Pozadie: Článok sa zaoberá vybranými aspektmi ústretovosti českého zdravotníckeho systému z pohľadu slovenských imigrantov so zameraním na dostupnosť zdravotnej starostlivosti a komunikáciu medzi pacientom a lekárom. Metódy: Kvalitatívna štúdia bola realizovaná prostredníctvom rozhovorov u 20 Slovákov žijúcich v Českej republike. Výsledky: Najväčšie prekážky pri čerpaní zdravotnej starostlivosti vidia respondenti v nedostatočnom počte registračných miest u lekárov primárnej starostlivosti. Naopak respondenti boli spokojní s prístupom českých lekárov. Závery: Pravdepodobným dôvodom ťažkostí slovenských imigrantov pri registrácii u lekárov primárnej starostlivosti je pracovná preťaženosť lekárov., Background: The article deals with selected aspects of health system responsiveness from the perspective of Slovak immigrants in the Czech Republic. It focuses on access to health care and communication between patient and physician. Methods: A qualitative study was conducted through interviews with 20 Slovaks living in the Czech Republic. Results: The biggest obstacles to health care receiving consist, according to respondents, in inadequate number of registration places at primary care physicians. However, respondents were satisfied with physician`s approach in the Czech Republic. Conclusions: The probable reason for the difficulties of Slovak immigrants during registration at primary care physicians is the work overload of physicians in the Czech Republic., Jana Gabrielová, Iva Brabcová, and Literatura
Problematika "wrongful birth" a "wrongful life" žalob je tématikou, která vzbuzuje rozporuplné reakce. V případě obou typů žalob jsou totiž dotčeny základní hodnoty člověka a společnosti. Současně se často jedná o situace, kdy zájmy jednotlivce a společnosti jsou v příkrém rozporu. Článek pak shrnuje základní problémy spojené s jednotlivými typy žalob a přináší přehled akceptovatelnosti těchto žalobních nároků ve vybraných státech., Wrongful Birth and Wrongful life actions are relatively controversial species of cases arising within the law of negligence, involving clinical mishaps in the realm of family planning. Both of these class of actions are known as the ‘reproductive torts’. Discussion about these two specific actions raises serious legal, moral and philosophical questions. This article tries to summarize the basic problems connected with these class of actions., Tomáš Doležal, and Literatura
Bor a jeho sloučeniny byly zařazeny díky Nařízení Evropské komise č. 1907/2006 (REACH) do skupiny látek negativně ovlivňující reprodukci a vývoj plodu. To vyvolalo potřebu shrnout současné poznatky o jeho toxicitě a užití v medicíně během těhotenství a laktace. Akutní i chronická toxicita sloučenin boru je nízká. Otravy byly popsány jen ve výjimečných případech. Reprodukční toxicita zahrnuje v pokuse na zvířeti poškození spermatogenese a možnost vzniku vrozených vývojových vad obvykle za situace, kdy matka vykazuje známky toxického poškození. Práce rovněž shrnuje publikované klinické studie o vlivu kyseliny borité na vývoj plodu. Dle publikovaných výsledků studií nedosahuje expozice u člověka takových hodnot, aby k poškození reprodukce a plodu došlo. Protože užití jakéhokoli léku v těhotenství a laktaci musí být opodstatněné a profit musí převládat nad rizikem, shrnuje práce i studie, které se zabývají účinností kyseliny borité ve srovnání s jinými antimykotiky. Pro léčbu mykóz lze užít lokálně působící nystatin, případně klotrimazol, nebo mikonazol, výjimečně perorálně flukonazol v nízkých dávkách. Účinnost kyseliny borité je srovnatelná, případně vyšší, při léčbě rezistentních kmenů. Výhodou je i její nízká cena. Na závěr je třeba zdůraznit, že užití jakéhokoli přípravku během 1. trimestru by mělo být podloženo naléhavou potřebou léčby., The European Union Regulation REACH (No. 1907/2006) classified of boron and its compounds in the group adversely affecting reproduction and fetal development raised the need to to summarize findings about its toxicity and use in medicine during pregnancy and lactation. Acute and chronic toxicity of boron compounds is low. Intoxications were reported only in exceptional circumstances. In animals, reproductive toxicity includes the damage to spermatogenesis and the possibility of congenital defects usually in doses causing maternal toxicity. The work also summarizes the published clinical studies on the effect of boric acid on fetal development. According to the published results of studies, the human exposure does not reach of such values that the reproduction and fetal damage occurred. Since the use of any drug in pregnancy and lactation must be justified and profit must prevail over the risk, the work summarizes studies on the effect of boric acid as compared to other antifungal agents. Nystatin, clotrimazole, or miconazole, fluconazole can be used topically for the treatment of fungal infections, applied p.o. exceptionally in low doses, only. The effectiveness of boric acid is comparable or higher in resistant strains. Low price is an advantage. Finally, it should be emphasized that the use of any drug during the 1st trimester should be supported by the urgent need of treatment., Eva Maňáková, Lucie Hubičková Heringová, and Literatura
Cieľ: Cieľom štúdie realizovanej v rámci projektu podporeného APVV (Agentúra na podporu výskumu a vývoja) bola obsahová validácia ošetrovateľskej diagnózy Narušená pamäť a identifikácia definujúcich charakteristík v podmienkach českej a slovenskej praxe. Metodika: Na validáciu sme vybrali Diagnostic Content Validity Model (model DCV) podľa Fehringa. Za expertov sme považovali sestry, ktoré získali minimálne 4 body podľa modifikovaných Fehringových kritérií. Experti posudzovali významnosť definujúcich charakteristík ošetrovateľskej diagnózy v pripravenom validačnom hárku. Obsahoval 10 definujúcich charakteristík ošetrovateľskej diagnózy, 4 položky z nástroja MMSE (Folsteinov test, Mini-Mental State Examination) a 2 neutrálne položky. Súbor expertov tvorilo 94 českých a 154 slovenských sestier. Výsledky: Za hlavné definujúce charakteristiky (vážené skóre, VS viac ako 0,75) považovali experti tie, ktoré súvisia s jednotlivými fázami pamäti (recepcia, retencia, reprodukcia). V českom a slovenskom súbore expertov boli výsledky rovnaké a sú porovnateľné so zisteniami iných autorov. Záver: Experti nepovažovali všetky definujúce charakteristiky za rovnako významné, podobne ako v iných štúdiách v rámci projektu APVV. Určitý podiel zohralo zloženie samotného súboru expertov, ktorý naplnil iba spodnú hranicu kritérií na experta (6 bodov) a absencia štandardizovanej ošetrovateľskej terminológie v Českej a Slovenskej republike., Aim: The aim of this study (supported by project Slovak Research and Development Agency, SRDA) was to examine the content validity of nursing diagnosis Impaired Memory and to identify the defining characteristics in Czech and Slovak clinical practice. Methodology: Fehring’s Diagnostic Content Validity Model was used. Experts were nurses who achieve minimally the total number of 4 points according to modified Fehring’s criteria. Experts measured importance of diagnostic characteristics of Impaired Memory in validation form. It contained 10 defining characteristics of nursing diagnosis, 2 neutral characteristics and 4 items from MMSE (Mini-Mental State Examination) tool. Respondents were 94 Czech and 154 Slovak nurses. Results: Experts identically considered as main defining characteristics (weighted score more than 0,75), which consistent with memory phases (encoding, storage, retrieval). In Czech and Slovak data of respondents were results almost identical and are comparable with results another authors. Conclusion: Experts didn’t consider all defining characteristics as uniformly important, similarly as another SRDA studies. Particular influence had composite of respondents which had only minimal level of criteria for expert (6 points) and absence of standardize nursing terminology in Czech and Slovak Republic., Martina Tomagová, Ivana Bóriková, and Literatura
Cieľ: Obsahová validácia ošetrovateľskej diagnózy Chronická zmätenosť a identifi kácia defi nujúcich charakteristík v podmienkach slovenskej a českej ošetrovateľskej praxe. Metódy: Na validáciu bol použitý retrospektívny Diagnostic Content Validity Model (DCV Model) podľa Fehringa. Za expertov boli považované sestry, ktoré získali minimálne 4 body podľa modifi kovaných Fehringových kritérií. Súbor expertov tvorilo 144 slovenských a 107 českých sestier. Výsledky: Za hlavné defi nujúce charakteristiky (vážené skóre VS viac ako 0,75) považovali zhodne slovenskí aj českí experti: narušená interpretácia podnetov a reakcia na ne, progresívna kognitívna porucha, klinicky podložená organická porucha mozgu, zmeny v časopriestorovej orientácii a dlhotrvajúca kognitívna porucha, ktoré sú totožné s charakteristikou syndrómu demencie. Závery: Experti nepovažovali všetky defi nujúce charakteristiky za rovnako významné. Určitý podiel zohralo zloženie samotného súboru expertov, ktorý naplnil iba spodnú hranicu kritérií na experta (6 bodov), nekompatibilita NANDA-I Taxonómie II so Zoznamom sesterských diagnóz platným v SR a absencia štandardizovanej ošetrovateľskej terminológie v Českej republike., Aim: Content validation of the nursing diagnosis Chronic confusion and identification of the defining characteristics in Slovak and Czech nursing practices. Method: Fehring’s retrospective Diagnostic Content Validity Model (DCV Model) was used. Experts were nurses who obtained minimum four points according to modified Fehring’s criteria. The group of respondents comprised of 144 Slovak and 107 Czech nurses. Results: Slovak and Czech experts alike considered the following characteristics to be defining (weighted score higher than 0.75): altered interpretation and altered response to stimuli, progressive cognitive impairment, clinical evidence of organic impairment, changes in spatiotemporal orientation and long-standing cognitive impairment, which are congruent with the characteristic features of dementia syndrome. Conclusion: Experts did not regard all the defining characteristics to be of the same importance. This was due to the composite of respondents, who only reached bottom level of criteria for an expert (6 points), incompatibility of NANDA-I Taxonomy II with the List of nursing diagnosis used in the Slovak Republic and lastly the absence of standardised nursing terminology in the Czech Republic., Martina Tomagová, Ivana Bóriková, and Literatura 28
Východiska: Validizační studie v ošetřovatelském procesu umožňují vyjádření míry platnosti komponent NANDA-I pro různé soubory osob a v různých oblastech péče. Bolest jako ošetřovatelská diagnóza v péči o rodící ženu je jedním z nejčastějších problémů, které porodní asistentky v praxi posuzují, řeší a hodnotí. Validované definující charakteristiky ošetřovatelských diagnóz jsou rozhodující pro správnou diagnostiku typu a intenzity bolesti a pro navržení efektivní léčby. Cíl: Cílem práce bylo validizovat definující charakteristiky ošetřovatelské diagnózy 00132 Akutní bolest vybraným souborem expertek – porodních asistentek a zjistit, které definující charakteristiky (určující znaky, související faktory) porodní asistentky považují za hlavní a které definující charakteristiky za vedlejší. Metody: Pro obsahovou validizaci byl využit Fehringův model validity diagnostického obsahu (Diagnostic Content Validity Model). Expertky – porodní asistentky splňovaly kritérium bakalářského stupně vzdělá- ní v oboru porodní asistence a klinické praxe na oddělení porodního sálu. Výzkum probíhal současně ve Fakultní nemocnici Olomouc, v Nemocnici Šternberk a v Nemocnici Uherské Hradiště. Měřící nástroj pro posouzení významnosti diagnostických prvků byl sestrojený pomocí jednotlivých definujících charakteristik ošetřovatelské diagnózy z NANDA-I, Taxonomie II. Výsledky: Z celkového počtu 22 definujících charakteristik (18 určujících znaků, 4 související faktory) považují porodní asistentky za hlavní (majoritní) 9 definujících charakteristik. Mezi hlavní definující charakteristiky (určující znaky) s váženým skóre (VS) vyšším než 0,75 porodní asistentky zařadily: úlevová poloha z důvodu vyhnutí se bolesti (VS 0,82); expresivní chování (VS 0,77); pozorované známky bolesti (VS 0,80); slovní vyjádření bolesti (VS 0,84); změny dýchání (VS 0,80); změny krevního tlaku (VS 0,82); změny srdeční- ho rytmu (VS 0,86). Mezi hlavní související faktory zařadily tyto charakteristiky: biologické faktory – porodní mechanismus (VS 0,94) a faktory psychogenní (VS 0,80). Závěry: Z výsledků tohoto šetření vyplývá, že dotazované porodní asistentky považují z celkového nabízeného počtu 22 definujících charakteristik (18 určujících znaků a 4 související faktory) 9 za hlavní – majoritní pro celkové posouzení stavu klientky – rodičky přicházející na porodní sál k porodu., Background: Validation studies allow expression of the degree of validity of components NANDA-I for different sets of people and in different areas of care. Pain is one of the most common problems that midwives in practice assess, evaluate and solve. Validated defining characteristics of the nursing diagnoses are crucial for correct diagnosis of the type and intensity of pain, and for proposal of effective treatment. Aim: The aim of the study was to validate defining characteristics of the nursing diagnosis Acute pain 00132 by a selected file of experts-midwives, and see which characteristics they consider major and minor. Methods: The study followed Fehring Diagnostic Content Validity Model. Experts-midwives met the criterion of bachelor degree in midwifery and clinical practice in the delivery room. The research was conducted simultaneously in Olomouc region. Measuring tool for assessing the significance of diagnostic elements was constructed using individual defining characteristics of the nursing diagnoses of NANDA-I Taxonomy II. Results: Out of the 22 defining characteristics considered by experts-midwives nine characteristics were described as major with weighted score (WS) greater than 0,75: antalgic position due to the avoidance of pain (WS 0,82); expressive behavior (WS 0,77); observed signs of pain (WS 0,80); verbal expression of pain (0,84); changes in breathing (0,80); changes in blood pressure (WS 0,82); changes in heart rhythm (WS 0,86). Among the major related factors were selected the following characteristics: biological factors - birth mechanism (WS 0,94) and psychogenic factors (WS 0,80). Conclusion: The results of this study indicate that midwives consider nine defining characteristics and two related factors as major for assesing acute pain of mothers coming to the delivery room for delivery., and Štěpánka Bubeníková, Martin Procházka
Východiska: Cílem validizačních studií je ověřit platnost ošetřovatelských diagnóz z klasifikace NANDA-I v jiných podmínkách, než ve kterých byly vytvořeny. Ošetřovatelská diagnóza 00104 Neefektivní kojení byla výzkumným týmem zvolena vzhledem k významnosti kojení pro matku i dítě. Odstranění počátečních problémů v prvních dnech může velkou měrou přispět k uspokojivému průběhu laktace. Cíl: Hlavním cílem výzkumu byla validizace diagnostických prvků ošetřovatelské diagnózy 00104 Neefektivní kojení. Metody: Byl použit model klinické diagnostické validity, ve kterém dvě expertky hodnotily přítomnost nebo nepřítomnost jednotlivých diagnostických prvků u žen v poporodním období. Pro zaznamenání přítomnosti či nepřítomnosti 30 diagnostických prvků byl vytvořen záznamový arch. Expertky zhodnotily 60 žen s ošet- řovatelskou diagnózou 000104 Neefektivní kojení. Po ukončení sběru dat bylo vypočítáno tzv. vážené skóre a celkové skóre ošetřovatelské diagnózy. Výsledky: Z celkového počtu 17 určujících znaků a 13 souvisejících faktorů nebylo ani u jednoho prvku vypočítáno vážené skóre vyšší nebo rovno 0,80. U těchto dvou určujících znaků – Není dostatečná zásoba mléka, Pocit nedostatečné zásoby mléka – bylo vypočteno vážené skóre vyšší než 0,5. Celkové skóre ošetřovatelské diagnózy Neefektivní kojení je 0,168. Závěry: Ani jeden diagnostický prvek nebyl expertkami označen jako hlavní. Dvě charakteristiky lze označit jako vedlejší znaky. S danou ošetřovatelskou diagnózou bude i nadále pracováno, je nutné zjistit, zda za jiných podmínek výzkumu ošetřovatelská diagnóza Neefektivní kojení obsahuje hlavní znaky a je tedy plně využitelná porodními asistentkami v České republice., Background: The aim of the validation studies is to verify the validity of nursing diagnoses of NANDA-I classification in different conditions than in which they were created. Nursing diagnosis 00104 Ineffective breastfeeding was selected by a research team due to the importance of breastfeeding for both mother and child. Elimination of the initial problems in first days can contribute to successful lactation. Aim: The main objective of the research was validation of diagnostic elements of nursing diagnosis 00104 Ineffective breastfeeding. Methods: The model of clinical diagnostic validity was used, in which two experts tested the presence or absence of diagnostic elements in group of women in the postpartum period. The record sheet for recording of presence or absence of 30 diagnostic elements was created. The experts evaluated 60 women with nursing diagnosis Ineffective breastfeeding 00104. The weighted score and total score was calculated after data collection. Results: It wasn‘t calculated a weighted score greater than or equal to 0.80 in all of the 17 defining and 13 related characteristics. In two defining characteristics was calculated a weighted score greater than 0.5. The total score of the nursing diagnosis Ineffective breastfeeding is 0.168. Conclusions: No diagnostic element was identified as main character by the experts. Two characteristics can be described as minor characters. We will keep working with this diagnosis, it is necessary to determine whether, under other circumstances of research, nursing diagnosis Ineffective breastfeeding contains main characters and is fully usable for midwifery in Czech Republic., Lenka Witová, Martin Procházka, Petra Pičmanová, Štěpánka Bubeníková, and Literatura