Příspěvek Martina Ledvinky je zprávou o muzikologické konferenci studentů Ústavu hudební vědy FF UK, která se uskutečnila v prostorách Kabinetu hudební historie EÚ AV ČR dne 24. května 2012., Martin Ledvinka., Rubrika: Konference, and Cizojazyčné resumé není.
"Člověk jako badatel nehraje se Satanem o svou duši, ale s přirodou o poznání a moc." William Crookes. Sir William Crookes (1832-1919) byl jedním z nejvýznamějších britských fyziků a chemiků druhé poloviny devatenáctého a začátku dvacátého století. Tento text se zabývá jeho životem a vědeckým odkazem, kterým je například objev thallia, zkoumání čtvrtého stavu hmoty, podíl na objevování řady vzácných plynů, vynález prvního radiometru a také spinthariskopu, jednoho z prvních detektorů ionizujícího záření. Některé Crookesovy myšlenky si ještě za jeho života našly cestu také k českému čtenáři a právě tyto texty jsou hlavním tématem našeho článku., Sir William Crooker (1832-1919) was one of the most notable British physicists and chemists active in the second half of the 19th century. The subject of this article is his life and scientific legacy, e.g. the discovery of thallium, exploration of the fourth state of matter, participation in discovering certain rare gases, or invention of the first radiometer and spinthariscope. Some ot his ideas vere presented to the Czech audience during the course of his life and it is these texts which are "the golden thread" of this article., Pavel Pecháček, Petr Průša., and Obsahuje seznam literatury
A practical four-point probe for measurement of electrical resistivity of thin layers at temperatures from 4.2 K to 300 K was designed and built. The probe is cooled by inserting in the neck of a commercial Dewar vessel. Uncertainties of measured resistivity and temperature are of about 5 % and less than 0.1 K, respectively. and Realizovali jsme praktickou čtyřbodovou sondu pro měření měrného odporu tenkých kovových vrstev při teplotách 4,2 K až 300 K. Sonda se prochlazuje zasunutím do hrdla komerční heliové Dewarovy nádoby. Požadovaná teplota vzorku se dosahuje kombinací polohy v hrdle a termostatování. Neurčitost měření měrného odporu činí přibližně 5 % při neurčitosti teploty vzorku maximálně 0,1 K. Sonda byla použita i k měření kritické teploty a strmosti přechodu do supravodivého stavu nízkoteplotních supravodičů.
Tato esejisticky laděná stať je přepracovanou a rozšířenou verzí textu, který pod názvem „Communism in Eastern Europe“ vyšel v Oxford Handbook of the History of Communism (ed. S. A. Smith. Oxford, Oxford University Press 2014, s. 203-221). Autor zde nabízí syntetický historický pohled na fenomén východoevropského komunismu. Region východní Evropy je charakterizován na základě několika společných znaků a v podstatě geograficky odpovídá vymezení „vnějšího sovětského impéria“ (včetně Jugoslávie a Albánie). Nad pojmem komunismu a jeho alternativami se autor zamýšlí jako nad označením pro režimy a společnosti, které v této oblasti existovaly od brzkých poválečných let do roku 1990. Autor přitom pléduje pro takové pojetí komunismu, které by bralo v úvahu jeho vícevrstvou povahu, zahrnující tři jeho hlavní součásti: ideologii s nárokem na „vědecký“ výklad světa, dále politické, sociální a kulturní masové hnutí a konečně systém panství zajišťovaný sovětskou nadvládou a obecně označovaný jako „státní socialismus“., Komunistické systémy ve východní Evropě podle jeho přesvědčení trpěly určitými „základními rozpory“, vyvěrajícími z národních a regionálních specifik, které nakonec podmínily jeho zánik, avšak paradoxně zároveň pomáhaly udržovat tento systém při životě. Jedná se o konflikt mezi marxistickou třídní ideologií a politikou národní identity, o sociální podmíněnost moci, o interakci mezi hospodářskou politikou a spotřebním chováním společnosti a o napětí mezi ideologickou normou a kritickou funkcí umění. Celkový pohled na proměny těchto čtyř „základních rozporů“ komunismu od počátku komunistického hnutí či komunistických režimů do jejich zhroucení, jímž se autor pokouší zpochybnit povrchní protiklad mezi vnitřními a vnějšími faktory jejich vývoje, tvoří vlastní obsah této statě. V interpretaci dynamiky vztahu třídy a národa dospívá autor k závěru, že tyto principy dokázaly v komunismu dlouhodobě kohabitovat, jakkoli šlo o soužití velmi problematické, jež nakonec vyústilo v porážku „internacionalismu“ a třídního vědomí., Pokud jde o poměr moci a společnosti, hlásí se autor k novějším přístupům sociální historie, které oproti teorii totalitarismu zpochybnily příkrý protiklad mezi oběma kategoriemi a které socialistickou diktaturu chápou jako produkt sociální interakce mezi vládnoucími a ovládanými. Ve vzájemném napětí mezi výrobou a spotřebou se podle autora postupně zformovala specifická socialistická konzumní kultura, o níž je obtížné rozhodnout, zda komunistickou vládu spíše podpírala, anebo naopak přispívala k jejímu pozvolnému rozkladu. V rovině střetu mezi ideologií a kulturou formuluje autor tezi o přechodu od „programatické“ k „procesuální“ utopii, když umění poststalinské doby opustilo velké ideály budování dokonalé společnosti a nahradilo je ideologicky neokázalým zobrazováním každodenního života s vírou v lepší svět. V závěru statě autor vyjadřuje přesvědčení o nezbytnosti historizace východoevropského komunismu, jejímž předpokladem je, že se tento fenomén přestane vykládat jako odchylka nebo deformace na cestě evropské moderny, a o potřebě komparativního zkoumání státního socialismu, kapitalismu nebo postkolonialismu jako sociálně-politických systémů této moderny., This is a revised and expanded version of the essay ‘Communism in Eastern Europe’, which was published in S. A. Smith, ed., The Oxford Handbook of the History of Communism, Oxford: OUP, 2014, pp. 203–21. Here, the author offers a comprehensive historical view of the phenomenon of ‘East European Communism’. The region of eastern Europe is characterized here on the basis of a few shared features and in essence corresponds geographically to the delimitation of the ‘outer Soviet Empire’ (including Albania and Yugoslavia). The author discusses the concept of Communism and its alternatives as a name for the regime and the society that existed in this region from the early post-war years until 1990. He pleads for a conception of Communism which would take into account its multilayered nature, comprising three main parts: an ideology with a claim to be a ‘scientifi c’ interpretation of the world, a political, social, and cultural mass movement, and lastly, a system of rule ensured by Soviet domination and often called ‘State Socialism’. Communist systems in eastern Europe, he argues, suffered from ‘fundamental contradictions’, stemming from special national and regional features, which eventually determined its demise, but, paradoxically, also helped to keep the system alive., Here was a confl ict between Marxist class ideology and political national identity, the social determination of power, the interaction between economic policy and the consumer behaviour of society, and the tension between the ideological norm and the critical function of art. The overall view of the transformations of these four fundamental contradictions of Communism from the beginning of the Communist movement and the Communist régimes to their collapse, with which the author seeks to cast doubt on the superfi cial contradiction between internal and external factors of their development, creates the main content of the essay. In his interpretation of the dynamics of the relationship between class and nation the author concludes that these principles were able to coexist in Communism for a long time, although it was a highly problematic coexistence and one that ultimately led to the defeat of ‘internationalism’ and of class consciousness. Concerning the relationship between power and society, the author advocates the most recent approaches of social history which, unlike the theory of totalitarianism, cast doubt on the sharp contrast between the two categories and see the Socialist dictatorship as a product of social interaction between rulers and ruled., The special socialist consumer culture was, the author argues, gradually formed in the mutual tension between production and consumption. It is hard to say whether this culture tended to support the Communist government or, rather, contributed to its gradual decay. At the level of the clash between ideology and culture, the author formulates an argument about a transition from ‘programmatic’ to ‘processual’ utopia, when the art of the post-Stalinist years abandoned the great ideals of building a perfect society and substituted for them an ideologically discreet depiction of everyday life with faith in a better world. In the conclusion of the essay, the author expresses his conviction about the need to historicize East European Communism, a prerequisite of which is that this phenomenon cease to be interpreted as a deviation or deformation of European modernism, and about the need for comparative research on State Socialism, capitalism, and post-colonialism as socio-political systems of this modernism., and Pavel Kolář.
This historically oriented study is dedicated to the German naturalist, mathematician and philosopher Ehrenfried Walther von Tschirnhaus (1651–1708) and aims to introduce his main philosophical-logical work, Medicina mentis. After a biographical overview, from which important connections emerge, the article sets out and comments upon his four empirical principles, which provide an overview of the philosophical theory of knowledge. The key theme of his main work is the art of invention (ars inveniendi) and the concept of science as applied algebra, which was an obvious influence on Tschirnhaus’s epistemology and logic. The thinking of this philosopher engages with the work of Descartes, Spinoza, Geulincx and Gassendi, with which – like Leibniz – he tries to harmonize. Although Tschirnhaus’s approach is in many regards dependent on other thinkers, he stands out for his appreciation of the controlled imagination in science and experimentation. The four empirical principles, then, emphasize inner experience and an a posteriori approach. and Tato historicky zaměřená studie je věnována německému přírodovědci, matematikovi a filosofovi Ehrenfriedu Waltheru von Tschirnhausovi (1651–1708) s cílem představit jeho hlavní filosoficko-logické dílo Medicina mentis. Po biografickém přehledu, z něhož vyplývají důležité souvislosti, jsou vyloženy a komentovány jeho čtyři empirické principy, které poskytují průřez filosofovou teorií poznání. Klíčovým tématem tohoto spisu je umění objevovat (ars inveniendi) a pojetí vědy jako aplikované algebry, které přirozeně ovlivnilo Tschirnhausovu epistemologii i logiku. Myšlení tohoto filosofa zpracovává podněty z díla Descarta, Spinozy, Geulincxe a Gassendiho, které se – podobně jako Leibniz – snaží harmonizovat. Přestože je Tschirnhausova koncepce v mnohém závislá na jiných myslitelích, vyniká oceněním kontrolované obrazotvornosti v oblasti vědy a experimentu. Čtyři empirické principy pak kladou důraz na vnitřní zkušenost a přístup a posteriori.
We report on the discovery of new four variable stars in the Cassiopea constellation from the archive of the HALZ telescope, operated by the TOPTEC team at Horní Halže, near Klášterec nad Ohří, Czech Republic. The stars are catalogued as UCAC4 718-108144 (23h 04m 16.383s +53° 29’ 44.78”), UCAC4 725-101725 (23h 09m 27.87s +54° 51’ 23.27”), UCAC4 725-101699 (23h 09m 19.53s +54° 57’ 57.18”), UCAC4 722-105015 (23h 10m 42.4s +54° 14’ 33.33”). From the light curve, the stars should be a HADS - type variable (UCAC4 718- 108144), an EW - type variable (UCAC4 725-101725), an EA - type variable (UCAC4 725-101699) and an ELL - type variable (UCAC4 722-105015). We registered these stars in the CzeV catalogue as new variable stars CzeV709, CzeV710, CzeV711 and CzeV715. and Objevili jsme čtyři nové proměnné hvězdy v souhvězdí Kasiopea z archivu dalekohledu HALZ, který je provozován zaměstnanci centra TOPTEC v Horní Halži, která se nachází v Krušných horách poblíž Klášterce nad Ohří v České republice. Nově objevené hvězdy jsou katalogizovány jako UCAC4 718-108144 (23h 04m 16.383s +53° 29’ 44.78”), UCAC4 725-101725 (23h 09m 27.87s +54° 51’ 23.27”), UCAC4 725-101699 (23h 09m 19.53s +54° 57’ 57.18”), UCAC4 722-105015 (23h 10m 42.4s +54° 14’ 33.33”). Podle světelné křivky jsme určili typ proměnných hvězd jako HADS - typ (UCAC4 718-108144), EW - typ (UCAC4 725-101725), EA - typ (UCAC4 725-101699) a ELL - typ (UCAC4 722-105015). Zaregistrovali jsme tyto hvězdy v katalogu CzeV jako nové proměnné hvězdy CzeV709, CzeV710, CzeV711 a CzeV715.