Obálka a vazba: Jaroslav Dvořáček, Zkr., Pozn., and Autor zpracoval jednak archívní prameny, literaturu a soudobý tisk, jednak paměti současníků. Vypráví o událostech za 1. světové války, hnutí dělnictva za socialistický charakter státu, generální stávce r. 1920 a o založení KSČ. Její boje za bolševickou linii, demokracii, životní úroveň dělnictva a jednotný postup proletariátu a na druhé straně proti oportunismu, nezaměstnanosti, fašismu jak českému, tak německému a proti Mnichovu jsou živě popsány.
Vydáno k 40. výročí Velké říjnové socialistické revoluce and Historická práce, vycházející ze studia archivního materiálu v Třebíči a ze vzpomínek současníků, sleduje boje dělnictva na západní Moravě, vývoj jeho organisací i politické boje v nich od poloviny 19. století do r. 1921. Připojeny jsou reprodukce typických dobových dokumentů.
Na podrobné znalosti literatury a bohatém pramenném materiálu založená práce. Líčí postavení dělnické třídy, živelné hospodářské boje dělnictva, vývoj stávkového hnutí a organizační formy i ideové základy dělnického hnutí v období rozmachu průmyslové revoluce.
Dějiny dělnického hnutí v českých zemích, Hřbetní název: Dějiny dělnického hnutí v českých zemích koncem minulého století, and Studie opřená o prameny archivu min. vnitra, o denní tisk a paměti současníků ukazuje v 1. části na hospodářský vývoj kapitalismu, který spěl v Rakousku tehdy rychle k monopolům a trustům. Sociální poměry dělnictva i stř. vrstev se tím kvapně zhoršovaly. V 2. části rýsuje pak oživení dělnického hnutí z mdlob způsobených anarchismem a persekucí v centrech: Brno, Vídeň, Praha. Na rozvoji časopisů i organisací, na sporech o program, organis. řád i ústř. vedení strany sleduje pak jednotl. období vývoje, jak je určovaly sjezdy a konference, místní i celorakouské. Nízká theoretická úroveň způsobila netečnost soc. demokracie k řešení národnostní otázky, zásadního to problému Rakouska. To se jí stalo osudným, neboť mladočeši již od úspěšného 1. máje 1890 se snažili rozštěpit demagogií nacionalismu revol. jednotu děl. třídy. Bezradnost v otázce národnostní, rolnické a j. a rozpad strany v jednotlivé sociálpatriotické strany měly za následek rozkol hnutí a r. 1897 vytvoření strany Klofáčových "národních dělníků", přímé to agentury české buržoasie v děl. hnutí. Tak vznikla nejen základna pro reformismus, nýbrž i živná půda pro oportunismus.