise real physics experiments". We show a few examples of types of experiments that can attract surprise, which lead to deeper thoughts and, consequently, to a better understanding of the demonstrated and investigated phenomena - so, to put it metaphorically, "spice up" teaching and learning physics at various stages of school. Some more general aspects of these issues are also shortly commented on, namely the signiflcance of experiments for students’ motivation and the relation between real and virtual experiments., Leoš Dvořák, Zdeněk Drozd.., and Obsahuje seznam literatury
Hledání extrasolárních planet je poměrně mladým a velmi rychle se rozvíjejícím odvětvím astronomie. Od prvního objevu roku 1995 bylo nalezeno 117 extrasolárních planet a řádově stovky hnědých trpaslíků. Současná teorie vzniku planet z protoplanetárních disků ukazuje, že vznik planet není ve vesmíru ničím výjimečným, zároveň však mnohé objevy extrasolárních planet naznačují, že tato teorie má doposud značné mezery. Planety mohou vznikat i přímou fragmentací zárodečného oblaku vlivem gravitačních nestabilit. Stručně jsou shrnuty základní poznatky o vzniku a vývoji planetárních systémů a hnědých trpaslíků, je uveden popis nejpoužívanějších detekčních metod., Jakub Rozehnal., and Obsahuje seznam literatury
Při pohledu na úspěchy vývoje vodíkových palivových článků si nelze neklást otázku, co limituje masivní využití těchto zařízení v každodenním životě. Provoz vodíkových palivových článků vede ke ztrátě požadovaných vlastností důležitých komponent. Určení a eliminace degradačních mechanismů tak může napomoci širšímu využití vodíkových palivových článků., Following the recent successful development of hydrogen fuel cells a simple question arises, i.e. what are the limitng factors of such fuel cells in everyday life. During their operation, a degradation of individual components can be observed. Understanding of these degradation mechanisms and their mitigation is necessary for further expansion of these interesting devices., Martin Tomáš, Pavel Novotný., and Obsahuje seznam literatury
Odbornou i laickou veřejnost nedávno vzrušila zpráva, že ve Spojených státech amerických došlo k detekci gravitačních vln v observatoři Advanced LIGO, což je soustava optických interferometrů navržená právě k tomuto účelu. Náš příspěvek seznamuje čtenáře s Advanced LIGO jako optickým přístrojem a ukazuje, jak se optické technologie, původně vyvinuté pro toto unikátní zařízení, uplatňují jinde., Academia and the general public were recently excited by the news that gravitational waves were detected in the Advanced LIGO observatory (USA). LIgo is a set of optical interferometers designed for the propose of gravitational wave detection. This contribution informs readers with regard to the Advanced LIGO as an optical device and shows how optical technologies, originally developed for this unique device, are applied in other fields of research and development., and Obsahuje seznam literatury
Přednáška u příležitosti udělení Nobelovy ceny za fyziku za rok 2014., The 2014 Nobel Prize for Physics was shared to Isamu Akasaki, Hiroshi Amano and Shuji Nakamura. These three articles contain the text of the address given in conjunction with the award., Isamu Akasaki., and Obsahuje seznam literatury
The Tevatron accelerator built and operated in Fermilab (Batavia, Illinois) was the most powerfull machine in the world for almost three decades. However, its mission ended when the LHC (Large Hadron Collider, CERN) came into operation. Tevatron was finally shut down in September 2011. Despite its demise, its past results represent a significant chapter in the history of elementary particle physics. These results were also great use to the setting of LHC scientific goals., Urýchl'ovač Tevatron v laboratóriu Fermilab (Batavia, Illinois) bol po takmer tri desaťročia najvýkonnejším colliderom na svete, s nástupom LHC (Large Hadron Collider, CERN) v Ženeve boli jeho dni spočítané a koncom septembra 2011 ukončil svoju činnosť. Jeho výsledky sa zapísali do dejín fyziky a aj na ich základe sa formuloval fyzikálny program LHC. Tevatron slúžil od prvých zrážok úctyhodných 25 rokov a minulý rok odovzdal štafetu do Európy., Michal Marčišovský., and Obsahuje seznam literatury