Search

Start Over Format print

18306. Přežívající praxe ilegálních sňatků a křtů francouzských hugenotů v 18. století: osvícenský diskurz a dědické právo jako podstatné pilíře v procesu prosazení náboženské tolerance

Creator:
Hajdinová, Eva
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
18. století, hugenoti, náboženská tolerance, Huguenots, religious tolerance, osvícenský diskurz, nelegální sňatky a křty, sociopolitická emancipace, enlightenment discourse, illegal marriages and baptisms, socio-political emancipation, 8, and 94(437)
Language:
Czech and English
Description:
The study presents an empirical analysis of the risky practice of illegal marriage and baptism among Huguenots in 18th century France, drawing on contemporary pamphlets to trace the problematic evolution of French Calvinist inheritance law - a process that played a decisive part in efforts to relegalize Calvinism in the kingdom. Agitators for the reformed church pursued two main lines of argument: Calvinist pastors, both within the country and in exile, made increasingly active use of Enlightenment philosophical discourse that condemned religious intolerance. At the same time, especially from the 1760s on, pamphleteers emphasized the social and economic importance of the Huguenot upper class. Together, these arguments helped overcome received ideas about the risk of an anti‐state "protestant conspiracy" organized by the exile community ("conjuration de l’étranger Huguenot"), which was in turn linked to the financial power of the Huguenot banking families that had been a leitmotif of criticism since the 16th century. Instead, a positive image of the Calvinists’ social contribution was presented, stressing their usefulness and loyalty to state and sovereign. Among their supporters at court were the lawyers and ministers de Breuil and de Malesherbes, who eventually succeeded in pushing through reforms., Eva Hajdinová., and Obsahuje bibliografické odkazy
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

18307. Přežívání času v myšlení dnešních Mayů

Creator:
Binková, Petra
Format:
print
Type:
model:internalpart and TEXT
Language:
Czech
Description:
A long-term study of the material preserved concerning the structure, character and modes of organization of the Maya shows that for them the concept of time represents one of the main bases for the perception of the world and universe as well as for grasping the existence of individual as such. The intensity with which this ancient civilization focussed on the concept of time is given by the fact that time for them was not only quantitative, but also a qualitative dimension influencing the actions of each individual. This can be demonstrated by their calendar which consists of three mutually related temporal cycles of differing lengths and sequences that proceed as three circles of different size constantly rotating next to each other and together. This precisely worked out mechanism enabled its users to express many-layered parallel perceptions of time and space. The basic unit of measurement of the whole mechanism is not a year but a day. This allows the use of the calendar in basically every fundamental sphere of life of members of these communities. Although in the course of the colonialism and afterwards basically all pre-Columbian Mayan traditions underwent differing degrees of assimilation or transformation, the exceptional place of the meaning of time and temporality in the value system of the Maya allowed the preservation of the original calendar, or at least its parts, up to today. For us these pieces of knowledge are first of all an important source of information for the understanding of the most basic life goal of all Maya, which was and is attaining harmony with reality which they perceived and experienced. and Das langjährige Studium der erhalten gebliebenen Materialien über die Struktur, den Charakter und die Organisationsweise der Maya bestätigt, dass die Konzeption der Zeit für sie sowohl für die Wahrnehmung der Welt und des Kosmos als auch für das Verständnis der Existenz des Einzelnen als solchem einen der wichtigsten Eckpfeiler bildete. Die Intensität, in der sich diese alte Zivilisation mit dem Konzept der Zeit beschäftigte, hat ihren Grund vor allem in der Tatsache, dass die Zeit für sie nicht nur eine quantitative, sondern auch eine qualitative Größe darstellte, die das Handeln jedes Einzelnen beeinflusst. Ein anschaulicher Beleg dafür ist ihr kalendarisches System, das sich aus drei miteinander verknüpften Zeitzyklen verschiedener Länge und Sequenz zusammensetzt, die in drei Kreisen unterschiedlicher Größe neben - und miteinander eine unaufhörliche Kreisbewegung vollziehen. Dieser im Detail ausgefeilte Mechanismus ermöglichte es, eine vielschichtige parallele Wahrnehmung von Zeit und Raum sowie Prozesse, die mit der Schicksalhaftigkeit, mit religiösen Ritualen oder der Kosmologie Zusammenhängen, zum Ausdruck zu bringen. Die grundlegende Maßeinheit des Mechanismus in seiner Ganzheit ist nicht das Jahr, sondern der Tag. Das große Bedeutungsspektrum des Begriffs „Tag“ in den Ursprachen der Maya-Gesellschaften erlaubt die Verwendung des Kalenders prinzipiell in allen grundlegenden Lebensbereichen, zu denen beispielsweise die täglichen Arbeiten, die heiligen Rituale oder die Bestimmung der Himmelsrichtungen zählen. Obwohl im Verlaufe der Kolonialherrschaft und danach im Grunde alle Maya-Bräuche aus der Zeit vor Kolumbus verschiedene Stufen der Assimilierung oder Transformation durchliefen, ermöglichte die herausragende Bedeutung der Zeit und der Zeitlichkeit im Wertesystem des Maya-Volkes ein Überdauern des ursprünglichen Kalender-Systems, oder zumindest eines Teils davon, bis in die heutige Zeit. Dadurch leistete eigentlich die Kosmologie der Maya, die ein wichtiges Verbindungsglied zwischen der kosmologischen Zeit und dem Raum mit ihrer Struktur und dem System als Ganzem ist, einen Beitrag zur Integration des eigenen kulturellen Identitätsmusters als Grundlage für viele weitere Institutionen. Für uns sind diese Erkenntnisse in erster Linie eine wichtige Informationsquelle für das Verständnis des grundlegendsten Lebensziels aller Maya - das Erlangen der Harmonie mit der von ihnen wahrgenommenen und erlebten Realität.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

18308. Přežívání pacientů s hepatocelulárním karcinomem léčených transarteriální chemoembolizací s drug-eluting beads

Creator:
Staňková, Monika, Andrašina, Tomáš, Sedmík, Jaroslav, Válek, Vlastimil, Ostřížková, Lenka, and Tuček, Štěpán
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, práce podpořená grantem, and TEXT
Subject:
hepatocelulární karcinom--farmakoterapie--mortalita--radiografie, chemoembolizace terapeutická--metody, doxorubicin--aplikace a dávkování, systémy cílené aplikace léků--metody, stenty uvolňující léky, arteria hepatica--patologie--radiografie, analýza přežití, Kaplanův-Meierův odhad, výsledky - hodnocení (zdravotní péče)--normy, prognóza, and lidé
Language:
Czech and English
Description:
Cíl: Zhodnotit přežívání pacientů s hepatocelulárním karcinomem (HCC) léčených transarteriální chemoembolizací (TÁCE) s drug-eluting beads, zhodnotit korelaci délky přežití s faktory souvisejícími s primárním tumorem jater a s faktory souvisejícími s intervencí, léčbou a léčebnou odpovědí. Dalším cílem je zhodnotit reprodukovatelnost měření při hodnocení léčebné odpovědi dle kritérií RECIST, mRECIST a volumetrie. Metodika: Do retrospektivní studie bylo zahrnuto 49 pacientů s diagnózou HCC léčených ve Fakultní nemocnici Brno. Rozsah ložiska byl hodnocen na vstupním i výstupním CT/MR dvěma nezávislými operatéry. Přežívání pacientů bylo hodnoceno od data 1. podstoupené TACE, a to ve vztahu ke známým faktorům ovlivňujícím léčbu HCC. Celkové přežívání bylo hodnoceno metodikou podle Kaplan-Meiera, rozdíly v přežití log-rank testem. Míra reprodukovatelnosti měření byla stanovena pomocí Pearsonova a Spearmanova korelačního koeficientu. Výsledky: Délka přežívání nejlépe korelovala se stanovením viabilní části tumoru volumetricky a poměrem viabilní/aviabilní části tumoru. Medián přežívání od 1. chemoembolizace je 17,1 měsíce. Hodnocení odpovědi na léčbu pomocí kritérií RECIST, mRECIST a volumetrie ve všech případech prokázalo statisticky významnou reprodukovatelnost, nejlépe pak vyšla volumetrická analýza. Závěr: TACE s drug-eluting beads je moderní metoda terapie HCC. Při hodnocení léčebné odpovědi je výhodné využít volumetrické analýzy., Aim: To evaluate the survival of patients with hepatocellular carcinoma (HCC) treated by transarterial chemoembolization (TACE) with drug-eluting beads, to evaluate the correlation of the length of survival with the factors related to primary liver tumour and factors related to interventions, treatment and response to treatment. Another aim is to evaluate the interobserver variability of measurement in the evaluation response to treatment using RECIST and mRECIST criteria and volumetry. Methods: The total of 49 patients treated in the University Hospital Brno with the diagnosis of HCC were included in this retrospective study. The tumour range was evaluated on the CT/MR input and output by two independent doctors. The survival of the patients was evaluated since the date of the first TACE, in relation to well-known factors effecting the treatment of HCC. The survival was evaluated by the Kaplan-Meier method and the differences in survival by the log-rank test. The interobserver variability was determined by using Pearson and Spearman correlation coefficient. Results: The strongest correlation has been proven between the length of survival and determination of the viable part of tumour using volumetry and the ratio viable/ aviable parts of the tumour. The median of survival since the first performed TACE is 17.1 months. The evaluation of the response to treatment using RECIST and mRECIST criteria and volumetry has been proven with statistically significant small interobserver variability; however, the best result was achieved by using volumetric analysis. Conclusion: TACE with drug-eluting beads is a modern method of treatment of HCC. When evaluating the response to treatment, it is convenient to use volumetric analysis., Monika Staňková, Tomáš Andrašina, Jaroslav Sedmík, Vlastimil Válek, Lenka Ostřížková, Štěpán Tuček, and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

18309. Přežívání pacientů s radikálně neresekabilním karcinomem pankreatu

Creator:
Bébarová, Linda, Skalický, Pavel, Klos, Dušan, Havlík, Roman, Neoral, Čestmír, Zapletalová, Jana, and Loveček, Martin
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
analýza přežití, nádory slinivky břišní--chirurgie--mortalita--patofyziologie, adenokarcinom--chirurgie--patofyziologie, retrospektivní studie, interpretace statistických dat, paliativní péče, výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče), staging nádorů, dospělí, staří, staří nad 80 let, ženské pohlaví, lidé, mužské pohlaví, and lidé středního věku
Language:
Czech and English
Description:
Úvod: Adenokarcinom pankreatu (PDAC) je jedním z nejagresivnějších maligních onemocnění. Jeho špatná prognóza je dána kombinací různých faktorů, mezi něž patří agresivní biologie onemocnění, nespecifické či chybějící příznaky v časných stadiích, jejich nedocenění, protrahovaná diagnostika a zpoždění v zahájení léčby. Většina pacientů je diagnostikována již v pokročilém stadiu onemocnění. Medián přežití u těchto pacientů se pohybuje mezi 2 a 11 měsíci. Nejčastějšími důsledky lokálně pokročilého onemocnění, které si vynutí intervenci, jsou obstrukce žlučových cest a duodena. Cílem práce byla analýza přežívání pacientů s radikálně inoperabilním PDAC, kteří podstoupili paliativní chirurgický výkon či exploraci s biopsií, stanovení vlivu faktorů pacienta, nádoru a léčebné modality na délku přežití. Metody: Jedná se o retrospektivní analýzu souboru pacientů s inoperabilním PDAC, kteří podstoupili neradikální chirurgickou intervenci v letech 2006–2014. Předmětem analýzy byly věk, histopatologické nálezy, chirurgická a onkologická léčba a doba přežití. Výsledky byly statisticky zpracovány a vyhodnoceny pomocí softwaru IBM SPSS Statistics verze 22 (USA). Výsledky: Soubor tvořilo celkem 184 pacientů (105 mužů, 79 žen) s radikálně inoperabilním PDAC. Průměrný věk byl 64 let a převažovali pacienti s onemocněním ve stadiu IV. Průměrná délka přežití byla 7,04 měsíce, medián 4,7 měsíce. Závěr: Byl zjištěn statisticky signifikantní vliv pohlaví, stadia onemocnění, přítomnosti vzdálených metastáz v době operace a podání onkologické léčby na přežívání těchto pacientů. Průměrná délka i medián přežití pacientů s radikálně inoperabilním tumorem v našem souboru koresponduje s výsledky podobných studií., Introduction: Pancreatic cancer (PDAC) is one of the most aggressive malignancies. Its poor prognosis is due to a combination of various factors, mainly aggressive biology of the tumour, non-specific symptoms in early stages, their underestimation, prolonged time to diagnosis and late onset of treatment. The majority of patients are diagnosed in an advanced stage of the disease. Median survival of these patients ranges from 2−11 months. The most common consequences of locally advanced disease that require intervention include obstruction of the duodenum and biliary obstruction. The purpose of our study was to analyze the survival of patients with radically inoperable PDAC undergoing palliative surgery or exploration with biopsy, and to evaluate the influence of patient and tumour factors and treatment modalities on survival. Methods: In our retrospective study we included all patients with radically inoperable PDAC undergoing a non-radical surgical intervention between 01 January 2006 and 31 December 2014. Patient age, histopathological findings, surgical and oncological treatment and survival were included in the analysis. The results were statistically processed and evaluated using IBM SPSS Statistics software version 22 (USA). Results: 184 patients with radically inoperable PDAC, 105 males and 79 females, were included in our study. Mean age of the patients was 64 years and most patients presented with stage IV of the disease. Mean survival time was 7.04 months and median 4.7 months. Conclusion: We determined a statistically significant influence of the following factors on patient survival: sex, stage, presence of distant metastases at the time of surgery and oncological treatment administration. Mean and median survival of patients with radically inoperable tumours matches global statistics., and L. Bébarová, P. Skalický, D. Klos, R. Havlík, Č. Neoral, J. Zapletalová, M. Loveček
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

Limit your search

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

View distribution

Current results range from 1480 to 2017

View larger »