Studie Milady Jonášové se zabývá využitím jmenované kantáty italského hudebního skladatele Benedetta Marcella operním impresáriem Antoniem Denziem v pasticciu "Sansone", provedeným v roce 1729 na scéně pražského divadla v paláci hraběte Františka Antonína Sporcka., Milada Jonášová., Rubrika: Studie, and České resumé na s. 51, anglický abstrakt na s. 5.
This study deals with the relationship of Prince Joseph Adam von Schwarzenberg to music and theatre and with the way in which his theatrical preferences revealed themselves in the repertoire of his private castle theatre in Cesky Krumlov from 1766 until 1768. Through a careful study of the extant sources (correspondence, libretti, scores and parts, accounting books etc.), the author has managed to specify the reasons for the precipitous renovation of the castle theatre in late 1765 and early 66 and to determine what specific dramatic works were performed there. Among other things, she has succeeded in compiling the entire list of performances planned for the fourteen-day wedding celebration in the summer of 1768. The author furthermore focuses on information about the musicians who were then in the princes services and also about commissioned musical instruments and musical scores and parts., Helena Kazárová., Obsahuje seznam literatury, and Anglické resumé na s. 45.
Studie Miloše Zapletala se zabývá hudebně-analytickým rozborem funkce akordických paralelismů v opeře Poupě od hudebního skladatele Otakara Ostrčila., Miloš Zapletal., Rubrika: Studie, and Anglické resumé na s. 394, anglický abstrakt na s. 365.
Studie Jana Kachlíka se zabývá dobovou recepcí kantáty Stabat Mater hudebního skladatele Antonína Dvořáka a také skladatelovou citací motivu z tohoto díla v komické opeře Šelma sedlák., Jan Kachlík., Rubrika: Studie, and Německé resumé na s. 341, anglický abstrakt na s. 331.
Studie Jarmily Gabrielové se zabývá inspiračními předlohami libreta k opeře "Vanda" hudebního skladatele Antonína Dvořáka a zaměřuje se rovněž na dramaturgickou strukturu díla., The article deals with select adaptations of the Vanda-theme in the 19th century dramatic writing (Zacharias Werner, Tekla Łubieńska, Francyszek Więżyk, and Matija Ban). On the basis of these works, possible models for the libretto of Antonín Dvořák’s Vanda op. 25 are discussed., Jarmila Gabrielová., Rubrika: Studie, and Německé resumé na s. 245, anglický abstrakt na s. 233.
Odpověď L. Lošťákovi na "Chromatické hromobití". Veřejné zdůvodnění Karla Kovařovice zdůvodňující nepřijetí opery Furianti do repertoáru Národního divadla.
Studie Evy Velické se zabývá okolnostmi vzniku a rané recepci první opery hudebního skladatele Bohuslava Martinů "Voják a tanečnice"., The first opera by Bohuslav Martinů (from the total of 16) named Voják a tanečnice (The Soldier and the Dancer), H.162 was created in the initial years of Martinů’s stay in Paris (1926–1927), when the effort to reflect different contemporary music trends and influences can be traced in his compositions. Voják a tanečnice is an original example of absorbing such influences. Together with the librettist, Jan Löwenbach, they tried to create a “new opera buffa”, which was not understood by the contemporary reviewers. The opera was first performed in Brno in 1928. The frequency of the first performances of Martinů’s stage works in the National Theatre in Brno indicates that the first performance of his first opera was not a coincidence but a part of targeted dramaturgy at the Brno stage., Eva Velická., Rubrika: Studie, and Anglické resumé na s. 167, anglický abstrakt 139.