Search

Start Over Format regular print Rights http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/

5483. Toxicita léčby docetaxelem u pacientek s karcinomem prsu

Creator:
Krošláková, Kateřina, Kohoutek, Milan, and Pospíšková, Markéta
Format:
braille, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
nádory prsu--farmakoterapie--klasifikace--komplikace, chemoterapie adjuvantní, neoadjuvantní terapie, paliativní péče, taxoidy--farmakokinetika--škodlivé účinky--terapeutické užití, lymfatické metastázy, rekombinantní proteiny--terapeutické užití, retrospektivní studie, lidé, and ženské pohlaví
Language:
Czech and English
Description:
Docetaxel je cytostatikum užívané v adjuvantní, neoadjuvatní i paliativní léčbě karcinomu prsu. Je podáván jako monoterapie či jako součást kombinovaných režimů. Taxany obecně spolu s antracykliny patří mezi nejefektivnější chemoterapeutika využívané v léčbě karcinomu prsu. Zařazení docetaxelu do léčebného schématu karcinomu prsu přineslo zlepšení celkového přežití a prodloužení období bez nemoci u pacientek léčených adjuvantně a větší procento léčebných odpovědí, prodloužení doby do progrese a celkového přežití při léčbě paliativní (1, 2, 3, 4, 5). Při využívání docetaxelu v léčbě je potřeba mít na paměti, že se jedná o chemoterapeutikum s nezanedbatelnými nežádoucími účinky. Cílem naší retrospektivní studie bylo vyhodnocení akutní toxicity při léčbě režimy s docetaxelem a zvážení možností léčby akutní toxicity., Docetaxel is a cytostatic drug used in adjuvant, neoadjuvant as well as palliative treatment of breast cancer. It is administered as monotherapy or as part of combination regimens. Taxanes along with anthracyclines are among the most efficacious chemotherapeutic drugs used in the treatment of breast cancer. Inclusion of docetaxel in the therapeutic regimen for breast cancer has resulted in improved overall survival and extended disease-free interval in patients treated with adjuvant therapy and in a greater proportion of therapeutic responses as well as extended time-to-progression and overall survival with palliative therapy (1, 2, 3, 4, 5). It must be kept in mind that, when used for treatment, docetaxel is a chemotherapeutic drug with non-negligible adverse effects. The aim of our retrospective study was to evaluate acute toxicity of therapeutic regimens with docetaxel and to consider the options for the treatment of acute toxicity., Kateřina Krošláková, Milan Kohoutek, Markéta Pospíšková, and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

5484. Toxická epidermální nekrolýza

Creator:
Odarčenková, Dina and Kvapil, Milan
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, kazuistiky, přehledy, and TEXT
Subject:
Stevensův-Johnsonův syndrom--diagnóza--etiologie--patofyziologie--terapie, epidermis--patologie, klinický obraz nemoci, kožní nemoci--patologie, prognóza, hojení ran, imunomodulace, intravenózní imunoglobuliny, cyklosporiny, hormony kůry nadledvin, týmová péče o pacienty, enterální výživa, hospitalizace, výsledek terapie, staří nad 80 let, lidé, and mužské pohlaví
Language:
Czech and English
Description:
Toxická epidermální nekrolýza je vzácné, akutní, život ohrožující onemocnění projevující se rozsáhlým odlučováním epidermis a slizničních povrchů. Jde o závažnou nežádoucí reakci na podávané léky, nejčastěji antibiotika, anti­konvulziva či nesteroidní antirevmatika. Jako první ji popsal skotský dermatolog Alan Lyell v roce 1956, proto je též nazývána Lyellův syndrom. Mortalita tohoto onemocnění je vysoká, proto je klíčová včasná diagnostika a neodkladné zahájení adekvátní péče o pacienta. Jedná se o vzácné onemocnění s velmi malou incidencí a závažnou prognózou, což značně ztěžuje provedení velkých randomizovaných klinických studií. Je tedy obtížné hodnotit efektivitu jednotlivých terapeutických možností. Jako nejperspektivnější se prozatím jeví nitrožilní podávání imuno­globulinů se zřejmým zlepšením klinického stavu pacienta, dobrou tolerancí a minimálními vedlejšími nežádoucími účinky. Nové experimentální postupy se snaží hledat cestu terapie cíleným ovlivněním granulyzinu jakožto hlavního cytotoxického mediátoru. Klíčová slova: anamnéza – apoptóza keratinocytů – cyklosporin A – granulyzin – hodnocení SCORTEN – intravenózní imunoglobuliny – interdisciplinární péče – kortikosteroidy – Nikolského fenomén – plazmaferéza – poléková reakce – Stevensův-Johnsonův syndrom – toxická epidermální nekrolýza, Toxic epidermal necrolysis is a rare, acute and life-threatening disorder manifested by extensive separation of the epidermis and mucosal surfaces. It is a serious adverse response to administered drugs, mostly antibiotics, anticonvulsants or NSAIDs. First described by Scottish dermatologist Alan Lyell in 1956, it is also known as Lyell’s syndrome. Mortality of the disease is high, therefore its early diagnosis is crucial and immediate initiation of appropriate patient care necessary. It is a rare disease with a very low incidence and serious prognosis, which is a considerable hindrance to undertaking large randomized clinical studies. It is therefore difficult to evaluate the effectiveness of various therapeutic options. As the most promising so far appears the administration of intravenous immunoglobulins, apparently reaching improvement in the clinical condition of the patient, with a good tolerances and minimal side adverse effects. New experimental techniques endeavour to seek a way to the therapy through targeted influencing of granulysin as the major cytotoxic mediator. Key words: adverse drug reaction – corticosteroids – cyclosporine A – granulysin – intravenous immunoglobulins – interdisciplinary team care – keratinocyte apoptosis – medical history – Nikolsky´s sign – plasmapheresis – SCORTEN score – Stevens-Johnson syndrome – toxic epidermal necrolysis, and Dina Odarčenková, Milan Kvapil
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

5486. Traktor v zemědělství americkém

Creator:
Josef Špaček
Publisher:
Českomor. podniky tiskařské a vydavatelské
Format:
print, text, regular print, and 48 s. : il.
Type:
model:monograph and TEXT
Subject:
Zemědělství. Pedologie. Agrotechnika. Agroekologie, zemědělská technika, traktory, údržba, provoz, opravy, Spojené státy americké, 631.3, 24, 631, and UN04
Language:
Czech
Description:
dle amerických pramenů i z vlastního názoru napsal Josef Špaček
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

5487. Transanální endoskopická mikrochirurgie (TEM) − naše zkušenosti

Creator:
Robek, Oldřich, Čan, Vladimír, Svoboda, Tomáš, Hemmelová, B., Kala, Zdeněk, and Hrivnák, R.
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
transanální endoskopická chirurgie--statistika a číselné údaje--využití, nádory rekta--chirurgie--klasifikace--patologie, výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče), dospělí, staří, staří nad 80 let, ženské pohlaví, lidé, mužské pohlaví, and lidé středního věku
Language:
Czech and English
Description:
Úvod: Cílem tohoto článku je prezentovat naše zkušenosti s transanální endoskopickou mikrochirurgií (TEM) jako jedním ze základních operačních přístupů k selektovaným pacientům s nádory konečníku. Metody: Retrospektivně jsme vyhodnocovali soubor 80 pacientů, u kterých byla pro nádor konečníku provedena operační léčba pomocí TEM. U těchto pacientů jsme sledovali a statisticky vyhodnocovali konkrétní předoperační a pooperační ukazatele, které bychom chtěli prezentovat: předoperační bioptické vyšetření a pooperační výsledek histologického vyšetření, velikost nádoru a jeho uložení v konečníku, hloubku resekce a hodnocení základních demografických ukazatelů. Výsledky: Z našich zkušeností u zmíněných pacientů vyplývá, že není významný rozdíl mezi věkem operovaných mužů a žen ani při rozlišení na benigní a maligní nádory. Nejčastěji operovanými pacienty byli muži, průměrně ve věku 64 let, kteří byli primárně vyšetřeni pro krvácení z konečníku. Nejčastějším nálezem byl low-grade adenom, který byl potvrzen i v definitivním resekátu. Celkem u 17 pacientů byl nalezen v definitivním histologickém vyšetření maligní tumor, který nebyl zachycen předoperačně. Závěr: V rukách zkušeného chirurga představuje TEM reálnou možnost provedení radikální resekce i maligního, lokálně nepokročilého nádoru konečníku, pokud je v dosahu operačního rektoskopu. TEM je metodou bezpečnou, bez negativního vlivu na funkce análních svěračů. Vzhledem k možnosti falešně negativního předoperačního histologického vyšetření preferujeme radikální odstranění nádoru s celou šířkou stěny konečníku. I když optimální lokalizace pro použití operačního rektoskopu je na zadní straně konečníku, téměř u poloviny našich pacientů se tyto nádory vyskytovaly na stěně přední. Vzhledem k technické proveditelnosti sutury stěny rekta je vhodné, aby báze tumoru nepřesahovala polovinu obvodu konečníku. Technika TEM je vhodná zejména pro nízce uložené, nestenotizující, lokálně nepokročilé nádory konečníku. Naše dobré výsledky jsou dány především přísnou selekcí pacientů, technickým zvládnutím operačního postupu a letitými zkušenostmi., Introduction: The purpose of this paper is to present our experience with transanal endoscopic microsurgery (TEM) as an operative approach in a selected group of patients with rectal tumours. Methods: We present a retrospective study of 80 patients operated for rectal tumour using TEM. Specific preoperative and postoperative indicators were gathered and statistically evaluated. We assessed histological examination before the surgery and definitive histology of the resected tumour, resection depth and basic demographic data of our patients. Results: Our experience suggests that there is no significant difference between the age of patients according to sex, even if malignant and benign tumours are assessed separately. The majority of our operated patients were male patients, mean age of 64 years who were primarily referred to our department because of bleeding low-grade adenomas of the rectum. In 17 patients a malignant tumour was diagnosed based on final histopathologic examination. None of them had signs of malignancy before the surgery. Conclusion: In the hands of an experienced surgeon, TEM is a feasible option of radical removal of rectal, locally not advanced malignancies if within reach of TEM rectoscope. TEM is a safe procedure that does not result in any alteration of rectal sphincter functions. Possible false negative preoperative benign diagnosis leads us to approach radical removal of the tumour with full wall thickness resection. Although the posterior aspect of the rectum is an optimal location for the rectoscope, anterior tumours were found in almost one half of our patients. Considering technical feasibility of the rectal wall suture, the base of the tumour should not extend beyond one half of the rectal circumference. Low non-stenotising noninvasive tumours of the rectum are suitable for TEM. Our good results are particularly due to strict patient selection criteria, mastering the operating technique and long-time experience., and O. Robek, V. Čan, T. Svoboda, B. Hemmelová, Z. Kala, R. Hrivnák
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

5488. Transanální totální mezorektální excize pro karcinom distálního rekta – první výsledky

Creator:
Procházka, Vladimír, Kala, Zdeněk, Škrovina, Matěj, Grolich, T., and Klos, Karel
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, hodnotící studie, multicentrické studie, práce podpořená grantem, and TEXT
Subject:
lidé, lidé středního věku, mužské pohlaví, staří, staří nad 80 let, ženské pohlaví, nádory rekta--chirurgie, anální kanál, prospektivní studie, chirurgie trávicího traktu--metody, minimálně invazivní chirurgické výkony--metody, endoskopické operace přirozenými otvory, laparoskopie, anastomóza chirurgická, délka operace, pooperační komplikace, výsledek terapie, fekální inkontinence--etiologie, totální mezorektální excize, transanální minimálně invazivní chirurgie, and TAMIS-TME
Language:
Czech and English
Description:
Úvod: Tato práce referuje první zkušenosti s laparoskopicky asistovanou transanální totální excizí mezorekta u pacientů s karcinomem středního a dolního rekta. Metody: V období od října 2013 do května 2014 bylo na dvou pracovištích (CHK FN Brno, CHO KOC Nový Jičín) operováno 17 pacientů technikou transanální totální mezorektální excize. V souboru bylo 11 mužů a 6 žen ve věku 49–81 let. Vzdálenost dolního okraje tumoru od análního okraje byla 30–80 mm, medián 60 mm. U všech pacientů byla konstruována ručně šitá kolo-anální anastomóza. Výsledek: U všech operovaných byl dosažen negativní distální resekční okraj. Cirkumferentní resekční okraj byl pozitivní ve dvou případech. Kvalita totální mezorektální excize byla hodnocena v 8 případech jako kompletní a v 9 případech jako téměř kompletní. Dehiscence kolo-anální anastomózy byla zaznamenána ve dvou případech (12 %). Operační čas se pohyboval v rozsahu 212–375 minut (medián 280 minut). Medián pooperační hospitalizace byl 9 dnů v rozsahu 6 až 30 dnů, v případě řešení anastomotické a rané komplikace. Závěr: Na základě prvních získaných zkušeností hodnotíme výkon jako realizovatelný a bezpečný v podmínkách našich chirurgických pracovišť s uspokojivými patologickými výsledky. Přesné indikace zatím nelze jednoznačně doporučit. Předpoklad je, že k transanální totální mezorektální excizi by měli být indikováni pacienti s nízce uloženým karcinomem rekta, event. s úzkou pánví, objemným mezorektem a objemnou prostatou., Introduction: First experiences with laparoscopic low anterior resection with transanal mesorectal excision in patients with low and mid rectal cancer are referred. Methods: During a 9 month period (between October 2013 and May 2014), 17 laparoscopically assisted rectal resections with transanal total mesorectal excision, hand-sewn colo-anal anastomosis and protective ileostomy were performed at two institutions (CHK FN Brno, CHO KOC Nový Jičín). There were 11 males and 6 females, with a mean age 68 years (range 49–81 years) in our cohort. The tumor was located 30–80mm from the anal verge (median 60 mm). Results: A negative distal resection margin was achieved in all patients. The circumferential resection margin was positive in two cases. The TME quality was described as complete in 8 cases and nearly complete in 9 cases. Mean operative time was 280 min (range 212–375 min) with no intra-operative complications. Anastomotic leakage was observed in two patients (12%). Median length of postoperative hospital stay was 9 days with a range of 6–30 days, in case of anastomotic and wound complications. Conclusion: According to our first experience we evaluated this method as feasible and safe with satisfactory pathological outcomes. We cannot recommend exact indications yet. It is assumed that the transanal approach for total mesorectal excision should be indicated in obese patients with a narrow pelvis and voluminous prostate., and V. Procházka, Z. Kala, M. Škrovina, T. Grolich, K. Klos
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

5489. Transarteriální chemoembolizace jater - technické problémy a komplikace výkonu

Creator:
Hustý, Jakub, Boudný, Jaroslav, Válek, Vlastimil, and Andrašina, Tomáš
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, práce podpořená grantem, and TEXT
Subject:
arteria hepatica--chirurgie, endovaskulární výkony--metody, chemoembolizace terapeutická--metody--přístrojové vybavení, katetrizace--metody--přístrojové vybavení--škodlivé účinky, pooperační komplikace--etiologie, extravazace diagnostických a terapeutických materiálů--komplikace, arteriovenózní malformace--komplikace, akutní selhání jater--etiologie, absces jater--etiologie, and lidé
Language:
Czech and English
Description:
Transarteriální chemoembolizace (TACE) má v současnosti důležitou roli v managementu vybraných nádorů jater. Technikou provedení TÁCE zásadně nevybočuje od jiných embolizačních výkonů, nicméně kromě obecných se zde můžeme setkat s některými specifickými technickými problémy a komplikacemi. Mezi technické problémy patří technické obtíže při selektivní katetri-zaci (např. při přítomnosti odstupové stenózy či anatomických variant větvení truncus coeliacus nebo vinutosti a ostrých odstupů cílové tepny), vznik disekcí a spasmů, přítomnost extrahepatálního zásobení lézí či přítomnost arterioportálních nebo arteriovenózních zkratů. K nejčastějším specifickým komplikacím řadíme nežádoucí únik chemoembolizačního materiálu do necílových tepen zásobujících okolní orgány (žlučník, gastrodudoenum), vznik jaterních abscesů nebo rozvoj jaterního selhání. Znalost možných technických problémů a komplikací TACE a možností jejich předcházení může podstatně zlepšit prognózu pacientů indikovaných k tomuto výkonu., Transcathetral arterial chemoembolization of the liver (TACE) plays important role in management of selected liver tumours nowdays. The technique is similar to other embolization procedures, nevertheless besides general it is also associated with specific technical problems and complications. Technical problems are represented by technical difficulties of catheterization (stenosis, anatomical variants, etc.), occurence of dissections or spasms, presence of extra hepatic collateral supply and occurence of arterioportal or arterivenous shunts. Specific complications include nontarget embolization of arteries supplying surrounding organs (gallbladder, gastroduodenum), development of liver abscess or liver failure. The knowledge of potential complications and technical problems of TACE can significantly improve the outcome of patients indicated to this procedure., Jakub Hustý, Jaroslav Boudný, Vlastimil Válek, Tomáš Andrašina, and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

5490. Transarteriální radioembolizace jaterních nádorů mikročásticemi s 90-yttriem - první zkušenosti

Creator:
Ferda, Jiří, Duras, Petr, Třeška, Vladislav, Skalický, Tomáš, Šlauf, František, Malán, Alexander, Havelka, Jaroslav, and Fínek, Jindřich
Format:
braille, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, práce podpořená grantem, and TEXT
Subject:
nádory jater--radioterapie, radioizotopy ytria--aplikace a dávkování--ekonomika--terapeutické užití--účinky záření, hepatocelulární karcinom--diagnóza--radioterapie, metastázy nádorů--diagnóza--radioterapie, výsledek terapie, embolizace terapeutická, brachyterapie--škodlivé účinky--trendy, lidé, 90-yttrium, and radioembolizace metastázy kolorektálního karcinomu
Language:
Czech and English
Description:
Cíl: Zhodnotit první zkušenosti s prováděním transarteriální radioembolizace (TARE) jaterních nádorů mikročásticemi s obsahem 90-yttria Metodika: V průběhu 6 měsíců jsme provedli u šesti nemocných TARE s aplikací skleněných mikročástic TheraSphere®. U čtyř nemocných šlo o metastatické postižení jater kolorektálním karcinomem, u dvou nemocných hepatocelulárním karcinomem. U nemocných jsme sledovali peri- a postprocedurální průběh, výskyt komplikací, WHO performance status a časný efekt léčby. Výsledky: Ani u jednoho z nemocných jsme nezaznamenali závažné komplikace léčby, při sledování účinků léčby bylo po 6 týdnech zjištěno, že u jedné nemocné došlo k rapidnímu zlepšení WHO performance status o tři kategorie, u ostatních byl status zachován, ani u jednoho nemocného v časném horizontu nebyla zaregistrována jaterní progrese onemocnění. Závěr: První zkušenosti s TARE ukazují i u nemocných s neresekabilním jaterním postižením dobrou toleranci léčby a slibné výsledky terapie., Aim: To evaluate an early experience with transarterial radioembolisation of liver tumors with microspheres with 90-yttrium. Method: During 6 monnths, we performed 6 months TARE with the application of glass-microspheres TheraSphere®. In 4 patients.colorectal carcinoma metastases were treated, in 2 hepatocellular carcinoma respectivelly In patients, the peri- and post-procedural disease development was surveyed according complications, WHO performance status an early effect of therapy. Results: No severe complication was noted, during 6 weeks was noted only one extreme improvement of WHO performance status with decrease by 3 grades, in rest of patients the performance status was unchanged. No progression in liver was noted within 6 weeks. Conclusion: Our early experience with TARE showed high safety, therapy is well tolerated and the therapy results are promising., Jiří Ferda, Petr Duras, Vladislav Třeška, Tomáš Skalický, František Šlauf, Alexander Malán, Jaroslav Havel, Jindřich Fínek, and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

Limit your search

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

View distribution

Current results range from 1562 to 2016

View larger »