Na indikace zavedení kaválního filtru v léčbě žilní tromboembolie je stále nejednotný názor. Předkládaný literární přehled je pokusem usnadnit rozhodování v klinické praxi. K problematice lze najít vysoký počet publikací, ale jen jedna splňuje podmínky prospektivní, randomizované, srovnávací studie – PREPIC 1. Během 8 let sledování pacientů byla plicní embolie méně častá ve skupině s kaválním filtrem než ve skupině bez filtru, ovšem za cenu častější návratnosti hluboké žilní trombózy. Jiné observační studie s použitím permanentních filtrů jako ve studii PREPIC 1 došly k podobným výsledkům. Zhruba posledních 10 let jsou k dispozici odstranitelné kavální filtry, které dávají možnost vyhnout se po vynětí pozdním komplikacím zaznamenaným ve studii PREPIC 1. Další studie PREPIC 2 provedená s odstranitelnými filtry má uspořádání, aby dala odpověď, je-li tomu tak. Výsledky jsou dosud k dispozici jen jako abstrakt z konference a mají tedy jen informativní povahu. Nicméně opakování plicní embolie a opakování hluboké žilní trombózy bylo méně časté ve skupině bez filtru než ve skupině se zavedeným filtrem. Vyhodnocení případů z registru RIETE ukázalo jen trend ve prospěch zavedeného filtru v parametru celkové mortality. Zřetelnější je protekční účinek zavedeného filtru u hemodynamicky nestabilních pacientů (kardiogenní šok, masivní embolizace, prudký pokles krevního tlaku), a to jak s trombolytickou léčbou, tak bez ní, jak ukázala analýza z jiného registru hospitalizovaných pacientů v USA. Metaanalýza studií provedených u pacientů s polytraumaty došla k závěru, že filtr je účelné zavést zejména u pacientů, u nichž je kontraindikována antikoagulační léčba. Uvedená data jsou krátce diskutovaná na pozadí existujících doporučení odborných společností. Doporučení Evropské kardiologické společnosti (2014) uvádí, že kavální filtry mohou být použity, když je absolutní kontraindikace k antikoagulační léčbě a vysoké riziko rekurence hluboké žilní trombózy., The indication for vena cava filters (VCF) in treatment of venous thromboembolism is still controversial. The presented overview should support the practical decisions. Beside of large volume of observational date there is only one study – PREPIC 1 – fulfilling requirements of prospective randomized design. During 8 years of follow up, pulmonary embolism (PE) was less frequent in the group with VCF than in the group without VCF, but at the cost of more frequent deep vein thrombosis (DVT). Other, but observational studies, showed similar results. Since last 10 years retrievable VCF are available. PREPIC 2 study was settled to prove, if use of retrievable VCF and their early removal will decrease the frequency of late complications observed in PREPIC 1. The results are available as conference abstract only, but it was presented that recurrence of DVT and PE was less frequent in group without IVC than with inserted VCF. Evaluation of impact of VCF insertion on mortality from RIETE registry showed only a trend which was in favour of VCF. On the other hand, a protective effect of VCF was demonstrated in hemodynamically unstable patients with PE (cardiogenic shock, massive embolism) with or without thrombolytic therapy evaluating cases from US NIS registry. Metaanalysis of studies in patients with polytrauma showed VCF protection mainly in patients where anticoagulation was contraindicated. Data gained from literature are discussed with existing guidelines. 2014 Recommendations of European Cardiologic Society is thatVC filters may be used when there are absolute contraindications to anticoagulation and a high risk of VTE recurrence. The routine use of IVC filters in patients with PE is not recommended., and Otto Mayer, Zdenka Poklopová
V posledních několika letech se velice často diskutuje vliv inzulinu podobného růstového faktoru 1 (IGF1, insulin-like growth factor 1, somatomedin) a jeho vazebných proteinů na vznik a rozvoj nádorových onemocnění. Od počátku 80. let minulého století bylo provedeno mnoho experimentů a studií na toto téma. Tyto poznatky nám umožnily pochopit fungování systému IGF1 a jeho roli v růstu, diferenciaci a přežívání buněk a ve svém konečném důsledku vedly k vývoji nejnovější generace onkologických léčiv. Přes významné úspěchy ve výzkumu fungování systému IGF1 není jasné jeho využití v nádorové diagnostice., The influence of IGF1 (insulin-like growth factor 1) and its binding proteins to the cancer incidence and development have been discussed recently. Since the early 80’s of the last century, many experiments and studies were carried out on this topic. These findings allow us to give an idea about the functioning of IGF1 and its role in the growth, differentiation and cell surviving. Our knowledge ultimately resulted in the development of the latest generation of oncological drugs. Despite of major achievements in research of IGF1, its place in tumor diagnosis is currently not so clear., Kučera R., Topolčan O., Fiala O., Šimánek V., and Literatura