V uplynulých 25 letech jsme byli svědky vývoje minimálně invazivních operačních technik pro urologické indikace. Bylo zjištěno, že zejména pomocí robotického přístupu lze účinně a bezpečně léčit maligní onemocnění. Poslední dobou se však indikace pro tento přístup rozšiřují rovněž o benigní urologická onemocnění. Zatímco některé možnosti využití robotiky již byly zavedeny do praxe, další se nalézají v různých fázích vývoje. Ve srovnání s otevřenými přístupy nabízí robot lepší peroperační vizualizaci a větší přesnost pohybu, zmírňuje třes rukou operatéra, umožňuje rychlejší rekonvalescenci a kratší délku hospitalizace při léčbě některých indikací, zároveň je však léčba dražší, operační výkon trvá déle a k dispozici jsou zatím pouze omezená data týkající se výsledků léčby. Autoři článku uvádějí přehled využití robotické technologie v urologii a zamýšlejí se nad dalším vývojem této modality., Over the last 25 years, the field of urology has seen the advent and evolution of minimally invasive surgical techniques. The robot in particular has been shown to be safe and efficacious in managing malignancies. More recently its application has been expanded to benign urological conditions. While some robotic applications have been well established, others remain at varying stages of evolution. Relative to open approaches, the robot has been shown to enhance intraoperative visualization and precision, mitigate surgeon tremor, hasten post‑operative recovery, and shorten length of hospital stay for certain indications; however, it has also been associated with higher costs, longer operative times, and limited outcomes data. We review the evolution of robotic applications within urology and speculate on the future directions and implications within the field., and Singla N., Singla A. K.
Úvod: K nejčastějším výkonům na průdušnici (mimo tracheostomie) patří resekce trachey. Hraniční případy, kdy délka resekce je příliš rozsáhlá, je možné řešit zavedením stentu nebo zavedením Montgomeryho T kanyly. Stenózy jsou nejčastěji benigního původu (94 %), maligní stenózy jsou poměrně málo časté (6 %). V tomto sdělení hodnotíme naše výsledky za posledních 21 let. Metoda: V letech 1993–2013 bylo na pracovišti autorů provedeno 235 resekcí trachey. Benigních stenóz bylo 221, z toho 85 % posttracheostomických, 15 % postintubačních. Maligních stenóz bylo 14. Autoři rozdělili resekce na dvě skupiny, A – v letech 1993–2002, skupinu B − resekce v letech 2003–2013. Srovnávají vývoj techniky v těchto dvou obdobích a zabývají se zkušenostmi s touto problematikou, doporučují nejvhodnější postup operace. Výsledky: Ke komplikacím tohoto výkonu patří restenóza, která může být včasná či pozdní. Drobné píštěle v sutuře, projevující se malým únikem vzduchu, se většinou zhojí spontánně, úplné selhání sutury je naštěstí vzácné. Restenózy v některých případech je možné reresekovat, nebo ošetřit zavedením stentu či Montgomeryho T kanyly. Komplikace v publikovaném souboru byly do 2 %, což odpovídá literárním údajům. Závěr: Resekce trachey je optimálním řešením tracheálních stenóz. V rukou zkušeného hrudního chirurga je tato metoda bezpečnou metodou a definitivním řešením tracheálních stenóz., Introduction: Tracheal resections are very frequent interventions on the trachea in general. In borderline cases where the tracheal resection length is too high, the situation can be resolved by inserting a stent or Montgomery’s T cannula. Tracheal stenoses are of benign origin in 94%, and malignant in 6% of cases. We present a summary of tracheal resection interventions for the last 21 years. Method: 235 tracheal resections were performed at the authors’ institution in 1993–2013. In total 221 benign stenosis cases (85 % developed after tracheostomy, 15% developed after intubation) and 14 malignant cases were treated. The patients were divided into two groups: A − resection in years 1993−2002 and B – resection in years 2003−2013. The comparison of these two time periods is presented with focus on surgical procedures development and recommendations based on experienced complications. Results: Restenosis (early or late) is the most common complication during the process of tracheal resection treatment. Tiny fistulas in the suture can be diagnosed easily by minor air leaking and are treated conservatively without intervention. Fortunately, suture insufficiency is relatively rare. In some cases the restenoses can be resected or treated by stent application or by Montgomery’s T-cannula application. Complications were observed in 2% of the treated patients, which is a number presented also by international studies. Conclusion: Tracheal resection is definitely an optimal solution for patients suffering from tracheal stenosis. As presented in our study, in the hands of experienced thoracic surgeons tracheal resections is a safe and final solution of tracheal stenosis., and J. Schützner, J. Šimonek, A. Stolz, J. Kolařík, J. Pozniak, V. Bobek, P. Pafko, R. Lischke
Článek pojednává o historii politiky podpory zdraví v ČR v období let 1990 až 2012. Cílem článku je 1) zachytit odlišné přístupy k politice podpory zdraví (a potažmo ke zdraví a determinantám zdraví) formulované vládami ve významných koncepčních materiálech a 2) na základě studia sekundárních dokumentů identifikovat významné události samotné implementace sledované politiky. Vládou vnímaná (resp. v koncepčních dokumentech deklarovaná) hodnota zdraví a konkrétní pojetí determinant zdraví, které, jak článek ukazuje, do značné míry souvisí s politickou orientací vlád, jsou nikoliv jedinými, ale významnými faktory následně realizované politiky podpory zdraví., The paper deals with the history of health promotion policy in the Czech Republic during 1990–2012. The aims of the paper are as follows: 1) to reveal different approaches to health promotion policy (and to health and health determinants), defined by Czech governments in significant conceptual documents and 2) based on the study of secondary documents to identify significant events of the implementation of the policy under consideration. The value of health as perceived by the government (or more precisely declared in the conceptual documents) and the particular approach to health determinants which, as the article suggests, relates to the political leanings of the governments are some of the significant factors of subsequently implemented health promotion policy., Eva Tušková, and Literatura 20
Cíle studie: 1. Seznámení biochemické obce s využitím mikrodialýzy v neurochirurgii, resp. v neurointenzivní péči. 2. Před - stavení hypotézy o kreatinfosfátu coby alternativním zdroji energie pro mozkovou tkáň. Typ studie : Přehledná práce Materiál a metody: Sběr vzorků extracelulární tekutiny umožňuje ve standardním protokolu vyšetřit metabolity glukózové - ho metabolismu s cílem včasného záchytu rozvíjející se ischemie mozku. Mikrodialýzu využíváme převážně u pacientů po kraniocerebrálním poranění či subarachnoidálním krvácení z prasklé mozkové výdutě. Nicméně v odebraných vzorcích je možno vyšetřit rozsáhlou škálu dalších metabolitů a biologicky aktivních látek a rozšířit tak naše poznání o procesech pro - bíhajících v mozku. Výsledky: Shrnujeme poznatky o mikrodialýze v neurointenzivní péči neurochirurgických pacientů, možnosti vlivu na aktuální terapii stejně jako význam prediktivní. V naší experimentální práci se zaměřujeme na metabolismus kreatinfosfátu, který dle našich prvních pozorování může být klíčovou energetickou alternativou kyslíkového metabolismu, jak demonstrujeme na dvou kazuistikách. Závěr: Mikrodialýza nabízí možnost přímé, průběžné monitorace metabolismu mozku v běžné klinické praxi. Standardní diagnostiku lze rozšířit o spektrum dalších metabolitů a biologicky aktivních látek. Dle našich prvních pozorování může být kreatinfosfát významným alternativním zdrojem energie pro mozek., Objective: 1 st Introducing microdialysis and its use in neurosurgery, or neurointensive care, respectively, to professionals in the field of biochemistry. 2 nd Introduce the hypothesis on creatinphosphate, an alternative source of energy for the brain tissue. Design: Review article Methods: Collection of samples of the extracellular fluid enables examination of metabolites of the glucose oxidative me - tabolism with the aim of detecting early signs of brain ischemia. Microdialysis is used predominantly in patients with brain injury and subarachnoid hemorrhage after aneurysm rupture. Nonetheless, the samples may be examined for a wide scale of metabolites and biological active substances and extend our knowledge of brain metabolism. Results: We summarize the current knowledge on the use of microdialysis in neurointensive care of neurosurgical patients, its influence on the therapy and its predictive meaning. In the experimental work we focused on the metabolism of creatine phosphate, which, according to our first observations, can represent alternative energy to glucose oxidative metabolism, as demonstrated on 2 case reports. Conclusions: Microdialysis provides direct and continuous online monitoring of brain metabolism in everyday clinical prac - tice. Standard diagnostics can be extended for a spectrum of various other metabolites; the metabolism of creatine phos - phate may, according to our first observations, be an alternative source of energy for the brain, Hejčl A., Kelbich P., Bolcha M., Procházka J., Hušková E., Peruthová J., Sameš M., and Literatura
Tradiční lidové léčitelství je zdrojem empirických poznatků o příznivém účinku některých rostlinných výtažků a preparátů při prevenci nádorových chorob. Moderní farmakologický výzkum fytochemických látek je v současné době velmi intenzivní, je založen na znalosti molekulárních mechanismů vzniku a rozvoje zhoubných nádorů a směřuje k vytipování fytochemických látek, které zasahují do složitých dějů karcinogeneze a zpomalují je nebo zastavují. Bylo již získáno několik tisíc vzorků čistých preparátů přírodních látek z různých rostlinných zdrojů, které byly z hlediska prevence a terapie rakoviny testovány. Dosud shromážděné výsledky potvrzují oprávněnost a potřebu dalšího rozvoje takto koncipovaného výzkumu. Určitých druhů fytochemických látek (epigallokatechigalláty, resveratroly, kurkumin, sulforafan, isoflavonoidy, lykopen, AHCC aj.) se s určitým úspěchem využívá v prevenci některých nádorů a jako adjuvans při standardní terapii. Na objev přírodní látky skutečně úspěšné jako lék proti rakovině se zatím čeká., Traditional folk medicine offers a wealth of knowledge concerning the favourable effects of certain plant extracts in the prevention of cancer, tumours and as adjuvants to therapy. Current pharmacological research is intensively concerned with evaluation of phytochemical substances, as related to known molecular mechanisms, selection of incipient and evolved tumours and with focus on those natural substances that influence complex changes in the process sof carcinogenesis. Several thousand samples of plant substances were selected, stored and tested for their possible use in cancer therapy. Existing results confirm the advancement of this research concept. Certain phytochemicals such as epigalloepicatechingallates, resveratrols, curcumins, sulphoraphan, isoflavonoids, lycopen, AHCC have been successfully applied in the prevention of cancer and as an adjuvant during standard therapy. The isolation of a remedial agent of plant origin is expected in future., Zdeněk Zloch, Pavel Sedláček, and Literatura
Výživa matky během těhotenství a laktace je nejjednodušším preventivním opatřením pro zdárný rozvoj dítěte. Přísun cholinu ve stravě snižuje riziko rozvoje vrozených vývojových vad, zmírňuje dopad nežádoucí expozice plodu alkoholu a zlepšuje vývoj hipokampu a paměťových funkcí. Cholin patří mezi donátory metylových skupin a je významným účastníkem epigenetických mechanizmů. Cholin se nejvíce vyskytuje v mase, mléce a vejcích, a proto je důležité sledovat jejich příjem ve stravě matky. U vegetariánek je vhodné dostatek cholinu suplementovat doplňky stravy., Maternal diet during pregnancy and lactation is the simplest prevention for fetal development. Adequate intake of choline decreases the risk of birth defects, protects from undesirable exposure of the fetus to alcohol and has potential effects on hippocampal neurogenesis and memory function. Choline is one of the major source of methyl groups and very important component of epigenetic mechanism. Meat, milk and eggs contain enough choline. For women who do not eat vegetarian diet, a supplement should be considered., and Adéla Faridová
Cíl: Prospektivní studie. Zhodnocení přínosu CEUS u ložiskových lézí prsu. Metodika: Celkem jsme vyšetřili 108 pacientek a statisticky vyhodnotili 110 lézí (kategorie BI-RADS 3 - BI-RADS 5). Vyšetření jsme prováděli standardizovaným způsobem na přístroji Philips iU22 lineární sondou LI2-5 MHz v kontrastním režimu. Po intravenózní aplikaci 2,4 ml kontrastní látky SonoVue® (Bracco) jsme zaznamenávali smyčku minimální délky 60 sekund a výsledky kvantifikovali pomocí softwaru QLAB® verze 8.0. Hodnotili jsme změny perfuze ve sledované oblasti ROI (region of interest) z TI křivek, za sledované parametry jsme zvolili: TTP (time to peak), PI (peak intensity), WIS (wash in slope), AUC (area under curve). Statisticky jsem pomocí Mannova-Whitneyova testu a ROC analýzy vyhodnotili úspěšnost metody CEUS v detekci maligních a benigních lézí. Biologická povaha ložisek byla hodnocena podle výsledků patologa. Benigní leze bez histologické verifikace (BI-RADS 3) byly dále sledovány minimálně 12 měsíců. Výsledky: Z celkového počtu 110 lézí bylo 67 (60,9%) benigních a 43 (39,1%) maligních. U benigních ložisek jsme zaznamenali statisticky významně vyšší hodnoty TTP (p < 0,001) a statisticky významně nižší hodnoty WIS (p < 0,001) a Pí (p = 0,011) než u maligních nádorů. Pro parametr AUC nebyl prokázán statisticky významný rozdíl v diferenciaci benigních a maligních ložiskových lézí. Na základě výsledků ROC analýzy jsme stanovili jako dobře diskriminující pouze parametr WIS (AUC = 73,5 %), jako nejlepší dělící bod jsme určili WIS=0,105dB/s, se specifkitou 79,1% a senzitivitou 69, 8%. Parametry TTP a Pí mají schopnost rozlišit maligní a benigní ložiska nižší (AUC = 60-70 %). Závěr: Prokázali jsme možnost diferencovat maligní a benigní leze pomocí metody CEUS., Aim: To evaluate the contribution of contrast-enhanced ultrasound in the assessment of breast lesions. Methods: 108 consecutive female patients were examined and 110 breast lesions (category BI-RADS 3 to BI-RADS 5) statistically analysed. Standardised contrast-enhanced breast ultrasound was performed using a Philips iU22 and linear transducer L12-5 MHz. Following intravenous administration of 2.4 ml of contrast medium SonoVue® (Bracco) a digital loop of at least 60 seconds was recorded. Results were subsequently analysed using software QLAB® 8.0. The changes of perfusion in the region of interest (ROI) were evaluated using these parameters: TTP (time to peak), PI (peakintensity), WIS (wash in slope) and AUC (area under curve). All acquired data were statistically analysed using Mann Whitney test and ROC analysis to assess the ability of CEUS to differentiate benign from malignant lesions. All lesions were histopathologically verified except benign lesions (BI-RADS 3) which instead had been followed up for at least 12 months. Results: 67 benign and 43 malignant lesions were found. Benign lesions showed statistically significantly higher TTP (p < 0,001) and significantly lower WIS (p < 0,001) and PI (p = 0,011) than malignant lesions. However, the ROC analysis proved only the WIS parameter, with specificity 79.1% and sensitivity 69.8%, to be well discriminating (AUC = 73.5%). The TTP and PI showed lower specificity and sensitivity than the WIS parameter with AUC of 60-70%. Conclusion: CEUS has the potential to differentiate benign from malignant., Eva Němcová, Lucie Křikavová, Tomáš Pavlík, Eva Jandáková, Karel Dvořák, and Literatura
Zvýšená hladina kyseliny močové je velice častá u pacientů s kardiovaskulárními, renálními i metabolickými onemocněními. Její role v patogenezi těchto onemocnění je již desítky let předmětem výzkumu a diskusí. Alopurinol, který je v klinické praxi užíván již téměř 50 let, je lékem první volby v terapii dny. Díky své efektivitě spojené s nízkou cenou a dobře známým rizikovým profilem je široce předepisovaným lékem. Preskripce u pacientů s asymptomatickou hyperurikemií a kardiovaskulárními onemocněními je však stále kontroverzní. Tato práce se zaměřuje na narůstající evidenci experimentálních a klinických studií, které nasvědčují tomu, že kyselina močová hraje v patogenezi kardiovaskulárních onemocnění kauzální roli. Na základě současných dat se zdá, že terapie alopurinolem by mohla mít u řady z těchto onemocnění pozitivní klinický efekt., Uric acid elevation is very common among patients with cardiovascular, renal and metabolic diseases. The role of uric acid in the pathogenesis of these diseases has been subject of intensive research and scientific discussions for decades. Allopurinol, which has been used in clinical practice for almost 50 years, is the drug of first choice for long-term control of gout. Due to its efficiency, low price and well-known risk profile, it is a widely prescribed drug. However allopurinol treatment in patients with asymptomatic hyperuricemia and cardiovascular diseases is still controversial. This review summarizes the increasing evidence of experimental and clinical studies suggesting that uric acid may play a causal role in cardiovascular disorders pathogenesis. The current evidence suggests that allopurinol therapy could provide a clinical benefit in the prevention and treatment in many of these conditions., and Aleš Linhart, Daniel Rob
Lymfangiogenéza – tvorba lymfatických kapilár – v malígnom melanóme a v jeho blízkom okolí zohráva dôležitú úlohu pri metastázovaní tumoróznych buniek z malígneho melanómu do organizmu. Malígny melanóm produkuje epidermálny rastový faktor EGF, ktorý indukuje tvorbu cievneho rastového endotelového faktora VEGF-C, a tým spúšťa lymfangiogenézu. Je veľmi pravdepodobné, že malígne bunky z melanómu vstupujú do lymfatických kapilár aj cez špecializované inter-endotelové spojenia (endotelové mikrochlopne, primárne chlopne) situované v ich stenách. Po vstupe malígnych buniek do lymfatických kapilár putujú tieto bunky v lymfe do sentinelovej lymfatickej uzliny. Malígne bunky môžu pravdepodobne lymfogénne metastázovať priamo aj do distálnych spádových lymfatických uzlín. Vo včasnom štádiu malígneho melanómu sa nevylučuje ani hematogénna cesta metastázovania., Lymphangiogenesis – proliferation of lymphatic capillaries – in melanoma and in its vicinity plays an important role in metastatic process of malign melanoma cells in organism. Melanoma produces epidermal growth factor EGF which induces vascular endothelial growth factor VEGF-C and thereby starts lymphangiogenesis. It is very probable that malignant melanoma cells enter lymphatic capillaries also through specialized inter-endothelial junctions (endothelial microvalves, primary valves) situated in their walls. After entry of malign cells into lymphatic capillaries, these cells travel in lymph to the sentinel lymph node. Malign cells metastasize through lymphatic vessels probably also directly into distal regional lymphatic nodes. Metastasizing through blood vessels is suggestible also in early stage melanoma., and Eva Rovenská