Number of results to display per page
Search Results
642. Chirurgická a miniinvazivní léčba kolorektálního karcinomu
- Creator:
- Kala, Zdeněk, Kysela, Petr, Ostřížková, Lenka, Kiss, Igor, Válek, Vlastimil, and Andrašina, Tomáš
- Format:
- braille, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- lidé, kolorektální nádory--chirurgie, chirurgie operační--metody--trendy, neoadjuvantní terapie--metody--škodlivé účinky, laparoskopie--trendy, endoskopie--metody--trendy, endoskopie, and laparoskopie
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Úvod: Incidence kolorektálního karcinomu narůstá. Nejlepší léčebné výsledky má multimodální léčba, jejíž základní součástí je snaha o R0 resekci všech nádorových ložisek. Materiál a metodika: Byla provedena literární rešerše v souvislosti z vlastními zkušenostmi. Výsledky: Spektrum chirurgických zákroků zahrnuje endoskopickou submukózní resekci, transanální endoskopickou mikrochirurgii, laparoskopické resekce, otevřené resekce a cytoredukční chirurgii s peritonektomií a hypertermickou intraperitoneální chemoterapií. Nově se kromě konceptu totální mezorektální excize začíná uplatňovat také koncept totální mezokolické excize, který vede k nižšímu počtu lokálních recidiv a zvýšenému přežívání. Závěr: Stejně jako protinádorová farmakoterapie se významně stále vyvíjí i chirurgická léčba. K určení správné pozice jednotlivých chirurgických postupů v multimodálním algoritmu léčby je nutné sledování pacientů ve vhodných databázích, případně je léčit v rámci studií., Background: The incidence of colorectal carcinoma has been increasing. Only a multimodal treatment provides the best results. Surgical R0 resection of all tumour sites is the goal of all treatment regimes. Material and methods: A survey on the literature and our experiences has been conducted. Results: Surgical treatment comprises endoscopic submucosal dissection, transanal endoscopic microsurgery, laparoscopy, open surgery and cytoreduction surgery with the hyperthermic intraperitoneal chemotherapy. The news is the total mesocolic excision that similarly to the total mesorectal excision provides fewer local relapses and higher long-term survival. Conclusion: Similarly to anti-tumoral medical therapy, the surgery has been developing as well. It is necessary to enrol the patients into suitable databases to state the proper position of all surgical methods in the multimodal treatment algorithm., Zdeněk Kala, Petr Kysela, Lenka Ostřížková, Igor Kiss, Vlastimil Válek, Tomáš Andrašina, and Lit.: 3
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
643. Chirurgická léčba akromioklavikulární luxace: Tahová cerkláž versus hákovitá dlaha
- Creator:
- Tuček, Michal, Chochola, Antonín, Vaněček, V., and Bušková, K.
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, srovnávací studie, and TEXT
- Subject:
- dospělí, lidé, lidé středního věku, mladý dospělý, staří, prospektivní studie, akromioklavikulární kloub--chirurgie--radiografie--zranění, dislokace--chirurgie--radiografie, rozsah kloubních pohybů, výsledek terapie, pooperační komplikace, hojení fraktur, kostní destičky--škodlivé účinky--využití, kostní dráty--škodlivé účinky--využití, fraktury - fixace vnitřní--metody--přístrojové vybavení--statistika a číselné údaje, osteolýza--etiologie--komplikace, and hook plate
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Úvod: Cílem prospektivní randomizované studie bylo porovnání tahové cerkláže a hákovité dlahy při léčbě AC luxací, především z hlediska funkčních a radiologických výsledků. Metoda: Soubor tvořilo 80 pacientů s akutní akromioklavikulární (AC) luxací typu 3, 4 a 5 Rockwoodovy klasifikace. Diagnóza byla stanovena na základě klinického (defigurace a instabilita) a rtg vyšetření (AP a zátěžové rtg). Tahovou cerkláží (TC) bylo ošetřeno 40 pacientů a hákovitou dlahou (HD) rovněž 40 pacientů. Hodnocení bylo prováděno v průběhu jednoho roku po operaci na základě rtg snímků a Constant score. Výsledky: Constantovo skóre 3 měsíce od operace činilo průměrně u TC 84 bodů a u HD 88 bodů. Po 1 roce od operace byl výsledek shodně 93 bodů u obou skupin. V souboru HD se hodnota skóre zvýšila mezi 2 a 4 týdny od operace z 56 na 78 bodů. V 71 případech bylo pooperační postavení AC kloubu a implantátu hodnoceno jako správné. U 6 případů jsme nalezli malpozici Kirschnerových drátů a ve 3 případech horizontální rozšíření AC kloubu. Redislokace v rozsahu 50–100 % šíře kosti akromia byla na rtg snímku patrná u 4 pacientů (10 %) ze skupiny TC a u 5 pacientů (13 %) ze skupiny HD. Viditelnou osteolýzu distální plochy akromia jsme nalezli u 83 % pacientů s HD. Komplikace jsme zaznamenali u 30 % pacientů s TC a u 5 % pacientů s HD. Závěr: Hákovitá dlaha i tahová cerkláž jsou srovnatelnými metodami při léčbě AC luxace hodnocené radiologicky a klinicky po 3 měsících a 1 roce od operace. Hákovitá dlaha má nižší počet komplikací a umožňuje časnější plnou zátěž a hybnost než TC. U TC doporučujeme odstranění implantátu za 8 týdnů, dobu 6 týdnů považujeme za příliš krátkou pro zhojení měkkých tkání. U HD je vhodné odstranění do 3 měsíců vzhledem k subakromiálnímu dráždění a tlakové osteolýze., Introduction: The aim of the prospective randomized study was to compare tension wire cerclage and hook plate in the treatment of AC dislocation, primarily from the viewpoint of functional and radiological results. Method: The cohort comprised 80 patients with acute acromioclavicular (AC) dislocation of types 3, 4 and 5 of Rockwood classification. The diagnosis was based on the clinical (disfiguration and instability) and radiographic examination (AP and stress radiograph). Forty patients were treated with tension band wiring (TBW) and another 40 with a hook plate (HP). Evaluation was performed during one year after the surgery based on radiographs and the Constant score. Results: The mean Constant score 3 months after the surgery was 84 points for TBW and 88 points for HP. One year after the surgery, the result was the same in both groups: 93 points. In HP group the score increased from 56 to 78 points between 2 and 4 weeks from the surgery. In 71 cases the postoperative position of the AC joint and implant was assessed as correct. Malposition of Kirschner wires was recorded in 6 cases and horizontal widening of the AC joint in 3 cases. Redislocation of up to 50−100% of the width of acromion was shown by radiograph in 4 TBW patients (10%) and in 5 HP patients (13%). A visible osteolysis of the distal surface of acromion was found in 83% of patients with HP. Complications were recorded in 30% of TBW patients and in 5% of HP patients. Conclusion: Based on radiological and clinical results assessed 3 months and 1 year after the surger, the hook plate and tension band wiring are comparable treatment methods for AC dislocation. The hook plate is associated with a lower complication rate and allows earlier full weight bearing and mobility than tension wire cerclage. In TBW we recommend to remove the implant after 8 weeks; 6 weeks are in our view too short a period for the healing of soft tissues. In HP it is suitable to remove the hardware by 3 months due to potential subacromial irritation and pressure-induced osteolysis., and M. Tuček, A. Chochola, V. Vaněček, K. Bušková
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
644. Chirurgická léčba Crohnovy choroby
- Creator:
- Kala, Zdeněk, Marek, Filip, Válek, Vlastimil, and Bartušek, Daniel
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- lidé, Crohnova nemoc--chirurgie--komplikace, anastomóza chirurgická--metody, chirurgie trávicího traktu--metody, střevo tenké--chirurgie--patologie, ileum--chirurgie--patologie, laparoskopie, absces--chirurgie--komplikace--terapie, píštěle--diagnóza--chirurgie--komplikace, stenóza--chirurgie, pooperační komplikace, and kolon--chirurgie
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Chirurgická léčba Crohnovy choroby je významnou součástí celkového léčebného algoritmu. Postavení chirurgie se mění s rozvojem konzervativních postupů. V posledních letech je návrat k časné léčbě pacientů s Crohnovou chorobou. Vzhledem k charakteru onemocnění a střevního postižení je vyžadován specifický přístup k těmto pacientům zejména ve správné volbě operačního přístupu. Článek je zaměřen na luminální postižení tenkého a tlustého střeva včetně komplikací choroby. Popisujeme jednotlivé indikace operačního řešení včetně volby anastomózy či vícedobého operačního řešení., Surgery of Crohn’s disease is an important part of the general treatment algorithm. The role of surgery is changing with the development of conservative procedures. The recent years have seen the return to early treatment of patients with Crohn’s disease. Given the character of the disease and its intestinal symptoms, a specific approach to these patients is necessary, especially regarding the correct choice of surgery. The paper focuses on the luminal damage of the small and large intestine including complications of the disease. We describe the individual indications for a surgical solution, including the choice of anastomosis or multiple / repeated surgeries., and Zdeněk Kala, Filip Marek, Vlastimil A. Válek, Daniel Bartušek
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
645. Chirurgická léčba kolorektálního karcinomu
- Creator:
- Ryska, Miroslav and Langer, Daniel
- Format:
- braille, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- lidé, kolorektální nádory--chirurgie, lékařská onkologie--metody--trendy, chirurgie trávicího traktu--metody, staging nádorů--metody, týmová péče o pacienty--trendy, přežití, and prognóza
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Vysoká incidence v České republice a vysoký impakt chirurgické léčby u nemocných s kolorektálním karcinomem představují velkou zátěž pro naše chirurgická pracoviště. Zatímco léčbu nemocných s karcinomem kolon, především u akutních komplikací (zejména ileus), je nutné zabezpečit i na menších chirurgických pracovištích, karcinom rekta by měl být diagnózou léčenou na specializovaných pracovištích v rámci komplexních onkologických center. K výraznému zlepšení a zefektivnění léčby těchto nemocných může pomoci založení onkochirurgie jako specializační vzdělávací nástavby chirurgie. Jednoznačnou podmínkou úspěšné terapie nemocných s KRK je existence funkčních multioborových komisí., High incidence of colorectal carcinoma in Czech Republic and high impact of surgery leads to heavy burden for our surgery department. Whereas surgical treatment of patients with colon carcinoma should be covered by even smaller departments, rectal carcinoma is the diagnosis for the treatment in the complex oncologic centres. The institute of oncosurgery as special education program within last years can improve the effective treatment of these patients significantly. Unambiguous condition for successful treatment of colorectal carcinoma patients is the existence of function multidisciplinary committee., Miroslav Ryska, Daniel Langer, and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
646. Chirurgická léčba laterální bederní stenózy perkutánně zavedeným interspinózním implantátem
- Creator:
- Mrůzek, Michael, Paleček, Tomáš, and Lipina, Radim
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- spinální stenóza--chirurgie--radiografie, výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče), páteřní kanál--chirurgie--patologie, magnetická rezonanční tomografie--využití, tomografie rentgenová počítačová, rentgendiagnostika, dekomprese chirurgická--metody, protézy - implantace--metody, bederní obratle--chirurgie--patologie, minimálně invazivní chirurgické výkony, protézy a implantáty, dospělí, staří, ženské pohlaví, lidé, mužské pohlaví, and lidé středního věku
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Cíl: Autoři prezentují tříleté klinické a radiologické výsledky po implantaci interspinózní rozpěrky pro laterální lumbální stenózu páteřního kanálu. Soubor a metodika: Po dobu tří let sledovali 42 pacientů s 62 implantovanými interspinózními náhradami. Indikací k implantaci byla jednostranná nebo oboustranná laterální stenóza páteřního kanálu s degenerací meziobratlové ploténky. Pacienti byli vyšetřeni podle algoritmu, který zahrnoval: neurologické vyšetření, RTG – prosté a dynamické snímky, MR vyšetření a v případě kontraindikace MR bylo provedeno CT vyšetření. Klinický nález byl hodnocen pomocí vizuální analogové škály (VAS), Oswestry Disability Indexem (ODI) a Odom kritériemi. Na RTG snímcích byl hodnocen rozsah pohybů, distrakce v oblasti zadní hrany meziobratlové ploténky a postavení implantátu. Po šesti měsících a po dvou letech bylo provedeno pooperační MR vyšetření a byla hodnocena distrakce foramen intervertebrale v předozadním (AP) a kraniokaudálním rozměru a míra degenerace meziobratlové ploténky ve srovnání s předoperačním nálezem. Výsledky: Po implantaci interspinózní rozpěrky do bederní páteře došlo ve tříletém sledovacím období k poklesu skóre ve VAS škále v průměru o 2,7 bodů a ODI o 24,5 %. Byla prokázána distrakce v oblasti zadní části disku a distrakce v AP rozměru foramen intervertebrale. Závěr: Po zavedení interspinózní rozpěrky došlo ke zlepšení ODI a VAS parametrů, byla zjištěna statisticky významná distrakce v oblasti zadní části meziobratlové ploténky a AP rozměru foramen intervertebrale. Nebyly zaznamenány žádné peri‑ či pooperační komplikace., Aim: The authors present clinical and radiological results of a 3‑year follow‑up of patients after implantation of interspinous spacers for lateral stenosis. Cohort and methodology: We followed 42 patients with 62 implanted interspinous spacers for a period of three years. The indication for implantation was unilateral or bilateral lateral stenosis with degenerative disc disease. Patients were examined according to an algorithm involving: neurological examination, X‑ray – plain and dynamic images, MRI, patients contraindicated for MRI underwent CT examination. Clinical findings were assessed using a VAS score, ODI and Odom criteria. X‑rays were performed and the range of motion, distraction in ventral and dorsal areas of the intervertebral disc and foramen intervertebrale and the position of the implant were evaluated. Six months and two years post‑surgery, patients underwent postoperative MRI examination and intervertebral foramen distraction in anteroposterior and craniocaudal diameter, and the assessment was compared with preoperative findings. Results: Implantation of interspinous spacers in the lumbar spine in a 3-year follow‑up period was followed by the mean improvement of 2.7 points on VAS score, and of 24.5% on ODI. Statistically significant difference in the distraction of the intervertebral foramen in the dorsal part of the intervertebral disc was proven by pre‑ and post‑operative MRI. Conclusion: Implantation of a spacer led to improved ODI and VAS parameters, distraction in the region of the intervertebral foramen, especially in the AP diameter, and in the dorsal part of an intervertebral disc. Key words: lumbar stenosis – surgical treatment – decompression – distraction The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and M. Mrůzek, T. Paleček, R. Lipina
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
647. Chirurgická léčba supratentoriálních kortiko-subkortikálních kavernomů
- Creator:
- Májovský, Martin, Netuka, David, Bradáč, Ondřej, and Beneš, Vladimír
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, kazuistiky, práce podpořená grantem, and TEXT
- Subject:
- hemangiom kavernózní - centrální nervový systém--diagnóza--chirurgie--patofyziologie, magnetická rezonanční tomografie--využití, magnetická rezonance intervenční, peroperační doba, pooperační komplikace, výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče), příčina smrti, reoperace, neurochirurgické výkony--metody, příznaky a symptomy, epilepsie--etiologie, bolesti hlavy--etiologie, neurologické manifestace, retrospektivní studie, krvácení--etiologie, kraniotomie--využití, nádory centrálního nervového systému--diagnóza--chirurgie--patofyziologie, cerebrální krvácení--etiologie, supratentoriální nádory--diagnóza--chirurgie--patofyziologie, cévní chirurgie, vena cerebri--abnormality, ženské pohlaví, lidé, mužské pohlaví, and zobrazování trojrozměrné
- Language:
- Czech
- Description:
- Cíl: Cílem studie je představit dlouhodobé výsledky chirurgické léčby supratentoriálních kavernózních malformací mozku na Neurochirurgické klinice 1. LF UK a ÚVN‑VFN. <p align="">Soubor a metodika: Retrospektivně jsme do studie zařadili pacienty se supratentoriálním, kortiko‑subkortikálně uloženým kavernomem léčené v letech 2000–2012. Hodnotili jsme epidemiologická data pacientů, radiologický nález, klinický obraz onemocnění a operační výsledky včetně komplikací. <p align="">Výsledky: Iniciálním příznakem byl epileptický záchvat (u 49 % kavernomů), cefalea (22 %), fokální neurologický deficit (19 %) a 15 % bylo náhodně nalezených. Známky recentního krvácení na MR byly přítomny u 27 % pacientů. Operovali jsme celkem 145 pacientů s 158 kavernomy. Dvacet pět lézí bylo léčeno konzervativně. K chirurgické komplikaci došlo v 8 %. U dvou pacientů (1,4 %) se trvale zhoršil stav v přímé souvislosti s operací. Pooperační výskyt epileptického záchvatu byl signifikantně vyšší ve skupině s rannou infekcí či pooperačním hematomem (p < 0,05). <p align="">Závěr: Mikrochirurgická resekce hemisferálního kavernomu je relativně bezpečná operace s minimální morbiditou a mortalitou. Pooperační hematom nebo ranná infekce může mít epileptogenní potenciál., Aim: The aim of the study is to present surgical outcome of treatment of supratentorial cavernous malformation of the brain at the Department of Neurosurgery, Charles University and the Central Military Hospital in Prague. <p align="">Material and methods: We retrospectively enrolled patients diagnosed between 2000 and 2012 with supratentorial, cortico‑subcortically located cavernoma. We analysed epidemiological and radiological data, clinical presentation and surgical results including complications. <p align="">Results: Initial symptoms included epileptic seizure (49%), headache (22%) and focal neurological deficit (19%); 15% of cavernomas were found incidentally. Radiological signs of recent haemorrhage on MR scans were found in 27% patients. We performed surgery in 145 patients with 158 cavernous malformations. Twenty five lesions were treated conservatively. Surgical complications occurred in 8% of patients. One patient died and one had permanent neurological deficit attributable to surgery. Postoperative seizure rate was significantly higher in a group with wound infection or postoperative hematoma (p < 0.05). <p align="">Conclusion: Microsurgical resection of lobar cavernoma is relatively safe procedure with minimal morbidity and mortality. Postoperative hematoma or wound infection might have an epileptogenic potential., and M. Májovský, D. Netuka, O. Bradáč, V. Beneš
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
648. Chirurgické řešení náhlé příhody břišní v graviditě: kazuistika
- Creator:
- Hofierková Jana and Fanta, Michael
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, kazuistiky, and TEXT
- Subject:
- dospělí, lidé, těhotenství, ženské pohlaví, komplikace těhotenství--diagnóza--etiologie--chirurgie, akutní bolest břicha--diagnóza--etiologie--chirurgie, laparoskopie--metody, druhý trimestr těhotenství, nemoci vejcovodů--chirurgie, fibrom--diagnóza--chirurgie--patologie, salpingektomie, diferenciální diagnóza, chirurgické nástroje, and apendicitida--diagnóza
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Cíl práce: Upozornit na možnosti laparoskopického chirurgického řešení náhlé příhody břišní v graviditě. Typ práce: Kazuistika. Vlastní pozorování: Formou kazuistiky prezentujeme případ těhotné ve 23. týdnu gravidity s náhlou příhodou břišní neznámé etiologie a její laparoskopické řešení. Závěr: Laparoskopie v rukou zkušeného operatéra se jeví jako velmi bezpečná metoda v případech nejasné bolesti podbříšku, a to i v graviditě v závislosti na velikosti dělohy, tedy stáří gravidity. V tomto případě byla příčinou torze fibromu tuby, která byla řešena salpingektomií., The aim of the study: Draw attention to possibilities of LPSC surgical solutions of acute abdominal evens in pregnancy. Type of paper: Case study. Own observation: We are presenting a case of a pregnant woman at 23 weeks who suffered an acute abdominal event of unknown etiology and its laparoscopic solution. Conclusion: Laparoscopy in the hands of an experienced surgeon appears as a very safe method in cases of lower abdominal pain of unclear origin also in pregnancy, depending on the size of the uterus, i.e. the stage of pregnancy. In this case the cause was the torsion of the fallopian tube fibroma for which salpingectomy was carried out., and Jana Hofierková, Michael Fanta
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
649. Chirurgicky obtížně řešitelné meningeomy
- Creator:
- Duba, Miloš, Mrlian, Andrej, Neuman, Eduard, Musil, Josef, and Smrčka, Martin
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- meningeom--diagnóza--chirurgie--komplikace--patofyziologie, výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče), morbidita, staging nádorů, statistika jako téma, pooperační komplikace, radiochirurgie, ženské pohlaví, lidé, mužské pohlaví, lidé středního věku, and neurochirurgické výkony--metody
- Language:
- Czech and English
- Description:
- V terapii meningeomů na prvním místě přetrvává chirurgická léčba. Cílem chirurgické léčby je úplné odstranění nádoru, které často znamená úplné vyléčení pacienta. Prognózu pacienta určuje především radikalita resekce, dále také anatomické umístění a histologický typ nádoru dle WHO klasifikace. Některé meningeomy, zejm. meningeomy baze lební, které často utiskují nebo obrůstají velké cévy a hlavové nervy, a dále potom meningeomy, které histologicky odpovídají WHO st. III, jsou velmi obtížně léčitelné. Nezanedbatelným faktorem je i celkový stav a interní komorbidity. Autoři uvádějí nejčastější typy obtížně chirurgicky řešitelných meningeomů a popisují zkušenosti svého pracoviště s chirurgickým odstraněním, další léčbou a sledováním pacientů s těmito nádory., Surgical treatment is still considered as the method of choice for the treatment of meningiomas. The goal of treatment is to completely surgically remove the tumor; complete excision often results in a permanent cure of the patient. The patient prognosis is mainly determined by the completeness of the resection but anatomical location and histological type of the tumor according to the WHO classification also play an important role. Some meningiomas, especially the skull base meningiomas, often involving large vessels and cranial nerves, as well as WHO grade III meningiomas are very difficult to treat. Patient general health status and internal comorbidities represent another very important factor. The authors describe the most common types of surgically difficult-to-treat meningiomas and describe their experience with surgical removal and additional treatment and surveillance of patients with these tumors. Key words: meningioma – surgery – resection The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and M. Duba, A. Mrlian, E. Neuman, J. Musil, M. Smrčka
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
650. Chirurgický přístup k tumorům thalamu
- Creator:
- Smrčka, Martin, Brichtová, Eva, Mackerle, Zdeněk, Juráň, Vilém, and Přibáň, Vladimír
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, práce podpořená grantem, and TEXT
- Subject:
- nemoci thalamu--diagnóza--chirurgie--patologie, thalamus--anatomie a histologie--chirurgie--patologie, neurochirurgické výkony--klasifikace--metody--využití, nádory mozku--diagnóza--chirurgie--patologie, difuzní magnetická rezonance, neuronavigace, dospělí, ženské pohlaví, lidé, mužské pohlaví, and lidé středního věku
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Úvod: Tumory thalamu jsou relativně vzácné léze rostoucí ve vysoce funkčně důležité části mozku. Jsou častější v pediatrické populaci. Jejich chirurgické odstranění je náročné s rizikem značné morbidity. Relativně benigní charakter mnoha těchto lézí vybízí k pokusu o jejich radikální odstranění. Chirurgický přístup musí být velice pečlivě plánován, obvykle s použitím moderních diagnostických metod, jako je DTI (Diffusion Tensor Imaging). Lokalizace a projekce tumoru v thalamu hraje při výběru přístupu důležitou roli. Materiál a metodika: Od roku 2005 do roku 2014 bylo na Neurochirurgické klinice FN Brno operováno celkem 13 pacientů s tumorem thalamu, průměrný věk 20,6 roku (1–64 let). Jednalo se o 10 pacientů mužského a tři ženského pohlaví. Další 15letý pacient s pilocytárním astrocytomem je observován. Transkortikální přístup byl použit 7×, transkalózní přístup 4×, transsylvijský přístup 2× a supracerebellární infratentoriální 1×. Výsledky: Totální resekce (GTR) byla provedena v šesti případech, subtotální resekce ve čtyřech případech a parciální resekce ve třech případech. Jednalo se o osm pilocytárních astrocytomů, jeden subependymální obrovskobuněčný astrocytom, jeden difúzní astrocytom GII a tři glioblastomy. Dva starší pacienti s glioblastomem zemřeli šest a devět měsíců po operaci. Ostatní pacienti přežívají se střední délkou sledování 5 let. Neurologický stav po operaci byl dobrý kromě jednoho staršího pacienta s glioblastomem, u kterého se rozvinula těžká hemiparéza a fatická porucha. Závěr: Pokud je zvolen správný chirurgický přístup, thalamické tumory mohou být celkem bezpečně radikálně odstraněny. Volba přístupu je dána projekcí tumoru. Menší tumory, které nedosahují povrchu thalamu, mohou být observovány nebo bioptovány, pokud máme podezření na maligní povahu léze. Následná onkologická léčba je vyhrazena pro vysokostupňové gliomy., Introduction: Thalamic tumours are relatively rare lesions growing in a highly functional part of the brain. They are more frequent in paediatric population. Their surgery is challenging and associated with a risk of significant morbidity. Relatively benign nature of many of these tumours suggests that radical resection should be attempted. The approach has to be very carefully planned, sometimes with help of modern diagnostic methods such as DTI. Location and projection of the tumour in the thalamus plays an important role in selecting an approach. Material and methods: During 2005–2014 we operated on 13 patients with thalamic tumours, mean age 20.6 years (1–64 years). These were 10 males and three females. Another 15-year-old male patient is being observed. Transcortical approach was used 7×, transcallosal 4×, transsylvian 2× and supracerebellar infratentorial 1×. Results: Gross total resection was achieved in six cases, subtotal in four and partial in three. There were eight pilocytic astrocytomas, one subependymal giant cell astrocytoma, one diffuse astrocytoma G II and three glioblastomas. Two older patients with glioblastomas died six and nine month after operation. All other patiens are still alive with the mean follow-up 5 years. Neurological status after the operation was good except for one older patient with glioblastoma who developed severe hemiparesis and aphasia. Conclusion: Thalamic tumours might be safely radically resected if correct approach is used. The choice of approach is based on the projection of the tumour. Smaller tumours that are not reach thalamic surface might be followed up or biopsied if there is a likelihood of their malignant nature. Oncological treatment should be reserved to malignant tumours. Key words: thalamic tumours – surgical approaches The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and M. Smrčka, E. Brichtová, Z. Mackerle, V. Juráň, V. Přibáň
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public