Vzhledem k tomu, že politika je do velké míry aplikovanou psychologií, psychologové by se měli zapojit do analýz současného úpadku demokracie a zvrácení tohoto trendu. Martina Klicperová-Baker uvádí a diskutuje knihu Threat to Democracy (Hrozba demokracii) politického psychologa F. M. Moghaddama. Mnohé z užitečných konceptů, které kniha přináší, se pravděpodobně stanou součástí slovníku politické psychologie, jako např. odrazový můstek k diktátorství, posvátné skupiny, roztříštěná globalizace či politická plasticita; velice aktuální jsou také Moghaddamovo kruhové vysvětlení dějin (upozornění na to, že národy osvobozené od jednoho diktátora se často naleznou v pasti jiného diktátora) a jeho návrh nahradit pojem multikulturalismu pojmem omnikulturalismus, který zdůrazňuje sjednocující humanistické aspekty. Článek je věnován diskusi a propracování hlavních konceptů knihy. Klicperová-Baker rozvíjí Moghaddamův model odrazového můstku a navrhuje jeho grafické schéma; rozšiřuje definici populismu do dichotomie s prosociálním a antisociálním typem, doplňuje „posvátné skupiny“ (náboženství, etnicita a rasa), které diktátoři používají, o dodatečnou kategorii „temných posvátných skupin“, které vyvěrají ze strachu a nenávisti a vedou k negativistické kontra- -identifikaci (rasismus, misogynie, povýšený náboženský moralismus, apriorní protivládní rebelantství, neopodstatněné popírání klimatických změn, homofobie apod). Hlavní polemika se odvíjí kolem pojmu svobody (tzv. připojené a odpojené svobody) a použitelnosti Frommova „útěku od svobody“ v současné situaci. Závěr nabízí možnost, že pokud Frommova myšlenka není dost konsenzuální, je snad možné se shodnout na „útěku od demokracie”. Další diskuse těchto témat je velice vítána. and Since politics is to a great degree applied psychology, psychologists should get involved in the analysis of the current democratic decline and reversal of this trend. Martina Klicperová- Baker introduces and discusses the book Threat to Democracy by a political psychologist, F. M. Moghaddam. Many of its useful concepts will very likely enter the vocabulary of the discipline, e.g., the springboard model to dictatorship, sacred groups, fractured globalization, and political plasticity. Also, Moghaddam’s circular explanation of history (peoples who free themselves from a dictatorship often find themselves trapped by another dictator) and his suggestion to replace multiculturalism with a unifying humanistic orientation (omniculturalism) are very topical. The article is devoted to discussion and elaboration of the main concepts of the book. Klicperová-Baker augments the springboard model of dictatorship theory and converts it into a diagram; she expands definition of populism into a prosocial/antisocial dichotomy; she supplements the “sacred groups” (religion, ethnicity, and race) used by dictators with an additional category of “dark sacred groups” which result from fear and hatred and lead to a negativistic counter-identification (racism, misogyny, malevolent religious self-righteousness, a priori antigovernmental rebelliousness, unsubstantiated climate denial, homophobia). The main point of argument is the concept of freedom (attached and detached freedom) and applicability of Fromm’s “escape from freedom” to the current situation. It is concluded that if Fromm’s idea is not consensual, perhaps the notion of “escape from democracy” is. Further discussion of the matter is very welcome.
(The article is in English.).
From the perspective of the concept of aesthetic synthesis, i.e. the principle of the internal organization of works of art, this study looks at the question of the linkage of works of art and the possibility of social reconciliation in the thought of Theodor W. Adorno. The starting point of the interpretation consists of two passages from Aesthetic Theory. Subsequently, the meaning of Adorno’s concept of aesthetic synthesis as a principle open to the peculiar is clarified. This is also where the social significance of the aesthetic synthesis of works of art originates as a reference or reminder of the possibility of social change. and Tato studie nahlíží na otázku vazby uměleckých děl a možnosti společenského smíření v myšlení Theodora W. Adorna z perspektivy pojmu estetické syntézy, tj. principu vnitřní organizace uměleckých děl. Východiskem interpretace jsou dvě pasáže z Estetické teorie. Následně je objasněn význam Adornova pojetí estetické syntézy coby principu otevřeného vůči zvláštnímu. Odtud pramení také sociální význam estetické syntézy uměleckých děl jakožto poukazu či upomínky na možnost společenské změny.