Cíl: Vyšetření čichu Novým testem libosti pachů (New Test of Odor Pleasantness; NTOP) umožňuje hodnocení chemosenzorické percepce v klinické praxi. Výhodou je možné použití i u pacientů s kognitivním deficitem a u dětských pacientů. Cílem studie bylo stanovit normální (fyziologické) hodnoty NTOP u zdravé populace. Soubor a metodika: Vyšetřeno bylo 236 zdravých osob ve věkovém rozmezí od 16 do 93 let. Nový test libosti pachů obsahuje 29 výrazně hédonicky zabarvených pachových látek a tři látky s výraznou trigeminovou složkou. Vyšetřovaný měl po přičichnutí označit ze čtyř možností nejpřiléhavější pro danou pachovou látku: voní, neutrální, zapáchá a výrazně zapáchá (nebo dráždí). Na základě nejčetnějších odpovědí osob kontrolní skupiny ve věkovém rozmezí 16–35 let bylo nastaveno bodové hodnocení. Výsledky NTOP byly porovnány se standardizovanými testy subjektivní olfaktometrie OMT (Odourized Markers Test) a Sniffin’ Sticks (část identifikace). Výsledky: V Novém testu libosti pachů byl medián bodového zisku kontrolní skupiny 20 bodů, ve skupině 36–55 let 19,5 bodu a ve skupině > 56 let 17 bodů. Za nejnižší ještě normální bodový zisk byl stanoven 10. percentil kontrolní skupiny, který byl 16 bodů. Hodnota mediánu v souboru klesá s věkem. Statisticky významný pokles je patrný především po 56. roce věku. Závěry: Nový test libosti pachů vykazuje obdobnou charakteristiku jako standardně užívané testy subjektivní olfaktometrie. Současně však test přináší jinou informaci o čichových schopnostech osob. Normální hodnoty zdravé populace jsou klíčové pro posouzení čichu Novým testem libosti pachů v klinické praxi., Objective: Olfactory test of odor pleasantness may prove to be additions to comprehensive chemosensory test batteries used in clinical settings. The goal of our work was to establish normative data of the New Test of Odor Pleasantness (NTOP). Methods: A total of 236 healthy participants aged 16 to 93 years were included in the study. NTOP is based on classification of 29 odorants and three chemicals with trigeminal component. The participants were asked to categorize the hedonic tone of the odorant into four classes: pleasant, neutral, unpleasant, and fetid (very unpleasant). The normative data were determined based on results of persons of 16 to 35 years old. The NTOP was compared with two standard tests – Odourized Markers Test (OMT) and Sniffin’ Sticks (identification). Results: Median of the NTOP was of 20 in group of age 16–35 years, 19.5 in group of age 36–55 years and 17 in group of > 56. Tenth percentile of the age group 16–35 was 16 points, which is considered as lowest normal points scored. The median numbers of points decreases with age. There is statistically significant decrease in the olfactory capability with increasing age (> 56 years old). Conclusion: NTOP has a similar characteristics as the standard tests of subjective (psychophysical) olfactometry. At the same time the test give us information different from other olfactory tests. The goal of study was to determine the normal value the NTOP of healthy persons in Czech population. Key words: olfaction – odour pleasantness – subjective olfactometry – normative date The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and P. Brothánková, J. Vodička
Cíl: Test Reyovy‑Osterriethovy komplexní figury (ROCFT) patří k široce užívaným neuropsychologickým metodám zaměřeným na vizuální paměť a zrakově‑konstrukční schopnosti. Je považován za test citlivý k časným projevům různých kognitivních poruch. Cílem předkládané práce je připravit normativní data k testu ROCFT pro českou populaci vyššího věku. Soubor a metodika: Soubor 455 osob (250 žen a 205 mužů) starších 60 let, které splnily kritéria pro zařazení, byl vyšetřen neuropsychologickou baterií v rámci Národní normativní studie kognitivních determinant zdravého stárnutí. Sledovány byly vlivy věku, pohlaví a vzdělání na výkon v testu. ROCFT byl administrován v adaptaci podle Meyerse a Meyersové (1995). Výsledky: Výkon v ROCFT klesá ve všech testových proměnných s věkem. Prokázali jsme dále signifikantní vztahy mezi výkonem a pohlavím či vzděláním ve všech podmínkách ROCFT (v kopii, reprodukci po 3 a 30 min i rekognici). Výkony v jednotlivých podmínkách testu mezi sebou významně korelují. Závěry: Na základě regresního modelu jsme připravili rovnice k výpočtu T skórů pro všechny testové proměnné ROCFT. Vytvořené normy jsou demograficky korigovány s ohledem na věk, pohlaví a vzdělání pro české dospělé starší 60 let., Aim: The Rey-Osterrieth Complex Figure Test (ROCFT) is a widely used measure of memory functioning and visuoconstructive abilities. It is considered to be a sensitive diagnostic tool for the evolution of cognitive impairment. The aim of the present study was to determine the normative values for the ROCFT in a population of older Czech adults. Sample and methods: A sample of 455 subjects (250 women and 205 men) above 60 years of age fulfilled the inclusion criteria and was assessed with a battery of neuropsychological tests as part of National Normative Study of Cognitive Determinants of Healthy Ageing. We examined the effect of age, gender, and education level on the test performance. The ROCFT used in this study was developed by Meyers and Meyers (1995). Results: Our analyses revealed a significant age-related decline in ROCFT performance and significant relationships between gender and education in all ROCFT measures (copy, reproduction after 3 and 30 min and recognition trial). Moreover, the performance correlated significantly across all test measures. Conclusions: Based on regression models, we provide the reader with equations to calculate T scores for all ROCFT measures. Furthermore, normative data corrected for age, education and gender are available for healthy adults over a 60 years of age. Key words: Rey-Osterrieth Complex Figure Test – normative data – healthy older adults – visual memory The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and K. Drozdová, H. Štěpánková, J. Lukavský, O. Bezdíček, M. Kopeček
Endovaskulární terapie (EVT) je nejúčinnější metoda léčby akutního uzávěru velké tepny (arteria carotis interna, arteria cerebri media, arteria basilaris). Recentně publikované prospektivní randomizované kontrolované studie porovnávající kombinovanou EVT a medikamentózní léčbu (intravenózní trombolýzu; IVT) prokázaly superioritu kombinované EVT a IVT oproti samotné IVT v terapii akutních ischemických příhod v karotickém povodí. Cílem naší práce je podat přehled sedmi studií publikovaných v letech 2014–2015. V druhé části pojednáváme o faktorech, které ovlivňují výsledný klinický stav: věk, komorbidity, hyperglykemie při příjmu, známky časné ischemie na CT hodnocené pomocí Alberta Stroke Program Early CT Score (ASPECTS), absence kolaterálního zásobení, doba do dosažení rekanalizace a použití celkové anestezie. Úspěch EVT závisí na správném výběru vhodných pacientů., The endovascular therapy (EVT) is the most efficacious treatment for recanalisation of large vessel artery occlusion. Recently published prospective randomized controlled trials (RCT) demonstrated better outcomes with combined EVT and intravenous thrombolysis (IVT) versus IVT alone in the treatment of proximal arterial occlusion in the anterior cerebral circulation. In this article seven of these RCT studies published in 2014 - 2015 are reviewed. In the latter part of the article, the factors influencing final clinical outcome are discussed: age, comorbidities, hyperglycemia on admission, signs of early ischemia as evaluaed by Alberta Stroke Program Early CT Score (ASPECTS), absence of collateral supply, time before recanalisation occurs and application general anesthesia. The careful selection of patients indicated for EVT is of utmost importance for the succes of therapy. Key words: acute ischemic stroke – endovascular therapy – mechanical thrombectomy – stent-retriever The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and M. Tinková, P. Malý
Molekulárně-genetickou profilací bylo v nedávné době určeno 5 podtypů karcinomu prsu (luminální A, B, basal-like, HER2-pozitivní a normal breast like). Dalším výzkumem bylo prokázáno, že estrogen receptor pozitivní (ER+) a estrogen receptor negativní (ER-) léze prsu a karcinomy mají odlišné genetické aberace. ER+-nádory jsou luminální, low-grade léze obvykle s dobrou prognózou, zatímco ER- -nádory jsou agresivní, high-grade léze s nepříznivou odezvou na léčbu a prognózou. Uvádí se, že mamografický screening snižuje riziko mortality na karcinom prsu o 30 %, avšak po přehodnocení je toto snížení odhadováno na 15 %. Mamografický screening je efektivní u pomalu rostoucích, luminálních karcinomů, avšak rychle rostoucí, high-grade nádory mohou uniknout mamografickému screeningu. Některé z těchto nádorů jsou tak agresivní, že i „včasná” detekce je pozdní a ženy umírají. Vzhledem k tomu, že od mamografického screeningu nelze očekávat další snížení mortality, je uveden přehled současných možností chemoprevence ER+ a ER- -nádory prsu. Klíčová slova: klasifikace nádorů a lézí prsu – hormonální senzitivita nádorů prsu – prevence nádorů prsu, During the last years five molecular subtypes of breast cancers have been characterized by molecular-genetic profiling (luminal A, B basal like, HER2 positive and normal breast like cancers). It has become apparent that estrogen receptor positive (ER+) and estrogen receptor negative (ER-) breast lesions and cancers are distinct disease with different genomic aberrations. ER+ cancers are luminal, low-grade lesions, usually with good prognosis, but ER- cancers are aggressive, high-grade lesions with a poor response to therapy and poor outcomes. It has been claimed that mammography screening reduces breast cancer mortality by 30%, but through systematic reviews have estimated only 15% reduction. Mammographic screening is effective in the group of slowly growing, luminal cancers; however high-grade, rapid growing cancers would escape from screening interval. Some of these cancers are so aggressive that even “early” detection is too late, woman dies despite detection by mammography. In fact, that we can´t expect next reduction of breast cancer mortality by mammographic screening, therefore our possibilities with chemoprevention of ER+ and ER+ cancer have been reviewed. Key words: classification of breast tumors and lesions – hormonal sensitivity of breast tumors – prevention of breast tumors, and doc. MUDr. Pavel Strnad, CSc.
Úvod: Léčení výdutě aorty abdominální pomocí endovaskulární implantace stentgraftu je někdy komplikované nebo nemožné z důvodu nevhodné anatomické konfigurace výdutě a přilehlých úseků aorty. Příčinou obtíží bývá nevhodný proximální krček, průchodné větve ústící do vaku výdutě nebo výrazně vinuté přístupové pánevní tepny. Metoda endovaskulární výplně aortální výdutě je nový pracovní postup, jehož cílem je překonat některé nedostatky současných stentgraftů. Metoda: V roce 2014 jsme na Oddělení cévní chirurgie Nemocnice Na Homolce zavedli 51 stentgraftů do subrenální aorty a pánevních tepen. Většinou se jednalo o bifurkační stentgrafty klasické konstrukce. U dvou nemocných jsme použili nový stentgraft Nellix, v jednom případě pro krátký subrenální krček 13 mm, ve druhém pro výrazně kónický tvar krčku. Výsledky: Pooperační průběh byl u obou pacientů bez rušivých příhod a byli propuštěni do ambulantní péče 5. pooperační den. Kontrolní CT angiografie po šesti týdnech prokázala dobré těsnění SG a polymerem kompletně vyplněný vak výdutě. Závěr: Nová metoda endovaskulární výplně výdutě aorty abdominální (endovascular aneurysm sealing – EVAS) umožní léčit pacienty, u kterých by anatomická situace vedla k technicky obtížným a finančně náročným endovaskulárním postupům. Její dlouhodobé výsledky bude možné sledovat teprve na větších souborech pacientů., Introduction: Endovascular stent graft therapy of abdominal aortic aneurysms is sometimes complicated due to unusual anatomy of the aorta and adjacent arterial regions, an irregular or short proximal neck, numerous patent branches originating from the aneurysm, or tortuous iliac arteries. Endovascular aneurysm sealing is a new method designed to overcome certain limitations of current stent grafts. Method: At the Department of Vascular Surgery of Na Homolce Hospital, we implanted 51 stent grafts in the subrenal aorta and iliac arteries. Most of them were regular bifurcated stent grafts. Two patients were treated with the new Nellix stent graft, in one case due to a short subrenal neck of only 13 mm, and due to a considerably conical neck in the second case. Results: The post-operative course was uneventful in both patients and they were discharged on the 5th postoperative day. CT angiography after six weeks proved that the stent graft had sealed well. The polymer filled the aortic lumen completely. Conclusion: This new method of endovascular aneurysm sealing (EVAS) of abdominal aortic aneurysm makes it possible to treat patients whose anatomy would normally require technically complex and more expensive endovascular methods. We aim to follow long-term results of the method in larger patient cohorts., and P. Šedivý, H. Přindišová, K. El Samman