Po téměř tři desetiletí usilovali čeští lingvisté o vznik instituce, která by zastřešila českou jazykovědnou bohemistiku v oblasti teoretického bádání i praktické péče o český jazyk. Došlo k tomu až v roce 1946, kdy byl založen Ústav pro jazyk český, za jehož přímého předchůdce je považována Kancelář Slovníku jazyka českého. Ta však byla pracovištěm primárně lexikografickým (i když vzhledem ke komplexní povaze zpracovávání jazykového výkladového slovníku bylo třeba věnovat se též např. pojetí spisovnosti, nářeční situaci, pravopisu, ortoepii, stylového charakteristice slov, etymologii apod.), jež bylo do ÚJČ převedeno coby jeho lexikografické oddělení. Vznik dalších oddělení ÚJČ však svou (i když často nesystematickou) činností předznamenaly také komise III. třídy (příp. komise společné I. a III., resp. III. a IV. třídě) České akademie, které zcela, či částečně braly v potaz také lingvistický aspekt zkoumané problematiky. Dialektologické oddělení ÚJČ mohlo stavět na předchozích výzkumech dialektologické komise, oddělení pro studium nové spisovné češtiny navázalo na činnost pravopisné komise, oddělení vývoje jazyka využívalo materiálů shromážděných komisí pro studium staročeské bible a komisí pro fotografování rukopisů a starých tisků. Provádění soupisů jazykovědných prací přešlo kontinuálně z bibliografické komise na bibliografické oddělení ÚJČ. V roce 1953 vzniknuvší Fonetický kabinet při ÚJČ vycházel přímo z prací komisí fonografické, ortoepické a fonetické a onomastické oddělení (začleněné do ÚJČ až v roce 1969) bylo přímým nástupcem komise místopisné., For more than three decades, Czech linguists strove to establish an institution devoted to Czech linguistic bohemistics in the area of theoretical research as well as the practical care of the Czech language. That did not happen until 1946, when Ustav pro jazyk cesky (''Institute for the Czech Language'') was established, with the Kancelar Slovniku jazyka ceskeho (''Office for the Dictionary of the Czech Language'') considered as its first direct predecessor. The Office, however, was primarily focused on lexicography (even though the concept of standardisation, regional dialects, orthography, orthoepy, stylistic characteristics of words, etymology and other disciplines also required attention, too, given the comprehensive approach to the preparation of an interpretative dictionary), and was included in the Institute as its Department of Lexicography. The establishment of the other departments of the Institute was then influenced by the - sometimes non-systemic - activities of the Class III. committees, and sometimes joint Class I, III and IV committees, of the Czech Academy which either wholly or in part dealt with the linguistic aspects of the matter. The Department of Dialectology at the Institute was able to build upon the earlier research carried out by the Committee for Dialectology, the Department for the Study of New Standardised Czech Language followed up on the activities of the Committee for Orthoepy, the Department of Language History used the materials produced by the Committee for the Study of the Old Czech Bible and the Committee for Photocopying Manuscripts and Old Prints. Work on gathering linguistic papers was transferred smoothly from the Committee for Bibliography to the Department of Bibliography at the Institute. The Cabinet of Phonetics, established at the Institute in 1953, directly based its work on the papers produced by the Committee for Phonography, Committee for Orthoepy and Committee for Phonetics. The Department of Onomastics, included in the Institute for the Czech Language no earlier than in 1969, was a direct successor of the Committee for Topography., and Překlad resumé: Věra Dvořáčková a Melvyn Clarke
Otevření expozice „Věda a technika. Dobrodružství, které vás bude bavit!“ v Národním technickém muzeu vernisáží 3. března 2015 zahájilo cyklus výstav pořádaných k výročí 125 let Akademie věd. Ředitel NTM Karel Ksandr při této příležitosti připomněl dlouhodobou spolupráci technického muzea s Akademií věd ČR. Vždyť například unikátní van de Graaffův generátor je v muzejní sbírce díky Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži u Prahy, úspěšná byla výstava k 60 letům Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR; za společnými aktivitami se ale lze ohlédnout i do starší doby, a to zejména za těmi, které se konaly v rámci „Týdne vědy a techniky“. Mimo jiné zde měla veřejnou premiéru také kniha „Sto českých vědců v exilu“ (viz AB 7-8/2011), uskutečnily se tady i akce k roku DNA (viz AB 5/2003). and Marina Hužvárová.