Alzheimerova choroba (ACH) se řadí mezi závažná neurodegenerativní onemocnění provázená oxidačním stresem. Produkty radikálových reakcí mohou difundovat z primárních míst a být detekovány v cerebrospinální tekutině (CSF) či krvi. Tyto produkty představují potenciální biochemické markery pro diagnostiku ACH. Nejvíce pozornosti je zaměřeno na analýzu CSF, protože odráží patologické změny v mozkové tkáni u ACH. V CSF byly potvrzeny zvýšené hladiny oxidačních produktů lipidů i proteinů. Hladiny vitaminů jsou snížené, nicméně existují i práce, které nenašly rozdíly oproti kontrolám. Některé studie se zaměřily na detekci produktů oxidačního stresu v krvi u ACH, ale výsledky nejsou konzistentní. Část prací ukazuje na nárůst oxidačních produktů a snížené hladiny antioxidantů v plazmě. Nicméně jiné práce tyto výsledky nepotvrdily. Z hlediska hledání diagnostického biomarkeru pro ACH má význam se zaměřit na specifické produkty peroxidace lipidů, tzv. lipofuscinoidní pigmenty (LFP), v erytrocytech. Na základě fluorescenčních analýz LFP je možné najít specifický produkt v krvi u ACH., Alzheimer´s disease (AD) is a serious neurodegenerative disorder accompanied by oxidative stress. Products of free radical reactions diffuse from primary sites and can be detected in cerebrospinal fluid (CSF) and blood. Such products represent potential biochemical markers for diagnosis of AD. Most studies are focused on CSF since its composition reflects pathological changes in the brain in AD. Increased levels of lipid and protein oxidative products have been found in CSF. Levels of vitamins were reduced in CSF. However, there are studies which show no difference between AD and controls. There is research on free radical products in blood in AD but results are not consistent. Several studies show increased oxidative products and reduced antioxidant in plasma. Nevertheless, others did not confirm it. Considering the investigation of a diagnostic biomarker for AD, specific end-products of lipid peroxidation, so called lipofuscin-like pigments (LFP), in erythrocytes represent an important possibility. A specific product in blood in AD can be found by means of fluorescence analyses of LFP., Skoumalová A., and Literatura 35
Perigraft serom je poměrně vzácná komplikace, která může vzniknout po implantaci cévní protézy z dakronu nebo expandovaného polytetrafluoretylenu (ePTFE). Předkládáme kazuistiku 54letého pacienta s perigraft seromem okolo axillofemorálního bypassu (ePTFE protézou). Konečným řešením byla explantace této extraanatomické rekonstrukce a implantace aortobiilického bypassu s použitím cévní protézy z jiného materiálu. Článek diskutuje terapeutické možnosti této komplikace na základě publikovaných prací. Žádná guidelines ani jiná doporučení neexistují. Závěrem, přístup k léčbě perigraft seromu zůstává striktně individuální. Náhrada cévní protézy s použitím implantátu z jiného materiálu se zdá být nejlepší možností řešení pro recidivující perigraft seromy tam, kde jiné méně invazivní postupy selhaly., Perigraft seroma is quite a rare complication that may occur after implantation of Dacron or expanded polytetrafluoroethylene (ePTFE) vascular grafts. We report a case of a 54-year-old patient with perigraft seroma around an axillofemoral bypass (ePTFE graft). Definitive treatment involved the explantation of this extraanatomic bypass with perigraft seroma and the implantation of an aortobiiliac bypass using vascular prosthesis made of a different material. Based on published studies, therapeutic options for this complication are discussed. No guidelines or recommendations are available. In conclusion, the approach to perigraft seroma treatment remains strictly individual. Vascular graft replacement using grafts made of different material seems to be the best option in the case of recurring perigraft seroma, where less invasive procedures were not successful., and A. Gazi, R. Staffa, T. Novotný, Z. Kriz, M. Hermanová
Perineální hernie je kýla prostupující defektem v pánevním dnu. Primární hernie jsou extrémně vzácné, častěji se jedná o onemocnění sekundární po operacích v pánvi, zejména po abdominoperineálních resekcích či exenteracích pánve. Jako nejvýznamnější rizikové faktory pro vznik onemocnění jsou uváděny poruchy hojení perineální rány a neoadjuvantní chemoradioterapie u nemocných s maligním onemocněním. Lze očekávat nárůst výskytu tohoto onemocnění v souvislosti s využíváním laparoskopických přístupů a ELAPE. I přes značný odstup od první popsané operace chybějí soubory pacientů, studie i doporučené postupy řešení. Autoři prezentují kazuistiku 66letého nemocného se sekundární perineální hernií po předchozí laparoskopické abdominoperineální resekci rekta pro adenokarcinom, u něhož byla provedena plastika kýly z abdominálního přístupu a k uzávěru defektu bylo využito stopkovaného laloku m. rectus abdominis., Perineal hernia is defined as a protrusion of intra-abdominal viscera through a defect in the pelvic floor. Primary hernias are extremely rare; secondary (postoperative) hernias following pelvic surgery, especially abdominoperineal resection or pelvic exenteration, are more common. Impaired perineal wound healing and neoadjuvant chemoradiotherapy in cancer patients are defined as main risk factors. A growing incidence of this complication is expected in connection with an increasing use of laparoscopic approaches and ELAPE. Despite the considerable time since the first described secondary perineal hernia in literature, patient series, prospective studies and treatment guidelines are still missing. The authors present a case of a 66-year-old man with secondary perineal hernia following a previous laparoscopic abdominoperineal resection for rectal cancer undergoing a surgical intervention. This was performed through an abdominal approach using a rectus abdominis muscle flap to repair the pelvic floor defect., and M. Bocková, J. Hoch, L. Frajer
First stadium juveniles of P. angustus were reared under controlled seasonal conditions to maturity, reproduction and death. Individuals born in any one breeding season either had a 1-year or a 2-year life cycle (cohort-splitting). The life cycle was annual for individuals born in the first part of the breeding season (May-August), but became biennial for those born later (August-October). Two phenomena were involved: (1) Only individuals reaching the penultimate stadium (stadium VII) before a critical period at the end of spring could become adult in the breeding season following that of their birth. After this time, stadium VII individuals entered into aestivation and only became adult in the second autumn after their birth. (2) Females becoming adult in autumn entered reproductive dormancy and only laid eggs in the following spring. Overall, individuals born at the start of the breeding season easily reached stadium VII before the critical period and were able to breed at I year, whereas individuals born at the end of the breeding season reached stadium VII after the critical period, then had two consecutive periods of dormancy and only bred at 2 years age. Individuals from the same nest born in the middle of the breeding season (August) could have either annual or biennial life cycles, depending on whether they reached stadium VII before or during aestivation. The environmental factors capable of triggering aestivation in subadults and reproductive dormancy in autumn-maturing females are discussed., Jean-Francois David, Marie-Louise Celerier, Jean-Jacques Geoffroy, and Lit
Perioperační péče o diabetika je specifická nejen nezbytností adekvátní korekce glykemie, ale také výskytem komplikací, které se u nediabetiků nevyskytují. Dosavadní antidiabetickou léčbu je proto většinou nutno přizpůsobit perioperačnímu období, u malých a krátkých chirurgických výkonů to však není většinou nutné. Perioperační péči je nezbytné u diabetiků pečlivě zorganizovat a naplánovat. K hlavním zásadám patří adekvátní monitoring glykemií a inzulinové terapie, zajištění nutrice a provedení výkonu ráno., The perioperative care of diabetic patients is specific due to the necessity of adequate glycaemic correction, as well as owing to the occurrence of complications not taking place in nondiabetic patients. The present antidiabetic treatment therefore mostly needs to be adjusted to the perioperative period, but this is largely not necessary in the case of small and short surgeries. The perioperative care of diabetic patients must be carefully organized and scheduled. The main rules include adequate monitoring of blood glucose and insulin therapy, provision of nutrition and surgery performance in the morning., and Alena Šmahelová
Článek informuje o výzkumném šetření, které proběhlo v roce 2014 na gynekologickém oddělení. Kromě výsledků výzkumného šetření jsou zde stručně popsány i operační přístupy využívané v gynekologii, perioperační péče u klientek poskytovaná porodními asistentkami a také potřeby žen v tomto období., The article informs about the research which was carried out at gynaecology department in 2014. Except the results of research there are briefly described surgical approaches used in gynaecology, perioperative care of clients provided by midwives and the needs of women in this period., and Petra Wolfová, Drahomíra Filausová, Romana Belešová
Cíl. Referujeme tři vybrané kazuistiky pacientů s ischemií ruky vzniklou v souvislosti s dialyzačním a-v zkratem, která byla léčena embolizací distální a.radialis. Metoda. Na našem pracovišti jsme za roky 2009-2012 provedli embolizaci a. radialis distálně od anastomózy dialyzačního zkratu celkem u čtyř pacientů se steal syndromem. Jednalo se o tři ženy a jednoho muže, průměrný věk byl 69 let. Všem pacientům jsme implantovali embolizační spirály do a. radialis distálně od anastomózy A-V zkratu. Výsledky. U všech pacientů došlo k vymizení příznaků steal syndromu, tři pacienti jsou od té doby bez příznaků. U jedné pacientky došlo po 14 dnech od embolizace ke spontánní rekanalizaci embolizované části tepny a po 5 měsících k reci divě klinických příznaků steal syndromu, po reembolizaci Amplatz plugem došlo k trvalému vymizení klinických příznaků. Závěr. Embolizace a.radialis distálně od a-v anastomózy dialyzačního zkratu je účinný způsob léčby steal syndromu způsobených přítomností zkratu. Je ale nutné si uvědomit, že se jedná většinou o trvalý uzávěr a.radialis, a hrozí tedy riziko ischémie ruky v případě uzávěru ostatních tepen zásobujících ruku., Aim. We present three cases of patients with hand ischemia which was associated with dialysis arteriovenous fistula and which was treated by embolization of distal radial artery. Methods. During years 2009-2012 in our department we performed embolization of radial artery distal to the anastomosis of dialysis fistula in 4 patients with steal syndrome. These were three women and one man, average age 69 years. In all cases we implanted embolization spirals to radial artery distal to the anastomosis of arteriovenous fistula. Results. In all patients the symptoms of steal syndrome disappeared, three patients are symptom-free until now. In one patient a spontaneous recanalization of the treated part of the artery occurred 14 days after the embolization and clinical symptoms of steal syndrome returned after 5 months. Permanent result in this case with no clinical symptoms was achieved by re-embolization by Amplatz plug. Conclusion. The embolization of radial artery distal to the arteriovenous anastomosis of dialysis fistula is an effective way to treat steal syndrome caused by the presence of the shunt. However we need to consider that this is a permanent closure of radial artery and there is a risk of hand ischemia in case of occlusion of the other arteries supplying hand., Kaván J, Křivánek J, Slavíková M, Kmentová A., and Literatura
Článek Permakultura? Mojmíra Vlašína z p rvního čísla časopisu Anthropologia integra nabízí čtenářům lákavou představu eko- logicky šetrné technologie pěstování kulturních plodin, nevyžadující aplikace pesticidů či minerálních hnojiv, energeticky minimálně náročné a p řitom poskytující více potravin než třeba obilné pole. Z p ohledu současné vědy o r ostlinách je ovšem možnost realizace takto efektivních permakultur pro dostatečnou výživu rostoucí lidské populace čirou mystifikací. Text polemiky nejen dokládá nereálnost tvrzení zmíněného článku, ale také nabízí jinou, vědecky podloženou alternativu moderního, vysoce produktivního a p řitom ekologicky šetrného zemědělství, vy- cházejícího z v yužití nejrůznějších typů geneticky modifikovaných (GM) plodin. Její přínos a d e facto budoucí nezbytnost pro světový boj proti hladu a c hudobě ilustruje s p omocí „ammanovských tezí“, shrnujících závěry nedávných jednání jednak vatikánské Pontifikální Akademie, jednak předních německých vědeckých společností., The contribution of Mojmír Vlašín entitled Permaculture? and published in the first issue of Anthropologia Integra offered to its readers attractive view on the ecologically friendly technology of the crop production, supposed to supply growing human population with the sufficient food amount. As postulated, in permaculture praxis no mineral fertilization, no pesticide application would be necessary to produce more edible biomass then conventional cereal field is able to provide. Unfortunately, from the point of view of recent plant biology the realization of similar world permaculture appears to be pure mystification. The only modern alternative to make existing conventional agrotechnologies both more effective and also ecologically friendly represents the application of various GM crops. The “Amman’s Thesis” based on the conclusions and recommendations of some recent European high reputation meetings (Pontifical Academy of Sciences, Leopol- dina, German Academy of Sciences) illustrates unique asset of the GM technologies in solution of the world hunger, malnutrition and human poverty problems., Zdeněk Opatrný, and Literatura
Úvod: Cílem práce je porovnat výsledky peroperační detekce sentinelové uzliny při operacích pro karcinom kolon a zjistit počet uzlin na resekátu ve srovnání se standardní resekcí. Metody: Do souboru byli zařazeni pacienti k elektivní resekci pro karcinom kolon. Resekát a sentinelová uzlina odeslány k histopatologickému zpracování. Srovnání s kontrolním souborem elektivních resekcí z roku 2011. Výsledky: Kontrolní soubor čítal 56 pacientů operovaných elektivně pro karcinom od céka po rektosigmoideum (dle MKN C18-C19). Průměrný počet uzlin na resekátu byl 12,73 (4−27). Do studované skupiny bylo do počátku listopadu 2014 zařazeno celkem 102 pacientů, celkem 29 pacientů bylo vyřazeno pro nedodržení nebo odchylku od grantového protokolu (neoznačení, neodebrání uzliny, pooperační jiná definitivní diagnóza než karcinom, přítomnost jaterních metastáz). Ze zbylých 73 pacientů (46 mužů a 27 žen) bylo po histopatologickém zpracování celkem 24 (17 mužů a 7 žen) pacientů označeno jako pN+, z nich 2 označeni jako pN1c. U zbývajících 22 pacientů byla sentinelová uzlina pozitivní v 8 případech, což odpovídá senzitivitě 36,36 %. Průměrný počet uzlin na resekátu po barvení Patentblau byl 15,97 (3−30). Závěr: Metoda detekce sentinelové uzliny peroparačně je snadná a snadno proveditelná. Hlavním přínosem se pro nízkou senzitivitu jeví zvýšení počtu nalezených uzlin na resekátu. Klíčová slova: sentinelová uzlina − karcinom kolon − peroperační detekce, Introduction: The aim of this paper is to evaluate the results of intraoperative sentinel node detection in colon cancer patients and to compare the number of nodes retrieved per specimen in comparison with standard resection. Methods: Patients undergoing elective colon cancer resection were included in the study. The specimen and the sentinel lymph node were sent for histopathological examination. A group of patients from 2011 who underwent elective resection served as the study control. Results: The control group comprised 56 patients. The average node count was 12.73 (4–27). The study group included 102 patients; 29 patients had to be excluded because of protocol deviation. Out of the remaining 73 (46 male and 27 female) patients, 24 were N-positive and 2 of them were pN1c. In the remaining 22 patients, the sentinel node was positive in 8 cases, corresponding to a sensitivity of 36.36%. The average lymph node count was 15.97(3–30) after patent blue dye injection. Conclusion: Intraoperative sentinel lymph node detection is an easy and feasible method. Despite the low sensitivity, the main positive effect of the method is the increased lymph node count per resection specimen. Key words: sentinel node − colon cancer − intraoperative detection, and J. Cagaš, I. Čapov, P. Vlček, J. Korbička, L. Veverková, M. Hermanová, M. Tichý
Časné pooperační komplikace hojení anastomózy představují pro pacienta významné riziko zvýšení morbidity, mortality i zhoršení dlouhodobých výsledků. Existuje řada opatření redukujících rizika vzniku těchto komplikací včetně peroperačního hodnocení kvality kolorektální anastomózy. Postupy hodnocení spolehlivosti anastomózy se vyvíjely od mechanického testování přes endoskopickou vizualizaci střevního lumen až po moderní techniky hodnotící mikroperfuzi perianastomotických tkání. Mechanické testování kolorektální anastomózy a částečně i endoskopické techniky prokazatelně do jisté míry redukují riziko pooperačních komplikací hojení kolorektální anastomózy. Moderní postupy hodnotící mikrocirkulaci, založené na fluorescenční angiografii pomocí indocyaninové zeleně, mají potenciál zásadně zlepšit posouzení bezpečnosti kolorektální anastomózy a významně přispět k rozhodnutí o dalším postupu včetně vynechání protektivní ileostomie., Early postoperative anastomotic complications have serious clinical implications for the patient’s morbidity, mortality as well as long-term results. A number of measures can be undertaken to reduce the risk of anastomotic complications, including intraoperative colorectal anastomotic integrity assessment. Methods used to assess anastomotic reliability have gradually developed from basic mechanical techniques, direct visual endoluminal inspection, to microperfusion assessment of perianastomotic tissue. Moderate benefit in terms of reduced postoperative anastomotic complications has been shown with mechanical patency testing and partly with intraoperative endoscopic visualization of colorectal anastomoses. More recently, indocyanine green (ICG) fluorescence imaging methods have emerged as major contributions to anastomotic patency assessment and intraoperative decision making during surgical colorectal procedures including decreased numbers of ileostomies., and L. Martínek, R. Bergamaschi, J. Hoch