Tato studie pojednává o rané fázi mikroskopického zkoumání přírody, které ve svém díle Micrographia (1665) představil Robert Hooke (1635–1703). Vzhledem k obsáhlosti díla se zaměřuje na pasáže, které Hooke věnoval výzkumu hmyzu. Předmětem analýzy je především metodologie Hookova výzkumu: způsob, jakým tento experimentátor využíval mikroskop ke zkoumání mravenců, much, komárů a jiného hmyzu. Dále je pozornost věnována způsobu, jakým Hooke představoval výsledky svého pozorování, tedy popisům a ilustracím hmyzu. A konečně, příspěvek se také pokouší vyložit vybrané záznamy mikroskopických pozorování v Micrographii a objasnit jejich vazbu na filosofickou a náboženskou interpretaci přírody sedmnáctého století., The aim of the study is to discuss the early microscopic examination of nature, introduced by Robert Hooke (1635–1703) in his work Micrographia (1665). Considering the complexity of his work, the paper focuses on passages concerning Hooke’s research of insects. The object of analysis is above all Hooke’s methodology of research: the way in which the experimenter used the microscope to study ants, flies, mosquitoes and other insects. Attention is also paid to the way in which Hooke presented the results of his observation, i.e. to his descriptions and illustrations of insects. Finally, the study also tries to interpret selected records of microscopic observations in Micrographia and clarify their relation to philosophical and religious interpretations of nature in seventeenth century., and Monika Bečvářová.
Ján Čaplovič. (V článku je uveden i propouštěcí dopis Ladislausu Farkasovi od ředitele Fritze Habera ; z němčiny přeložil Josef Bednarčík.) and Obsahuje bibliografii
Justifying the subordinated position of women in society by appealing to biological sex diferences has a long history and is popular today, too. In this article the author aims to reconstruct some counter-arguments against such kind of legitimisation of gender inequality developed by Harriet Taylor Mill and John Stuart Mill in the 19th century. These philosophers articulated the problem of women’s subjection, and in line with their liberal position argued for women’s liberation on the grounds of freedom and social justice as well as on those of ethical utilitarism. The author argues that the arguments of these philosophers merit attention even today., Mariana Szapuová., Poznámky na s. 12, Nesrovnalost křestního jména Mariana Szapuová, Obsahuje bibliografii, and Resumé o klíčová slova anglicky na str. 3