Two theoretical problem from the International Physics Olympiad (IPhO) are presented. First of them was assigned at the 42th IPhO in 2012 in Thailand. The motivation for the problem was to describe the motion of three satelites forming together the Laser Interferometry Space Antenna (LISA), the device designed to detect gravitational waves. The second presented problem (from 45th IPhO in 2014 in Kazakhstan) concerns the simplest models of gas discharges. and Jan Kříž, Filip Studnička, Ľubomír Konrád, Bohumil Vybíral.
Kdyby na začátku třetího tisíciletí proběhla mezi fyziky anketa o tom, kterého objevu by se v něm rádi dožili, jedna z nejčastějších odpovědí by jistě byla zaznamenání průchodu gravitační vlny. To se stalo 14. září 2015 a bylo oznámeno a publikováno 11. února 2016 [1]. Pamětníci si vzpomenou, jak jsme se z ohlášeného objevu gravitačních vln po nějakou dobu těšili od roku 1969. Můžeme si nyní být opravdu jisti? Gravitační vlna znamená deformaci prostoročasové geometrie, kterou přímo pozorovat neumíme, víme jen, že asi 3300 kilometrů od sebe vzdálené detektory zaznamenaly s časovým rozdílem 7 mililsekund velmi dokonale korelované vzplanutí interferenčního jevu způsobené nepochybně malými posunutími zrcadel. Už ze samotného jevu je zřejmé, že je prakticky nemožné jej připsat náhodě či pozemským příčinám. Znamená to však, že jediným původcem může být gravitační vlna? Toto přesvědčení je nesmírně posíleno tím, že objevitelé jsou schopni stanovit zdroj - vlnu vyslala těsně před svým splynutím dvojice černých děr o hmotnostech 29 a 36 hmotností Slunce, přičemž přesnost odhadu činí z 4 hmotností Slunce. Lze také, i když už méně přesně, předpovědět, ve kterém směru na obloze a v jaké vzdálenosti se děl odehrál. Široká důvěra v tato data může zarazit, zvláště srovnáme-li to s postojem odborníků i médií k jinému nedávno oznámenému objevu - deváté planetě. Všeobecně se prosadil názor, že nápovědy, které skýtají nepravděpodobně sladěné hodnoty parametrů jiných, menších těles, jež by mohly mít původ v působení planety, nestačí a nepostačí ani zvýšení jejich počtu - co se týče samotné planety, držíme se skeptické zásady: dokud neuvidíme, neuvěříme. V čem je rozdíl? Možná čtenáři pomůže utvořit si o tom úsudek následující procházka historií objevu a vyhlídkami, které přináší., Jan Novotný., and Obsahuje bibliografii
The short notice evokes memories of an experimental observation published in 1920 by B. Gudden and R. W. Pohl, and since known as the Gudden-Pohl effect. The important role played by the effect during the development of quantum solid state physics between 1920 and 1950 is stressed. Other scientific activities of B. Gudden are briefly mentioned as well., Ivan Pelant., and Obsahuje bibliografii
Příspěvek je věnován životu a dílu britského fyzika Henryho Moseleyho a připomíná sté výročí jeho smrti na bitevním poli první světové války. Vzhledem k tomu, že studoval a svůj nejdůležitější objev, který dnes nazýváme Moseleyho zákonem, učinil v Oxfordu (práce v daném směru zahájil v Manchesteru), je tento článek zařazen do bloku textů o této starobylé univerzitě., Ivo Kraus., and Obsahuje bibliografii
Termovize se stala běžně používaným nástrojem pro sledování úniku tepla a termosnímky dokladují účinky tepelné izolace budov. Termokamera je nyní dostupná i pro školy. Snímky pořízené termokamerou mohou napomoci při výuce fyziky jak na základní, tak i střední škole. Článek vychází z příspěvku, který byl prezentován na 18. veletrhu nápadů učitelů fyziky v Hradci Králové., Josef Hubeňák., and Obsahuje seznam literatury
The first beam in the Large Hadron Collider at CERN was successfully steered around the full 27 kilometers of the world´s most powerful particle accelerator on September 10. This historic event marks a key moment in the transition from over two decades of preparation to a new era of scientific discovery. and Jiří Niederle.
Přednáška u příležitosti udělení Nobelovy ceny za fyziku za rok 2014., The 2014 Nobel Prize for Physics was shared to Isamu Akasaki, Hiroshi Amano and Shuji Nakamura. These three articles contain the text of the address given in conjunction with the award., Shuji Nakamura., and Obsahuje seznam literatury
This article discusses the influence of the great inequality of Jupiter and Saturn on the stability of the solar system. The main theoretical study of planetary perturbations usint the method of variation of orbital parameters, was evolved by Euler and Lagrange in the eighteenth century. Subsequently Laplace introduced a method for solving a collection of simultaneous differential equations suited for planetary perturbation theory. He clarified that there are limited variations of orbital elements - excentrities, inclinations and semi-major axes. This was the proof required for the stability of the solar system., Vladimír Štefl., and Obsahuje seznam literatury