Stať se snaží analyzovat myšlenky málo známého rukopisu Sigmunda Freuda z roku 1895, v němž usiloval o nalezení biologických základů lidské psychiky. Tato práce je pozoruhodná ze dvou důvodů. Jednak představuje úvahy, které se výrazně odlišují od toho, co je pro Freuda v oblasti psychologie tak typické. Freud se zde, až na výjimky, nezabývá psychoanalýzou či studiemi o hysterii, nýbrž popisuje, co by mohlo být základem těchto psychologických jevů na neurofyziologické úrovni. Druhým pozoruhodným faktem je, že tento manuskript byl pozapomenut až do poloviny 20. století, kdy byl vytištěn pod názvem Projekt vědecké psychologie. A jak je známo, neurofyziologická studia lidské mysli spojená s analýzou kognitivních funkcí se v rigorózní podobě objevují až na počátku 60. let. Stať se proto pokouší ukázat základní principy Projektu a naznačit, v čem byl Freud inspirativním průkopníkem moderních neurofyziologických přístupů k lidské mysli., This paper focuses on Sigmund Freud’s manuscript that he wrote in 1895 as a series of letters seeking for biological foundations of human mind. Th is work significantly differs from what is so typical for Freud as a psychologist. With few exceptions, Freud is not engaged here with psychoanalysis and studies on hysteria, but describes what could be the basis of psychological phenomena at neurophysiological level. Another remarkable fact is that this manuscript was forgotten until the mid-twentieth century when it was published under the title Project for Scientific Psychology. And as we know, neurophysiological studies as rigorous studies of the human mind associated with the analysis of cognitive functions appeared first at the beginning of 60’s. The article therefore attempts to show the basic principles of the Project as well as to outline some of the issues that connect Freud to contemporary ideas in neurophysiology of human mind., and Michal Polák.
Ještě nedávno se tuková tkáň považovala za pouhou zásobarnu energie a symbol nežádoucí obezity, která má značný podíl na tzv. civilizačních chorobách. Stále víc vědeckých poznatků však začalo podobně jednostranný pohled nabouravat a ukazovat, že tuková tkáň není zbytečné zlo, ale má mnoho důležitých funkcí, bez nichž by se naše tělo neobešlo. and Jana Olivová, Stanislava Kyselová.
Forty years ago, the first person set his foot on the surface of the Moon. Astronaut Neil Armstrong made the first step on the Moon from Apollo 11’s landing craft designated named the Eagle on July 20, 1969. He summed up this monumental event with his well-known prediction: “That is one small step for [a] man; one giant leap for mankind”. The moon landing is seen as the highest point of U.S. space program motivated by a long-running space race with the former Soviet Union. Twelve years before the Apollo 11 mission, the Soviet Union launched the first satellite into the Earth’s orbit. and Antonín Vítek.
Vzrůstající využívání digitálních technologií ve vědecké práci a komunikaci vyvolává otázku, jaká je epistemologická povaha takto vytvořeného vědění. V tomto eseji využívám pojmový aparát, který vyvinuli Steven Shapin a Simon Schaffer k analýze historického sporu mezi Robertem Boylem a Thomasem Hobbesem o způsob vytváření vědění v přírodní filosofii, a aplikuji jej na problematiku digitálního výzkumu. Jejich koncepty tří technologií vytvářejících vědění - materiální, literární a sociální - se ukazují jako heuristicky užitečné koncepty i pro reflexi digitálních technologií. Ty jsou v eseji představeny nikoliv jako samostatné technologie vytváření faktů, nýbrž jako prvky, kolem nichž se dosavadní vědecké technologie radikálně rekonfigurují. Zvláštní pozornost esej věnuje představě kódu jako literární technologie a roli digitálních technologií v humanitních vědách., The increasing use of digital technologies in scientific work and communication raises the question of the epistemological nature of knowledge thus produced. In this essay, I am employing the conceptual apparatus developed by Steven Shapin and Simon Schaffer for the analysis of the historical dispute between Robert Boyle and Thomas Hobbes over the ways of producing knowledge in natural philosophy, and applying it to digital research. Their concept of three knowledge-making technologies - material, literary and social - appear to be heuristically useful concepts for reflecting on digital technologies as well. The latter are presented in the essay not as a separate facts-producing technology, but as elements around which the existing scientific technologies are radically reconfigured. Particular attention is paid to the concept of code as a literary technology and the role of digital technologies in the humanities., Radim Hladík., and Obsahuje bibliografii