Search

Start Over Format print

5892. EPICEDIUM HONORI & VENERATIONI ... D. NICOLAI FRANCHIMONT, ...

Creator:
Jan František Löw z Erlsfeldu
Publisher:
s.t.n.
Format:
print and [2] ff ; 4°
Type:
model:monograph and TEXT
Subject:
Franchimont z Frankenfeldu, Mikuláš, 1611-1684, století 17., poezie, Praha (Česko), pohřby, smrt, úmrtí, epicedia, lékaři, profesoři, university, rektoři, and 094
Language:
Latin
Description:
Součást díla Anatomia proto-medici, Pragae 1684. Viz popis BCBT40199. and BCBT34776
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

5897. Epidemiological Study of Neurodegenerative Parkinsonism in “Hornacko”, a Specific Region of the South-eastern Moravia, Czech Republic

Creator:
Menšíková, Kateřina, Kaňovský, Petr, Otruba, Pavel, Kaiserová, Michaela, Vaštík, M., Hluštík, Petr, Mikulicová, L., Bartoníková, T., Dudová, P., Jugas, P., Ovečka, J., Šachová, L., Dvorský, F., Krša, J., Godava, Marek, Vodička, Radek, Vrtěl, Radek, Bareš, Martin, and Janout, Vladimír
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, práce podpořená grantem, and TEXT
Subject:
lidé, lidé středního věku, mužské pohlaví, staří, staří nad 80 let, ženské pohlaví, průřezové studie--statistika a číselné údaje, Parkinsonova nemoc--diagnóza--epidemiologie, parkinsonské poruchy--diagnóza--epidemiologie, prevalence, dědičnost, věkové rozložení, rodokmen, plošný screening, průzkumy a dotazníky, epidemiologie, třístupňová vyšetřovací metoda, and neuroepidemiologie
Language:
Czech and English
Description:
Úvod: Je uváděno, že prevalence neurodegenerativních onemocnění v malých evropských komunitách izolovaných od okolí je vyšší ve srovnání s běžnou populací. Tentýž jev jsme pozorovali v malém, relativně izolovaném regionu jihovýchodní Moravy. Cíl: Zjištění prevalence neurodegenerativního parkinsonizmu v izolovaném regionu jihovýchodní Moravy. Metodika: Byla použita metoda třífázového vyšetření. V první fázi byly do ordinací praktických lékařů distribuovány dotazníky, které byly vyplněny všemi pacienty, kteří se z jakéhokoliv důvodu dostavili v průběhu tří měsíců do ordinace praktického lékaře. Ve druhé fázi byly u pozitivních respondentů příznaky parkinsonizmu objektivizovány vyšetřením edukovaným ambulantním neurologem. Ve třetím stupni byli respondenti, u kterých byly při skríningovém vyšetření příznaky parkinsonizmu objektivizovány, přijati k detailnímu vyšetření za hospitalizace v terciárním centru pro diagnostiku a léčbu neurodegenerativních onemocnění. Výsledky: Celková prevalence parkinsonizmu v populaci starší 50 let byla 2,8 % (95% CI: 2,2-3,4); prevalence v populaci 50-64 let byla 1,9 % (95% CI: 1,2-2,5); a v populaci nad 65 let byla 4,06 % (95% CI: 2,9-5,1). Byly získány tři velké rodokmeny s patrnou autozomálně dominantní dědičností parkinsonizmu. Závěr: Zjištěná prevalence byla překvapivě vysoká a podstatně odlišná od hodnot prevalence publikovaných v jiných evropských zemích. Vzhledem k charakteristice regionu je předpokládán vliv genetických faktorů. Současný výzkum je zaměřen na genetické pozadí a DNA analýzu probandů z rodokmenů, ve kterých byla identifikována autozomálně dominantní dědičnost parkinsonizmu. Klíčová slova: parkinsonism – neuroepidemiology – prevalence studies – three-stage ascertainment method – inheritance Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy. Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů., Introduction: It has been suggested that the prevalence of neurodegenerative diseases in small, isolated European communities might be higher than in the general population. We recently observed this phenomenon in a small specific region of south-eastern Moravia. Objective: To assess the prevalence of neurodegenerative parkinsonism in an isolated region with a rural population in south-eastern Moravia. Methods: A three-stage method of data collection was used. In the first phase, originally designed questionnaires were distributed to general practitioners and completed by all patients who visited them for any reason during a three-month period. In the second phase, positive responders were examined by trained primary care neurologists. Finally, the diagnosis was confirmed or excluded by a movement disorders specialist. Results: The overall prevalence in the population older than 50 years of age was 2.8% (95% CI: 2.2-3.4); the prevalence in the population from 50 to 64 years was 1.9% (95% CI: 1.2-2.5), and it was 4.06% (95% CI: 2.9-5.1) in the population over 65 years of age. Three large families with an autosomal-dominant inheritance patterns of parkinsonism were identified. Conclusions: The prevalence rates were surprisingly high; they substantially differed from the published prevalence rates in other European countries. Due to the characteristics of the region, we expected a particular impact of genetic factors, most probably the autosomal-dominant inheritance of parkinsonism. Our current research focusses on the genetic background and DNA analysis of probands from the families in which autosomal-dominant parkinsonism was identified., and K. Menšíková, P. Kaňovský, P. Otruba, M. Kaiserová, M. Vaštík, P. Hluštík, L. Mikulicová, T. Bartoníková, P. Dudová, P. Jugas, J. Ovečka, L. Šachová, F. Dvorský, J. Krša, M. Godava, R. Vodička, R. Vrtěl, M. Bareš, V. Janout
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

5898. Epidemiologické údaje o výskyte hyperurikémie u mužov a u žien v podmienkach primárnej liečebnej starostlivosti na Slovensku

Creator:
Dukát, Andrej, Sabaka, Peter, Gajdošík, Ján, Vrbnjak, Marjan, Tlčimuka, Oliver, Gavorník, Peter, Gašpar, Ľudovít, and Šimko, Fedor
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
lidé, mužské pohlaví, ženské pohlaví, průřezové studie, hyperurikemie--diagnóza--epidemiologie--krev, kyselina močová--krev, hypertenze--farmakoterapie--komplikace, biologické markery--krev, krevní tlak--účinky léků, statistika jako téma, hydrochlorthiazid--terapeutické užití, and kardiovaskulární nemoci--prevence a kontrola
Language:
Czech, Slovak, and English
Description:
Hyperurikémia v súčasnosti predstavuje novší uznávaný rizikový faktor pre kardiovaskulárne ochorenia. Údaje o jej prevalencii u nás a o jej liečbe doposiaľ v našej populácii sme presne nemali. Z literárnych údajov však vieme, že prevalencia hyperurikémie je rôzna v závislosti od rasových a geografických rozdielov a vyskytuje sa medzi 4–40 %. V hospitalizačných podmienkach jej prevalencia predstavuje približne 7 % a slúži ako dôležitý prediktor mortality, zvlášť pre zlyhanie srdca. Podľa Framinghamských údajov jej relatívne riziko predstavuje až 25 % pre kardiovaskulárne ochorenia, koronárnu chorobu srdca a mortalitu pre všetky príčiny. Z epidemiologického sledovania Zrkadlo Slovensko sme hodnotili hyperurikémiu zo vzorky 20 000 pacientov z ambulancií praktických lekárov na získanie približného obrazu o tomto novšom rizikovom faktore. Kľúčové slová: epidemiológia – hyperurikémia – kardiovaskulárne ochorenia – liečba, Hyperuricaemia represents nowaday the new risk factor for cardiovascular diseases. Prevalence data and its treatment in our patient´s population are still missing. Literature data shows, that its prevalence differs in various populations significantly from 4 % up to 40 % with race and geographical means. In the hospital population its prevalence is about 7 % and represents the important predictor of hospital mortality, e.i with heart failure. From the Framingham data relative risk was estimated of 25 % for cardiovascular diseases, coronary heart disease and all-course mortality. From the epidemiologic survey Mirror Slovakia hyperuricaemia was evaluated from the sample of 20 000 patients from the primare care physicians in order to see the picture on this newer risk factor. Key words: cardiovascular diseases – epidemiology – hyperuricaemia – therapy, and Andrej Dukát, Peter Sabaka, Ján Gajdošík, Marjan Vrbnjak, Oliver Tlčimuka, Peter Gavorník, Ľudovít Gašpar, F. Šimko
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

5899. Epidemiologie dyspepsie

Creator:
Rejchrt, Stanislav, Koupilová, Ilona, Kopáčová, Marcela, Škodová Fendrichová, Miluše, Seifert, Bohumil, Voříšek, Viktor, Špirková, Jana, Douda, Tomáš, Tachecí, Ilja, and Bureš, Jan
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, práce podpořená grantem, and TEXT
Subject:
lidé, dyspepsie--dějiny--epidemiologie--etiologie--klasifikace, infekce vyvolané Helicobacter pylori--diagnóza--epidemiologie, Helicobacter pylori, multicentrické studie jako téma, bolesti břicha--epidemiologie, syndrom dráždivého tračníku--epidemiologie, příznaky a symptomy ústrojí trávicího, prevalence, terminologie jako téma, and nevyšetřená dyspepsie
Language:
Czech and English
Description:
První epidemiologickou studii nevyšetřené dyspepsie v České republice provedla naše skupina v roce 2001. V roce 2011 jsme provedli novou prospektivní multicentrickou studii stejnou metodikou. V 22 centrech bylo zařazeno 1 836 osob (ve věku 5–98 let). Celková prevalence dlouhodobou dyspepsie byla 12 %, a to 3,5 % u lidí ve věku 5–24 let, 18 % mezi 25–64letými a 15 % u lidí ≥ 65 let. Přestože v posledních 10 letech došlo k významnému poklesu prevalence infekce Helicobacter pylori, prevalence a sociodemografické determinanty dyspepsie se signifikantně nezměnily., Epidemiology of uninvestigated dyspepsia was studied in the Czech Republic for the first time in 2001. The aim of our current multi-centre prospective study was to evaluate dyspepsia using the same methods in a representative sample of general unselected population from the same geographical areas 10 years later. A total of 22 centres entered the study. A total of 1,836 subjects (aged 5–98 years) were enrolled. The overall prevalence of dyspepsia was 12 %; namely 3.5 % in subjects aged 5–24 years, 18 % among 25–64-year-old persons and 15 % in subjects ≥ 65 years. Despite the substantial decrease of Helicobacter pylori infection in the Czech Republic over the past 10 years, the prevalence and basic socio-demographic determinants of uninvestigated dyspepsia did not change significantly., and Stanislav Rejchrt, Ilona Koupil, Marcela Kopáčová, Miluška Škodová Fendrichová, Bohumil Seifert, Viktor Voříšek, Jana Špirková, Tomáš Douda, Ilja Tachecí, Jan Bureš
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

5900. Epigenetics and a new look on metabolic syndrome

Creator:
Jaroslav Kuneš, Ivana Vaněčková, Barbora Lapčíková, Michal Behuliak, Lenka Maletínská, and Josef Zicha
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Fyziologie člověka a srovnávací fyziologie, obezita, hypertenze, ekologická genetika, obesity, hypertension, ecological genetics, metabolic syndrome, epigenetics, transgenerational inheritance, gene-environmental interactions, 14, and 612
Language:
English
Description:
The incidence of metabolic syndrome increases in the developed countries, therefore biomedical research is focused on the understanding of its etiology. The study of exact mechanisms is very complicated because both genetic and environmental factors contribute to this complex disease. The ability of environmental fac tors to promote phenotype changes by epigenetic DNA modifications (i.e. DNA methylation, histone modifications) was demonstrated to play an important role in the development and predisposition to particular symptoms of metabolic syndrome. There is no doubt that the early life, such as the fetal and perinatal periods, is critical for metabolic syndrome development and therefore critical for prevention of this disease. Moreover, these changes are visible not only in individuals exposed to environmental factor s but also in the subsequent progeny for multiple generations and this phenomenon is called transgenerational inheritance. The knowledge of molecular mechanisms, by which early minor environmental stimuli modify the expression of genetic information, might be the desired key for the understanding of mechanisms leading to the change of phenotype in adulthood. This review provides a short overview of metabolic syndrome epigenetics., J. Kuneš, I. Vaněčková, B. Mikulášková, M. Behuliak, L. Maletínská, J. Zicha., and Obsahuje bibliografii
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

Limit your search

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

View distribution

Current results range from 1480 to 2017

View larger »