25. listopadu 2017 se konal již 15. přednáškový den s časopisem Astropis. Na akci pro širokou veřejnost vystoupilo v průběhu dne pět přednášejících z oborů blízkých astronomii či astrofyzice a Česká astronomická společnost zde tradičně udělila svoji cenu - Kopalovu přednášku., Vladimír Kopecký Jr., and Obsahuje bibliografii
Dendritic cell (DC) vaccination is an attractive approach to the treatment of patients with lymphoid tumors. To evaluate its feasibility, we have tested the functional properties of DC and T-lymphocytes in patients with treated and untreated chronic lymphocytic leukemia (CLL) and follicular lymphoma (FL). Healthy volunteers were used both as controls and as a source of cells for allogeneic mixed leukocyte reaction (MLR). In these reactions, dendritic cells from both untreated and treated patients were comparable to dendritic cells from healthy volunteers. In all the untreated patients studied, autologous dendritic cells promoted the survival and proliferation of both CD4 and CD8 lymphocytes (though the proliferation response was much better in the CD4 subset), whereas only 3 out of 5 treated patients were able to mount this response with CD4 lymphocytes and 4 out of 5 with CD8 lymphocytes. In 3 out of 5 untreated patients, pulsing of DCs with tetanus toxoid promoted a better CD4 response than was achieved with unpulsed DCs, while none of 5 treated patients had an additional response after pulsing with tetanus toxoid. None of patients studied, either treated or untreated, had a better CD8 response to pulsed DCs than to unpulsed ones. During CD4 lymphocyte proliferation, more CD4+CD25hi lymphocytes were generated in both treated and untreated patients than in healthy controls. Poor proliferation of cytotoxic cells and preferential proliferation of CD4+CD25hi T-regulatory cells in response to self and/or foreign antigens might be one of the mechanisms responsible for immunosuppression and impaired tumor surveillance in patients with lymphoid malignancies., R. Pytlík, P. Hofman, L. Kideryová, P. Červinková, P. Obrtlíková, J. Šálková, M. Trněný, P. Klener., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
The aim of the paper is to evaluate the usefulness of dendrochronological analyses in studying complex stratigraphic sequences. The problem is discussed basing on the example of Wrocław, the main town of historic Silesia, where the thickness of medieval layers containing wood ranges between 3 and 5 m. The first attempts to date them using dendrochronology were made at the end of the 1980s. Some dates, or their short series, were then used as a basis for far-reaching conclusions regarding the chronology of the beginnings of settlement or breakthrough events. The preliminary stage of dendrochronological analyses and uncritical acceptance of interpretations ended in Wrocław with the excavations carried out in 2000. Longer series of dendrochronological dates have become one of the basic tools for dating complex correlated being aware of limitations set by both categories of sources and methods of their analysis. It was stated that giving up on an in-depth critique of dendrological samples as a category of sources can result in a considerable distortion of the acquired results. and Cílem článku je hodnocení využitelnosti dendrochronologie při studiu složitých stratigrafických situací, a to na příkladu slezské Vratislavi, kde středověké terény obsahující dřevo dosahují mocnosti 3–5 m. První pokusy o datování archeologických vrstev pomocí dendrochronologie proběhly na konci 80. let 20. století. Některá data nebo jejich krátké série byly využity pro dalekosáhlé závěry o chronologii počátků osídlení či přelomových událostí. Tato etapa poznamenaná nekritickou interpretací získaných dat skončila ve Vratislavi v souvislosti s archeologickými odkryvy v r. 2000. Základním nástrojem pro datování složitých situací se staly početnější řady dendrochronologických dat. Stratigrafická pozorování byla korelována s dendrochronologickými daty s vědomím limitů obou pramenných kategorií a příslušných metod. Opomenutí důkladné kritiky dendrologických vzorků coby samostatné kategorie poznávacích pramenů může vyústit v závažné pokřivení výpovědi dendrochronologické analýzy.