Polytrauma je jednou z hlavních příčin mortality lidí v produktivním věku. Nejdůležitější při léčbě polytraumatu je rychlá aktivace záchranného systému. Při závažných poraněních je klíčový primární transport do specializovaného pracoviště – traumacentra. Naše kazuistické sdělení se zaměřuje na dva případy polytraumatizovaných pacientů, u kterých došlo v průběhu léčení k relativně vzácným situacím. V prvním případě se jedná o vzácné poranění slinivky břišní, které si vyžádalo pankreatoduodenektomii. V druhém případě o poranění jater ošetřené pravostrannou lobektomií se zřídkavou komplikací. Rovněž poukazuje na nezbytnost multioborové spolupráce v léčbě polytraumatizovaného pacienta., Polytrauma is one of the leading causes of mortality in people at productive age. Prompt activation of the rescue system is most important in the treatment. In cases of severe injuries, primary transport to a specialized hospital – trauma center is crucial. Our report is focused on two cases of polytraumatized patients whose treatment was associated with relatively rare situations. One of the patients suffered a pancreatic injury that required pancreaticoduodenectomy. The other patient had a liver injury, which was treated with right lobectomy with a rare complication. The necessity of a multidisciplinary approach to the management of severely injured patients is also emphasized in our report., and A. Nikov, J. Pažin, J. Hadač, F. Bělina, M. Ryska
Při dlouhodobém hladovění je nedostatečný přívod energie kompenzován z vlastních zdrojů organizmu. Zásoby glykogenu jsou rychle vyčerpány, produkce inzulínu klesá. Zpočátku slouží jako zdroj energie především bílkoviny, později jsou přednostně utilizovány tuky. V každém případě dochází však do určité míry k vyčerpání libové tělesné hmoty s vývojem deplece iontů, především uložených intracelulárně, t.j. fosfátů, kalia a magnézia. Jejich plazmatické hladiny zůstávají během malnutrice, díky uvolňování z buněk, v referenčních mezích. Deplece postihuje i významné metabolické kofaktory, kterými jsou stopové prvky a vitaminy, především thiamin. Po zahájení realimentace a přívodu glukózy se cukry stávají opět primárním zdrojem energie a katabolismus tuků a bílkovin klesá. Uvolňuje se sekrece inzulínu a při nástupu anabolismu se tok uvedených iontů obrací zpět do buněk. Může dojít k extrémnímu poklesu jejich plasmatických hladin a k akutnímu nedostatku thiaminu. V těžších případech vzniká realimentační syndrom (RS). V souvislosti s tím může dojít k závažným dysfunkcím řady orgánů, včetně srdečního selhání. Práce uvádí postupy doporučené pro rozpoznání rizika malnutrice i rizika vývoje RS. Jsou popsány jeho možné pestré klinické příznaky. Jsou uvedeny postupy klinického i laboratorního monitorování při zahájení realimentace u nemocných, kteří jsou v riziku vývoje RS. Dále jsou uvedeny postupy při úpravě iontových deplecí při manifestaci RS, jejich agresivita je vztahována k plasmatickým hodnotám fosfátu, kalia a magnézia., During long lasting starvation the insufficient supply of energy is compensated from own sources of organism. The store of glycogen is soon exhausted and the production of insulin decreases. During initial period the main source of energy used is all body protein. Later on lipids are preferred. However to some extent the lean body mass is always depleted. This depletion is accompanied by decreased intracellular pool of phosphates, potassium and magnesium. Thanks to gradual release from catabolic cells during malnutrition, their plasma levels remain in reference ranges for long time. The depletion affects also the important metabolic factors, such as the trace elements and vitamins, thiamine especially. During realimentation sugars become the main source of energy again and catabolism of fat and protein is interrupted. The restored secretion of insulin and start of anabolism turn the shift of the afore mentioned ions back into the cells. Their plasma levels as well as the levels of thiamine may extremely fall in short time. As consequence of these changes the refeeding syndrome (RS) may develop. The severe multiorgan dysfunction may develop including the cardiac failure. The paper presents the proceedings recommended for the malnutrition risk screening and also for the detection of risk of RS. The possible diverse clinical manifestations of this syndrome are presented. The article follows the description of clinical and laboratory monitoring at the start of realimentation in severely malnourished high risk patients. When RS is already diagnosed, the described corrections of ion dysbalances are sometimes aggressive, according to their plasma levels., Kazda A., Brodská, H., Novák F., Ševela S., and Literatura
Diabetes mellitus je závažným zdravotnickým a ekonomickým problémem současnosti. Terapie je vnímána primárně jako prevence pozdních komplikací diabetu. Většina farmakoekonomických analýz uvádí, že náklady spojené s terapií diabetes mellitus jsou z větší části spotřebovány na terapii komplikací. Projekt Národního diabetologického informačního systému vychází ze základního principu automatizovaného sběru dat, která jsou k dispozici v České republice v elektronické podobě a která současně popisují kvalitu a kvantitu péče poskytovaného pacientů s diabetes mellitus i s jejími výsledky. Výhodou postulovaného Národního diabetologického informačního systému je minimalizace selektivní ztráty dat, komplexní pohled na epidemiologii, terapii a její výsledky, možnost sledování trendů, zahrnutí nákladů spojených s hospitalizací a sociálními dávkami. Rizikem zůstává správná interpretace a možnost systémové chyby. Jestliže by se podařilo v České republice podobný systém uskutečnit, bude to první takto komplexní plně automatizovaný informační systém na světě. Závěr: Data popisující incidenci a prevalenci diabetes mellitus, strukturu terapie, náklady přímé na zdravotní péči i indukované na sociálních platbách jsou v naprosté většině k dispozici v elektronické podobě. Vzniká tak možnost založení Národního diabetologického informačního systému, který umožní kontinuální vyhodnocování kvality péče o pacienty s diabetes mellitus včetně farmakoekonomických a sociálních důsledků. Klíčová slova: datové zdroje – diabetes mellitus – farmakoekonomika – informační systém – komplikace diabetes mellitus – registr, Diabetes mellitus is a serious health and economic problem of our time. Therapy is primarily perceived as prevention of the late complications of diabetes. Most pharmacoeconomic analyses state that the cost associated with the therapy of diabetes mellitus is largely spent on the therapy of its complications. The project of the National Diabetes Information System is based on the essential principle of automated collection of data which is available in digital form in the Czech Republic and which describes the quality and quantity of the care provided for patients with diabetes mellitus and its results. Benefits of the posited National Diabetes Information System embrace minimizing of selective loss of data, a comprehensive view of epidemiology, therapy and its results, possibility of following trends, inclusion of costs related to hospitalization and social benefits. Risks involve correct interpretation and a possible system error. If we succeeded in implementing such system in the Czech Republic, it would be the first fully automatic information system on such a comprehensive scale worldwide. Conclusion: The data describing the incidence and prevalence of diabetes mellitus, therapy structure, direct healthcare costs and induced costs of social payments is in the largest part available in digital form. This creates a basis for the foundation of the National Diabetes Information System which will allow for continuous quality assessment of care for patients with diabetes mellitus, including the related pharmacoeconomic and social impacts. Key words: data sources – diabetes mellitus – pharmacoeconomics – information system – complications of diabetes mellitus – register, and Milan Kvapil