Článek seznamuje čtenáře s CFD výpočty prováděnými pro potřeby Oddělení chemických laserů Fyzikálního ústavu AV ČR. Simulace nízkotlakého nadzvukového proudění plynných směsí slouží pro design nadzvukových směšovacích trysek, které tvoří část dutiny chemického laseru COIL. Velmi náročné výpočty chemicky reagujícího proudění slouží jako doplněk experimentální diagnostiky, ověřování reakčních mechanismů a optimalizace provozních podmínek laseru. Výpočty jsou prováděny na uživatelském výpočetním serveru Luna komerčním CFD softwaru. V první části článku je uvedena matematická formulace modelu, okrajových podmínek, použité aproximace. V druhé části článku jsou uvedeny tři příklady konkrétních numerických simulací., Vít Jirásek., and Obsahuje seznam literatury
Jednou, krátce před půlnocí, tížen příslibem redakci Československého časopisu pro fyziku, nechávám běžné práce, otevřu Word a po nadpisu mě napadne podívat se do kalendáře: opravdu, za chvíli začíná 19. říjen 2010. Právě před 100 lety, 19-10-1910 (tak sám rád psal), se narodil Subrahmanyan Chandrasekhar, velká postava vědy 20. století, jeden z nejuniverzálnějších astrofyziků, nositel Nobelovy ceny za fyzku v roce 1983, ve vědeckých kruzích známý jako Chandra. O fyzikálním a astronomickém významu jeho Nobelovy ceny, kterou získal společně s W. A. Fowlerem, jsem již v tomto časopisu psal [1]. V následujícím se chci více zaměřit na události a postavy v okolí jeho světočáry; přitom čerpám především z podrobné biografie [2]. Na závěr připojím několik osobních vzpomínek na interakci s ním, nebudu však již opakovat ty, které jsou uvedeny v článku psaném před 27 lety., Jiří Bičák., and Obsahuje bibliografii