Během loňského roku proběhl mezinárodní výzkum komunikace mezi urologem a jeho pacientem. Do tohoto projektu byla ve spolupráci s fi rmou IPSEN zařazena i Česká republika. Výsledky poukazují na skutečnost, že komunikaci mezi lékařem a pacientem se stále v České republice nevěnuje dostatek pozornosti, která ji náleží. Většina problémů pramení z odlišných očekávání pacienta a lékaře. Nenaplněná očekávání bývají zdrojem mnoha vzájemných komunikačních a postojových nedorozumění. Článek se zabývá strategií komunikace mezi urologem a jeho pacientem a defi nuje přímá doporučení komunikace s cílem zlepšit spolupráci a ovlivnit psychický stav pacienta včetně jeho spokojenosti s lékařskou konzultací., This research, focusing on communication between urologist and patient, has been conducted during last year. Czech Republic has been a part of this project in cooperation with IPSEN company. The results highlight, that in Czech Republic insuffi - cient attention is given to communication between doctor and patient. Most signifi cant problems stem from the discrepancy in expectations between two partners. Unfulfi lled expectations can be a source of mutual communication or attitudinal misunderstanding. This article deals with communication strategies between the urologist and his or hers patients. It formulates concrete recommandations for doctor–patient communication with goal of improving cooperation and patient experience including psychological status and satisfaction with medical consultation., Laura Janáčková, and Literatura
Podávání imatinib mesylátu (tyrozinkinázový inhibitor – TKI – 1. generace) se stalo standardní léčbou pacientů s chronickou myeloidní leukemií (CML), prokazatelně navozuje dlouhodobé odpovědi a prodlužuje čas do progrese onemocnění. European LeukemiaNet (ELN) v současnosti pro běžnou praxi doporučuje trvalou léčbu pro pacienty, kteří odpovídají optimálně na léčbu TKI standardní dávkou. Trvalé užívání TKI však může přinášet různé problémy. Zvyšující se počet pacientů odpovídá velmi rychle na cytogenetické úrovni a poté dále dosahuje redukce hladiny BCR-ABL1 transkriptu pod detekční možnosti i vysoce senzitivních molekulárně genetických metod. Sledování takto dlouhodobě stabilizovaných pacientů navodilo myšlenku, že někteří pacienti by mohli být považováni za „funkčně vyléčené” a mít prospěch z eventuálního cíleného přerušení léčby TKI. Tato myšlenka je v současné době intenzivně studována na úrovni klinických studií po celém světě. V této oblasti však před námi stále stojí mnoho nevyřešených otázek. Především jsou to otázky týkající se definice „fukčního vyléčení” CML, výběru vhodných pacientů pro přerušení léčby, managenentu dispenzarizace pacienta po vysazení TKI a znovuzahájení léčby, dojde-li k relapsu onemocnění., Imatinib mesylate, the first tyrosine kinase inhibitor (TKI) approved for the treatment of chronic myeloid leukemia (CML), became the standard of care, induces durable responses and prolongs event-free survival and progression-free survival. However, if TKI therapy is required indefinitely, then this ongoing drug exposure raises its own problems. Long-term follow-up indicates that an increasing proportion of patients treated with TKI have prompt cytogenetic response and achieve reductions in BCR-ABL1 transcripts to a level that is undetectable by very sensitive molecular genetic methods. Observation of the stability of such responses over long follow-up suggests that such patients may be “functionally cured“ of CML and thus potentially eligible for TKI therapy discontinuation. At present, therapy discontinuation in CML is not recommended in routine practice and is under active investigation in several clinical studies worldwide. Many questions remain regarding definition of “functional cure“ in CML, which patients are most eligible for safe therapy discontinuation, and what management strategies are recommended post discontinuation, especially regarding subsequent molecular relapse., Pavel Dvořák, Daniel Lysák, Samuel Vokurka, Věra Vozobulová, and Literatura