O dopravních nehodách a jejich vyšetřování jsme slovem i obrazem informováni prakticky denně. Ne každý si ovšem v této souvislosti uvědomuje, že vyšetřování,m jehož cílem je odhalit viníka nehody, nespočívá v ničem jiném než v aplikaci fyzikálních poznatků, a to často i těch, s nimž se seznamuje mládež již na počátku středoškolského studia. V tomto díle rubriky "Ve zkratce" ukážeme, jak se jednoduché fyzikální poznatky uplatňují nejen při vyšetřování dopravních nehod, ale také při diskusi o bezpečnosti silničního provozu. and Lenka Czudková.
Na Fakultě chemicko-technologické (FChT) Univerzity Pardubice (UPa) je v rámci výzkumných záměrů, řady projektů mezinárodních i projektů národních studována příprava širokého spektra anorganických i organických materiálů a následně jejich fyzikálně-chemické vlastnosti. Jedním ze zájmu chemiků je příprava sloučenin materiálů s pokud možno předem zadanými vlastnostmi a možnost cílenou volbou chemického složení a způsobu přípravy vlastnosti materiálů účelně modifikovat. Je nepochybné, že chemik musí využívat řadu moderních fyzikální metod k diagnostice a musí často úzce spolupracovat s fyziky. V tomto krátkém příspěvku se pokusíme čtenáře stručnou formou informovat o některých vybraných výzkumných tématech, která jsou na FChT aktuálně řešena a jejichž řešení bude i nadále věnována systematická pozornost. and Ladislav Tichý.
Na počátku let sedmdesátých byla výuka fyziky u nás pustá a prázdná. I oslovil Bůh služebníka svého Martina a ten počal shromažďovat dělníky i učitele philosophiae naturalis k společnému dílu na vinici Isaaca Newtona. I stalo se, že každé dítko dnes otvírá učebnici fyziky s radostí v líci a studentská hodnocení výuky na vysokých školách se musela zrušit, neboť vysoké ocenění přednášek z fyziky budilo zlou krev u ostatních pedagogů. I viděli Bůh a Newton, že je to dobré... and Jiří Langer.
Od dob, kdy Galileo Galilei položil základy matematického popisu přirozených procesů, musela fyzika projít ještě složitou cestu, než zacílila se vší vážností a energií tento popis na živé organismy. Neobyčejně smělý rozvrh Reného Descarta, jehož matematicky chápaná rozprostraněnost zahrnovala i živé organismy jakožto mechanismy podléhající stejným zákonům jako cokoli neživého, ovšem nenabízel žádnou cestu, jak fyziku systematicky provozovat. Tuto cestu vytyčil až Isaac Newton. Jeho program průzkumu fyzikální reality je však založen na zkoumání pohybů a hledání sil, které tyto pohyby odchylují od pohybu rovnoměrného a přímočarého. V tomto pojetí se tak živé organismy jeví jako prakticky nepřístupné nějakému fyzikálnímu průzkumu. Pojem pohybu chápaného jako geometrická trajektorie zde ztrácí svůj zásadní význam (je řada jiných podstatných "pohybů", jako růst či rozmanité změny vnitřní struktury) a pojem síly se stává problematickým (jaké "síly" zastaví pohybující se myš?). Až ve dvacátém století se fyzika začala vážně a systematicky zabývat i živými strukturami. Bylo to zejména díky rozvoji termodynamiky, molekulární fyziky, počítačových simulací a vysoce sofistikovaných experimentálních a zobrazovacích metod., The paper deals with living matter (living tissues and individual cells) from the point of view of physics. It passes through several upůto-date approaches that are clearly physical. Starting with thermodynamics that brings us to study the free-energy dependence on microscopic parameters of living tissues, we continue with special mechanical properties of living cells and the important role of pre-stress in their "skeleton". We mention the "tensegrity approach" and review briefly the approach in which a cell is understood as a soft glassy material. Then we discuss problems of description and experimental identification of properties of living tissues and present an example outlining a pure mechanical explanation how smooth muscle cells may efficiently control mechanical behaviour of the whole tissue. The concluding discussion tries to elucidate the role of physics in understanding the secret of life., Miroslav Holeček, Petra Kochová, Zbyněk Tonar., and Obsahuje bibliografii