Studie komentuje a kriticky rozvádí Ginzburgovu koncepci indexického paradigmatu ve vědách o člověku. Zasazuje metodu čtení vedlejších detailů coby indikátorů nějaké přímo nepřístupné skutečnosti do historického, kulturního a zejm. technického kontextu na příkladech proměn lékařské diagnostiky či znalectví umění. Sleduje souvislosti mezi vývojem gramotnosti, písmových forem a grafologických postupů v 19. století a nástup technických forem zápisu (sebe-registračních aparátů), který vnesl do řady oborů nové postupy interpretace a analýzy a zproblematizoval tradiční hranice mezi přírodními, sociálními a humanitními vědami., The article discusses and critically reinterprets Carlo Ginzburg’s concept of the indexical paradigm in human sciences. It situates the method of reading insignificant details as indicators of an imperceptible reality into historical, cultural and technical context through examples of medical diagnosis and art connoisseurship. It traces links between the development of literacy, script, and graphology in the 19th century and the emergence of technical forms of inscription (self-registering instrument), which brought new methods of interpretation and analysis into many fields and challenged traditional boundaries between natural, social, and human sciences., Tomáš Dvořák., and Obsahuje bibliografii
The first beam in the Large Hadron Collider at CERN was successfully steered around the full 27 kilometers of the world´s most powerful particle accelerator on September 10. This historic event marks a key moment in the transition from over two decades of preparation to a new era of scientific discovery. and Jiří Niederle.
The paper provides a detailed commentary on the speech made by Jaroslav Werstadt at the general Assembly of the History Club on 7th April 1964. This summarizing speech, which is thoroughly edited in the supplement, maps out the association's activities over the previous eighteen years. Werstadt symbolically passed on the stewardship of the History CLub to his successor Josef Klik. Špét's exposition, based on his thorough knowledge of the association's history and on his reminiscences, presents a valuable assessment of the History Club's activities from 1945 to 1964., Jaroslav Werstadt se r. 1945 ujal nesnadného úkolu - jako osobnost organizačně zdatná, se značným morálním kreditem byl zvolen starostou předního českého profesního spolku - Historického klubu. V prvním období jeho starostování se spolku podařilo obnovit činnost (přerušenou válečnými událostmi) - vydávání Českého časopisu historického, bibliografie české historie a vysokoškolských učebnic. Po Únoru 1948 došlo k likvidaci vydavatelské činnosti spolku a k dalšímu oklešťování jeho aktivit. V posledním období Werstadtova starostování v Historickém klubu (1955-1964) se obnovil vnitřní život spolku, především jeho pravidelná přednášková činnost. J. Špét jako znalec dějin Historického klubu a přímý pamětník událostí podává zasvěcený komentář Werstadtova bilančního projevu na valné hromadě Historického klubu 7. dubna 1964, kdy se vedení spolku ujímá Josef Klik., Překlad resumé: Melvyn Clarke, and Obsahuje bibliografické odkazy
Tato studie se snaží o filosofickou analýzu problematických aspektů neurogeneze. V první řadě se zaměřuje na moderní historii neurogeneze, která je obecně považována za historii dogmatického přesvědčení, které předpokládalo, že v mozku dospělého savce nemohou vzniknout nové neurony. Tato konvence přežívala v neurovědě po několik desítek let a její kořeny sahají až do dob Ramóna y Cajala. Důležitá část této filosofické analýzy se zaměřuje na aspekt tzv. zaštiťování dogmatu pomocí ad hoc hypotéz. Analýza se dále věnuje implicitním definicím, které hrají roli axiomů neurovědy, a problematice falsifikace potenciálních falsifikátorů. Na konci této filosofické analýzy jsou prezentovány argumenty, které dospívají k tomu, že historie neurogeneze není historií dogmatického uvažování, jak většina autorů předpokládá, ale že jde o historii vědeckého pragmatismu., This study is seeking a philosophical analysis of the history of neurogenesis. History of neurogenesis is considered to be a history of dogmatic belief that new neurons cannot grow up in an adult mammalian brain. This belief survived in the field of neuroscience for several decades and its roots date back to the time of Ramón y Cajal. An important part of this philosophical analysis focuses on the aspect of the “shielding” of dogma by ad hoc hypotheses. The analysis further investigates implicit definitions, which play the role of axioms of Neuroscience, and problematic aspects of falsification. At the end of this philosophical analysis I present arguments supporting the opinion that history of neurogenesis is not in fact a history of dogmatic thinking, as most authors assume, but rather it is a history of scientific pragmatism., and Marek Havlík.
Plant virology department of the Institute of Plant Molecular Biology, Biology Centre of the Czech Academy of Sciences, is successful in description and sequencing of mycoviruses and plant viruses, recently. Most of the newly described viruses have unique genome organization and did not induce disease symptoms in their plant of fungal hosts, respectively. By contrast, some mycoviruses debilitate their hosts and are promising as tools for biological control of harmful fungi. and Karel Petrzik, Ondřej Lenz.