The article is divided into three parts. The first section summarizes the key scientific contributions of Niels Bohr and also clarifies selected misleading interpretation concerning the so-called Copenhagen interpretation of complementarity. The second part shows Bohr as the thinker who solved scientific problems in light of a cross-disciplinary search. Furthermore, the section presents the atmosphere of the so-called Copenhagen spirit that reigned in Bohr‘s Institute for Theoretical Physics. The last part deals with Bohr as a director of the Institute and the development or transformations of the Institute from its foundation in 1920 till the beginning of the Second World War., Filip Grygar., and Obsahuje seznam literatury
In this article the development of blue light emitting diodes (LEDs, awarded by the Nobel Prize for Physics in 2014) is described from the point of view of material science and technology. Further, both challenges and benefits from the use of gallium nitride for LEDs are discussed in the article., Josef Stejskal, Jindřich Leitner, Zdeněk Sofer., and Obsahuje seznam literatury
V tomto článku se budeme zabývat analýzou nízkofrekvenčních elektromagnetických vln (tj. o frekvencích do 10 kHz) pozorovaných ve vrchní ionosféře (tj. ve výškách okolo 700 km) družicí DEMETER. Zaměříme se přitom na studium dvou rozdílných typů jevů, kterými jsou: efekty spojené se seizmickou aktivitou a čárové záření., František Němec, Ondřej Santolík, Michel Parrot., and Obsahuje bibliografii
Low-level laser therapy belongs to a group of interactions of laser radiation with living tissues and cells. The exact underlying mechanism of action at the molecular level as well as the exact relationships between laser radiation parameters (Wavelength, intensity, and dose) and wound healing process are still not known. In this review basic principals of low-level laser therapy from laser beam origin through radiation interaction with tissues to experimental and clinical studies are discussed., Martina Poláková, Róbert Kilík, Peter Gál., and Obsahuje bibliografii
V článku je diskutovaný súčasný stav priemyselných aplikácií neizotermickej plazmy generovanej za atmosférického tlaku na plazmovú aktiváciu, resp. povrchové nano-úpravy bežných priemyslných materiálov s nízkou pridanou hodnotou, ako napr. textílií, papiera, plochého skla. Dôraz je kladený na študované priemyselné aplikácie unikátneho zdroja plazmy, vyvinutého v spolupráci Univerzity Komenského, Bratislava a Masarykovej univerzity, Brno., M. Černák, D. Kováčik, A. Zahoranová, J. Kubincová, J. Ráheľ, P. Sťahel., and Obsahuje bibliografii
V elektronových prozařovacích mikroskopech pro studium biologických objektů nebo polymerových struktur se standardně používají elektrony s energií kolem 100 keV. Pozorované tenké vzorky v nich mají velmi nízký kontrast, proto musí být konstrastovány těžkými kovy. Tento postup však může přinést množství artefaktů, neboť v tomto případě již nepozorujeme samotný vzorek, ale těžké atomy, které obklopují struktury ve vzorku a tím je zvýrazňují. Pro mnohé aplikace tato metoda dává dobré výsledky, avšak s rostoucími nároky na zkoumané objekty, například při studiu kompozitních materiálů, je vhodné pozorovat tyto objekty v co nejméně pozměněném stavu., Petr Štěpán., and Obsahuje seznam literatury
Profesor James Watson Cronin navštívil na konci srpna Českou republiku už potřetí, tentokrát byl pozván přednášet na prestižní Evropské škole vysokoenergetické fyziky, která se letos konala v Třešti. Dále navštívil optickou dílnu Společné laboratoře Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd v Olomouci, kde se vyrábějí zrcadla pro fluorescenční teleskopy projektu Pierre Auger v Argentině. Jeho návštěvy souvisejí s dokončováním výstavby této obří mezinárodní observatoře pro výzkum kosmického záření rekordních energií, na jejímž budování v argentinské pampě a vědeckém provozu se podílí 16 států včetně České republiky. Objasnění původu tohoto záření o energiích až 10milionkrát vyšších, než kolik dokáží fyzikové docílit v nákladných pozemních urychlovačích, patří mezi nejtěžší nerozluštěné otázky soudobé fyziky i astronomie. and Martina Boháčová.
We summarise the important steps and breakthroughs since the first solar neutrino detection by Raymond Davis, Jr. and the subsequent confusion known as the "solar neutrino puzzle", to the two key experiments (Super-K and SNO) that made it very clear that neutrinos, the lightest and most elusive of leptons, undergo a peculiar quantum-mechanical transformation along the path from their source to the detector. To that end, we attempt to describe the basic experimental techniques that made these discoveries possible as well as the important features of the theoretical picture, which subsequently emerged during the same period. and Michal Malinský.