Search

Start Over Format print Date Unknown

8943. Mez rozlišení mikroskopu

Creator:
Lenc, Michal and Tyc, Tomáš
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
fyzika, microskopy, Abbeho difrakční mez, physics, microscopes, Abbe‘s diffraction limit, 6, and 53
Language:
Czech
Description:
In this brief overview, we discuss the diffraction limit of an optical microscope as derived by E. Abbe and the two recent Nobel Prize winning methods which overcame this limit. We also describe the limits of resolution of an electron microscope. The explanation is accompanied by a number of illustrations., Michal Lenc, Tomáš Tyc., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

8946. Mezi dětstvím a dospělostí, identitou a performancí: k možnostem konceptualizace fenoménu Tomboye

Creator:
Klusáková, Veronika
Format:
print
Type:
model:article and TEXT
Subject:
performance (umění), tomboyism, performance, intersectionality, 18, and 316
Language:
Czech
Description:
The study deals with tomboyism from the perspective of past and current psychological and sociological research, and proposes a new approach to this liminal phenomenon operating in -between binary opposites of traditional femininity and masculinity. This approach makes use of intersectional analysis developed by feminists of colour to address interlocking systems of oppression based on both race and gender, and combines it with the issue of performance and the notion of identity as fluid. It also challenges usual interpretations of tomboy narratives, as is shown on the analysis of two films with tomboyish characters – Robert Mulligan’s To Kill a Mockingbird (1962) and Céline Sciamma’s Tomboy (2011)., Veronika Klusáková., and Obsahuje bibliografii
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

8947. Mezi dvěma decenálními recesy: k daňové politice Marie Terezie v Čechách v letech 1748-1775

Creator:
Lhoták, Jan
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
česká a uherská královna, císařovna, choť Františka Štěpána I., římskoněmeckého císaře, Marie Terezie, 1717-1780, Haugwitz, Bedřich Vilém, 1702-1765, daně, taxation, Čechy (Česko), Bohemia (Czechia), decenální reces, berní zatížení, ten-year compact, tax burden, 8, and 94(437)
Language:
Czech and English
Description:
This study examines the taxation policy of Maria Theresa as evidenced by the situation in Bohemia. A fundamental measure that opened the way for subsequent developments was the passing of the ten-year compact (or "Rezess", as it was known), by the Bohemian parliament in 1748. This law guaranteed a fixed total tax contribution (5,488,155 gulders, 58 crowns) in return for a guarantee that the empress would not demand extra levies, even in the event of war. With the outbreak of the Seven Years’ War, however, the situation changed and in 1756 demands were made for exceptional taxes, military recruits, loans to the state budget, etc. Meanwhile the guarantee of a fixed total tax under the ten-year compact continued to apply. The Treaty of Hubertusburg (1763) brought no relief, as Maria Theresa asked parliament to approve not only an extension of the compact for the following military year, but new exceptional taxes and the reimposition of certain existing indirect taxes. These obligations, together with an increased tax burden in rural communities, remained in place until 1775, when a new ten-year compact was negotiated that lasted until 1789., Jan Lhoták., and Obsahuje bibliografické odkazy
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

8949. Mezi dvěma slunci: Československo ve střetu Moskvy a Pekingu o mezinárodní komunistické hnutí (1953-1962)

Creator:
Daniela Kolenovská
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
1948-1967, 1953-1962, komunistický režim, komunismus, communist regime, communism, Československo, Moskva (Rusko), Peking (Čína), Czechoslovakia, Moscow (Russia), Beijing (China), 8, and 93/94
Language:
Czech
Description:
a1_Autorka sleduje vývoj československé pozice v mezinárodním komunistickém hnutí po převzetí mocenského monopolu v zemi Komunistickou stranou Československa a soustředí se přitom na její poměr vůči sovětským a čínským komunistům, reprezentujícím od padesátých let minulého století dvě konkurenční mocenská centra ve světovém komunismu. Konstatuje, že v zahraniční politice Československa komunisté nadřadili internacionální solidaritu dělnictva obhajobě státních zájmů a v souladu s touto ideologickou směrnicí se československé zahraničněpolitické úkoly utvářely primárně podle potřeb sovětské agendy a jí vágně definovaných cílů mezinárodního komunistického hnutí. Praha se stala personálně, informačně i materiálně závislou na Moskvě a pozbyla schopnost postupovat v zahraniční politice nezávisle nejen mimo sovětský blok, ale i uvnitř něj. Mezi své priority zařadila také úsilí o jednotu sovětského spojeneckého systému a nejpozději od roku 1956 pokládala vojenskou intervenci za přiměřený nástroj v případě jejího ohrožení. Srovnávací analýza dokumentů z Archivu Ministerstva zahraničních věcí ČR a materiálů vedení KSČ z Národního archivu pro desetiletí 1953 až 1962 ukazuje, že konkrétní zahraničněpolitický program přecházel do československé politiky cestou mezistranických kontaktů. Sovětští komunisté zaujímali v jejich hierarchii první místo a tato skutečnost nebyla v očích československých komunistů zpochybněna žádným z čínských pokusů alternovat na přelomu padesátých a šedesátých let sovětské metody a plány rozvoje mezinárodního komunistického hnutí., a2_Naopak, na multilaterální jednání desítek komunistických stran v Moskvě v listopadu 1957 a 1960, která čínské námitky diskutovala, přijížděli českoslovenští komunisté předem sovětskými kolegy instruováni a veškeré čínské aktivity z této pozice odmítali, navzdory svému úsilí navázat po roce 1948 s Pekingem přátelské a důvěrné vztahy. V důsledku úzkého propojení československých stranických a státních záležitostí došlo počátkem šedesátých let k rychlému zastavení československo-čínské spolupráce, přičemž Sovětský svaz přislíbil sanovat škody, které tak československému hospodářství vznikly., b1_In this article, the author traces the changes in the Czechoslovak position in the international Communist movement after the Communist Party took power in Czechoslovakia. She concentrates on the Party’s relations with the Soviet and the Chinese Communists, which from the 1950s onwards represented two competing centres of power in world Communism. She argues that in Czechoslovak foreign policy the Communists subordinated the defence of State interests to the international solidarity of the workers, and, in keeping with that ideological guideline, the tasks of Czechoslovak foreign policy were set mainly according to the Soviet agenda and its vaguely defined aims for the international Communist movement. Prague became dependent on Moscow for personnel, information, and material, and lost the ability to act independently in international politics both outside and inside the Soviet bloc. Amongst Prague’s priorities were efforts to achieve the unity of the Soviet system of alliances and, beginning at the latest in 1956, it considered military intervention a suitable instrument in the event of a threat to that system. A comparative analysis of records for the ten years from 1953 to 1962, from the Archive of the Ministry of Foreign Affairs of the Czech Republic and from the Czechoslovak Communist Party leadership, which are deposited in the National Archive, Prague, demonstrate that Czechoslovak foreign policy was actually formed by way of inter-Party contacts. The Soviet Communists were paramount in the hierarchy; in the eyes of the Czechoslovak Communists, the Soviet position remained unchallenged by any Chinese attempts to provide an alternative to Soviet methods and plans to develop the international Communist movement in the late 1950s and early 1960s., b2_Indeed, at multilateral talks amongst dozens of Communist Parties in Moscow in November 1957 and in 1960, where Chinese objections were discussed, Czechoslovak Communists arrived after having been instructed by their Soviet comrades, and from this position they rejected all Chinese activities, despite Czechoslovak efforts to establish friendly and close ties with their Beijing comrades after 1948. As a result of this linking of Czechoslovak Party and State matters, Czechoslovak-Chinese collaboration ceased in the early 1960s, and the Soviet Union promised to compensate for any damages that thus accrued to the Czechoslovak economy., Daniela Kolenovská., and Obsahuje bibliografii
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

Limit your search

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »