Úvod a cíl práce: V souvislosti s ekonomickými aspekty poskytované zdravotnické péče se dostává do popředí otázka použití sterilních nebo nesterilních tzv. vyšetřovacích rukavic při provádění výkonů na hranici invazivity a při diagnostických procedurách. Cílem práce je zhodnotit přítomnost bakteriálních mikroorganismů na povrchu nesterilních vyšetřovacích rukavic v počtu umožňujícím relevantní statistické zpracování získaných výsledků. Byly stanoveny dvě hypotézy: H0: jednorázové nesterilní rukavice nemůžeme pro zvýšené riziko nozokomiální nákazy považovat za bezpečné při provádění vyšetřovacích postupů a drobných chirurgických výkonů u imunokompetentních pacientů. H1: jednorázové nesterilní rukavice můžeme považovat za bezpečné z hlediska možného rizika nozokomiální nákazy při provádění vyšetřovacích postupů a drobných chirurgických výkonů u imunokompetentních pacientů. Materiál a metody: Byly vyšetřeny mikrobiologické stěry z povrchu 3000 nesterilních bezpudrových vyšetřovacích rukavic standardní metodou kultivace na živných půdách. Výsledky, diskuse a závěr: Ke zpracování výsledků u obligátně patogenních mikroorganismů byla použita statistická metoda klasického testu hypotézy o parametru binomického rozdělení proti jednostranné alternativě. Statistické zpracování výsledků získaných mikrobiologickým vyšetřením primokultur nám dovoluje zamítnout hypotézu H0 a potvrdit hypotézu H1. Na druhou stranu nález obligátně patogenního mikroorganismu methicilin citlivého zlatého stafylokoka (Staphylococcus aureus) vykultivovaného metodou vyočkování v jediném ze všech vzorků rukavic již nedovoluje zamítnout hypotézu H0., Preface and Task Objective: With respect to economic aspects of providing medical care, the issue of using sterile versus nonsterile "examination" gloves in operations verging on invasivity and in diagnostic procedures has been gaining increasing attention. This article's objective is evaluation of presence of bacterial microorganisms on the surface of nonsterile examination gloves in quantities that allow valid statistical result assessment. Two hypotheses were proposed: H0: disposable nonsterile gloves may not be considered safe for increased risk of nosocomial infection in examinations or minor surgeries in immunocompetent patients. H1: disposable nonsterile gloves may be considered safe from the point of view of possible risk of nosocomial infection in examinations or minor surgeries in immunocompetent patients. Materials and Methods Used: The microbiological surface smears of 3,000 talc-free nonsterile examination gloves were tested using common cultivation method - inoculation on culture media. Results, Arguments and Conclusions: A conventional statistical hypothesis test method on the binomial parameter distribution against a monomial alternative was applied to process the results for obligatory pathogenic microorganisms. Statistical evaluation of the results from primary cultivation microbiological examination allows to reject hypothesis H0 and validate hypothesis H1. On the other hand, the finding of obligatory pathogenic microorganism of methicillin-sensitive staphylococcus aureus grown through inoculation in a single sample of all glove samples does not any longer allow to reject hypothesis H0., Petra Telekesová, Ladislav Dzan, and Literatura
Cíl: Stručný přehled analytických a klinických aspektů měření parathyroidního hormonu v séru s důrazem na posouzení srovnatelnosti současně používaných metod v klinických laboratořích. Metoda: Prostudování a vyhodnocení recentní odborné literatury z let 2009-2014, doplněné experimentem u souboru pacientů léčených na hemodialýze. V něm bylo sledováno 99 pacientů třemi metodami druhé generace (Roche, DiaSorin, Siemens DPC) a dvěma metodami 3. generace (DiaSorin, Roche). Výsledky a diskuse: Výsledky získané různými metodami jsou velmi odlišné. Hodnoty mediánů jsou až dvojnásobně odlišné a u zvýšených hodnot jsou rozdíly ještě vyšší. Systematické diference jsou významné nejen mezi metodami různých generací, ale (méně) i mezi metodami generací stejných. Četnost výsledků uvnitř rozhodovacího limitu KDIGO 2009 se v závislosti na použitém kitu lišila u pacientů na hemodialýze až 2,5 násobně. Prvním krokem k postupné harmonizaci měření PTH u renálně nemocných pacientů by mělo být použití 3. generace imunochemických metod. Principiálním řešením bude standardizace na bázi separačních metod LC-MS/MS., Method: Overview of recent literature on the PTH comparability from 2009-2014. Comparison of PTH results obtained from 99 patients on the hemodialysis during their regular controls. We used for this purpose three methods of 2nd generation (DiaSorin, Roche, Siemens DPC) and two methods of 3th generation (DiaSorin, Roche). Results and discussion: Results obtained by different methods are not comparable. Median values are two times or more (in higher concentrations) different between results obtained by 2nd or 3th generation of methods. Differences between methods of the same generation are also significant. Number of patients on the hemodialysis with values in required interval of decision limits according to KDIGO 2009 was strongly dependent on the used method and maximum of these differences was approximately 250%. In our opinion is introducing the 3th generation methods of measurement PTH first step to improving the use of PTH in chronic renal diseased patients. Definitive step to rational use of PTH measurement is standardization. Keywords: PTH, 2nd and 3th generation of methods, hemodialysis, comparability, standardization., Vávrová J., Friedecký B., Pavlíková L., and Literatura