20. dubna 2005 tomu bude deset let, co byly vyzdviženy ostatky Marie a Pierra Curieových z hrobu v Sceaux u Paříže a slavnostně uloženy pod Panthéonem. Marie Curie se tak stala první ženou, která byla takto poctěna. O pohnutém životě této neobyčejně nadané vědkyně bylo napsáno mnohé a její příběh se dočkal i hojného uměleckého ztvárnění. Mezi jedno z nejúspěšnějších děl patří bezesporu divadelní hra Jeana-Noela Fenwicka "Pierre et Marie", kterou u nás uvádí Divadlo Radka Brzobohatého v překladu Alexandra Jerie pod názvem "...nebylo by libo Nobela?" and Andrea Cejnarová.
Zemětřesení - jeden z nejmocnějších projevů planety Země, který pozorujeme na jejím povrchu, je většinou způsobeno křehkým porušením (praskáním, trháním) horninového masivu podél existujících zlomů v důsledku tektonického napětí v zemské kůře a ve svrchním plášti. Náhlé prasknutí horniny budí rychlé pohyby v ohnisku zemětřesení, které se dále šíří formou seismických vln do celého zemského tělesa. Vysoké tlaky panující v nitru nepřejí vzniku dutin, nýbrž upřednostňují střižný (smykový) skluz podél zlomové plochy. Vystupuje-li zlom na povrch, můžeme střižné posuvy horninových bloků přímo pozorovat (obr. 1). Z fyzikálního hlediska je zemětřesení komplikovaný nelineární proces křehkého porušení materiálu a v určité omezené oblasti (na zlomech v délce od několika metrů až do stovek kilometrů), odehrávající se v poměrně krátkém časovém úseku (od milisekund do desítek sekund). Velikost skluzu mezi sousedními bloky činí od několika milimetrů až po několik metrů. Čím je skluz rychlejší, tím intenzivněji vyzařuje seismické vlny. U některých zemětřesení se však uplatní i nesmyková složka deformace, a právě těm se v článku věnujeme., Jan Šílený, Václav Vavryčuk, Jiří Zahradník., and Obsahuje seznam literatury
Našim čtenářům jistě neuniklo, že rok 2011 byl vyhlášen rokem chemie. Řada příspěvků z oboru molekulární a chemické fyziky otištěných v tomto ročníku našeho časopisu dobře ilustruje význam prací konaných na pomezí fyziky a chemie. Kromě toho zde k poctě chemie přetiskujeme u příležitosti jejího roku Úvodné čtení při početí českých přednášek na Universitě Pražské dne 27. dubna 1882 podané profesorem Vojtěchem Šafaříkem. Profesor Koštíř, nestor naší biochemie, doporučoval tento text k četbě všem chemikům. Snad zaujme i fyziky a - jak Josef Koštíř doufal - poučí i pobaví [J. Koštíř: "Jak jsem poznal první učitele chemie PřF UK v Praze", Chem. listy 90, 175 (1996)]. and Vojtěch Šafařík.
Ciel'om článku je priblížiť čitatel'ovi niektoré súčasné predstavy o svetle, ktoré vychádzajú z poznatkov fyziky elementárnych častíc. Je pomerne udivujúce, no málokto si vie predstaviť, že aj fotón môže mať vnútornú štruktúru, ktorá je pre neho špecifická do tej miery, ako je špecifická štruktúra protónu., The goal of this paper is to introduce some current views of the nature of light from the elementary particle physics. Often, it is hard to imagine that the photon has a specific structure as for example a proton has. This paper sheds light on the structure of the photon., Dušan Bruncko., and Obsahuje seznam literatury