Minor intelligentsia, significantly influenced by the ideas of the Enlightenment and the policy and practice of the church before 1848, included the bishopric priests. The authors show not only their gradual formation, but on concrete examples they prove their mutual relationships, influences and individual activities. The fates of butcher’s, miller’s, farmer’s or weaver’s boys show, on the one hand, the social and professional variety of these representatives of future small town and village elites, on the other hand they point out to important relationships between centres such as Prague or Vienna and the periphery which, in the early nineteenth century, included Budweis and other cities not just in the South of Bohemia., Miroslav Novotný a Tomáš Veber., and Obsahuje bibliografické odkazy
Žebříčky nabývají velkého významu. Článek zkoumá jejich roli v souvislosti se současnou vědeckou politikou univerzit. Existuje dnes několik typů žebříčků: kvantitativní, další obsahující aspekty kvality výuky a webové žebříčky. V závislosti na druhu hodnocení se různé univerzity mohou umístit na velmi rozdílných pozicích. Strategickým cílem univerzit by mělo být srovnatelné umístění v různých systémech hodnocení, což značí, že různé oblasti dané univerzity jsou rovnoměrně rozvinuté. Univerzity, které chtějí konkurovat světovým univerzitám ve vědeckých výstupech, by měly své pracovníky podporovat, aby publikovali v mezinárodních časopisech., Rankings have become increasingly important. Th e role of rankings regarding the current scientifi c policy of a university is explored. Several ranking systems currently exist: quantitative ones, some including aspects of quality or education, and web-based rankings. Dependent on their nature, diff erent universities achieve a very diff erent ranking. A university’s strategic goal should be to have similar positions in diff erent ranking systems, indicating that diff erent fi elds at the university are equally developed. Universities that want to go the way of competing in research output with other universities in the world should facilitate their staff in regard to publishing in international journals., Assoc. Prof. Jitse P. van Dijk MD PhD, and Literatura
Nedostatečná saturace organizmu železem a následná anémie se může projevit zejména v těhotenství. Dle výsledků některých studií nemá více jak 50 % žen dostatečný přísun železa a anémií z nedostatku železa může trpět asi 15 % žen. U netěhotných k tomu přispívají ztráty krve při menstruaci, v těhotenství jsou potom nároky na potřebu železa zvý- šeny. Klinické důsledky anémie z nedostatku železa mohou vést k předčasnému porodu, perinatální úmrtnosti a poporodním depresím. K důsledkům na straně plodu a novorozence patří nízká porodní hmotnost a horší duševní a psychomotorická výkonnost. K úpravě deficitu železa obvykle dostačují perorální preparáty. Léčba by měla být zahájena při poklesu feritinu < 12 µg/l a saturaci transferinu < 20 %. Délka suplementace je individuální, ale obvykle trvá týdny, někdy i několik měsíců. Ženy, které denně užívají suplementaci železa v těhotenství, mají 1. nižší riziko anémie v době porodu, 2. vyšší hladiny hemoglobinu jak v době porodu, tak po šestinedělí. Ty, které užívaly vyšší dávky, měly vyšší hladiny Hb. 3. mají vyšší pravděpodobnost zvýšených hladin Hb ve druhém a třetím trimestru těhotenství. 4. mají o něco nižší riziko porodu dítěte s nízkou porodní hmotnostní a porodu před 37. týdnem těhotenství. 5. mají nižší riziko před- časného porodu před 34. týdnem těhotenství., Insufficient saturation of the organism with iron, and subsequent anemia can occur in particular during pregnancy. According to the results of some trials more than 50% of women have inadequate supply of iron and iron deficiency anemia may have about 15% of women. In non-pregnant women higher blood loss during menstruation decreases iron supply. The clinical consequences of iron deficiency anemia can lead to premature birth, perinatal and postpartum depression. The consequences for the fetus and neonate include low birth weight and poorer mental and psychomotor performance. Oral medication is usually sufficient treat the iron deficiency. Treatment should be initiated at the drop of ferritin < 12 mg/l and transferrin saturation < 20%. The length of supplementation is individual, but it usually takes weeks, sometimes months. Women who are taking daily iron supplementation during pregnancy have 1. lower risk of anemia during birth, 2. higher hemoglobin levels as during deliver and postpartum period. Those who took the higher dose, had higher levels of Hb. 3. have a higher probability of elevated levels of Hb in the second and third trimesters of pregnancy. 4. have a slightly lower risk of delivering a baby with low birth weight and birth before 37. weeks. 5. have a lower risk of preterm birth before 34. weeks of pregnancy, Michaela Novotná, Pavel Calda, and Literatura
Meeting ZENITH 2010, konaný pod patronací CME v lednu ve Vídni, uvedl jak didaktické přednášky, tak diskuze o jednotlivých tématech a rozbory pacientů, léčených bisfosfonáty. Cílem setkání bylo hovořit o vědeckých podkladech použití bisfosfonátů a jejich protinádorovém účinku u pacientek s časnými formami karcinomu prsu, zvážit, zda tento účinek může být rozšířen i na jiné formy karcinomů. Diskutovat v rámci současných léčebných standardů o možnostech cílené léčby na kost. Jednání bylo příležitostí pro setkání a výměnu názorů s předními světovými odborníky., CME-certified 2010 ZENITH Meeting in Vienna effective balanced didactic presentations with many oportunities for participation through interactive, case-study-based workshops and panel discussions. The objectives of the meeting were to discuss the scientific radionale for the use of bisphophonates to achieve clinical anticancer benefits in patients with early breast cancer and discuss, if these benefits cancer be extened to patients with other cancer types and other topics. Discuss the role of current and emerging bone.targeted treatment options in the context of current standard of care for patients with cancer. This meeting was an oportunity to meet and discuss this topic with a wide variety of faculty and colleagues from around the world., and Zdeněk Mechl, Lenka Ostřížková
The territory of the Polar Urals is characterized by significant forecast resources of natural zeolites. In case of their successful development, the resources of the zeolite deposits can provide a positive impact on the development of a number of industries in the adjacent regions of the Urals and Western Siberia. At the same time, the available data about the zeolite-bearing rocks of the Polar Urals present in published research paper and materials of geological funds is rather contradictory. The results of research performed by different scientific groups often contain opposed conclusions on the mineralogical composition, the content of the commercial component in the ore, as well as on the ore reserves calculation and the potential of commercial exploitation for the same mineral occurrences. In many respects, this situation can be explained by the complexity of the geological and geomorphological conditions of the territory under consideration, the remoteness of the promising mineral occurrences from large scientific and industrial centers, and the variety of ore occurrences. This work presents the study results of lithological–petrographic features and the material composition of the eluvial debris of the Middle–Late (Givetian–Frasnian) Devonian zeolite-bearing rocks of the volcanogenic-sedimentary origin within the Naunpe area of the Polar Urals., The main objective of the proposed research was to evaluate the economic feasibility of their development and possible directions for commercial exploitation of this type of ores. Research methods included petrographic study of samples of zeolite-bearing rocks in thin sections, SEM-EDS, determination of the total mineral composition by XRD and the chemical composition by XRF. Within the Naunpe area, the outcrops of zeolite-bearing rocks on the surface are represented by blankets and debris of small lumpy–gravel eluvial deposits with indistinct outlines. Macroscopically, zeolite-bearing eluvial deposits are represented by reddish or pinkish in color, massive and relatively homogenous rocks. The ore occurrences are well interpreted based on the remote sensing data. According to the results of petrographic, lithological, and mineralogical studies, three main rock types were distinguished among the eluvial debris deposits: zeolite-bearing crystallo–lithoclastic tuffs of the mafic, intermediate, and felsic composition, and also tuffoargillites, and siliceous rocks., and Crystallo–lithoclastic tuffs and tuffoargillites contain Ca-zeolites, represented mainly by laumontite (13.8–18.9 %), which fill small open spaces between crystallites and lithoclasts. Volcanic glass fragments and feldspars from tuffoargillites are replaced partially or completely by zeolites. The content of zeolites in these rocks is even lower (less than 10 %). The characteristic features of the studied zeolite-bearing rocks from the ores of the known deposits of the Polar and Subpolar Urals have higher contents of Fe2O3, CaO и Na2O and lower content of K2O. The obtained results show that the studied rocks are quite complex, diverse, and polygenetic, as well as their formation is a result of several stages of post-volcanic authigenic mineral formation. The rather low content of zeolite minerals in these rocks and high variability of the material composition decrease the industrial potential of that eluvial debris deposits as an object of mineral raw material base. At this, they can be considered as prospecting indicator for prospecting the areas with a similar geological structure.
This paper is inspired by recent results [15, 16] which have shown that a multiplicative generator of a strict triangular norm can be reconstructed from the first partial derivatives of the triangular norm on the segment {0} x [0,1]. The strict triangular norms to which this method is applicable have been called zero-reconstructible triangular norms. This paper shows that every continuous triangular norm can be approximated (with an arbitrary precision) by a zero-reconstructible one, and thus substantiates the significance of this subclass of strict triangular norms.
Zero-term rank of a matrix is the minimum number of lines (rows or columns) needed to cover all the zero entries of the given matrix. We characterize the linear operators that preserve zero-term rank of the
$m \times n$ real matrices. We also obtain combinatorial equivalent condition for the zero-term rank of a real matrix.
Cíl: Cílem práce bylo na základě retrospektivní analýzy posoudit radiační zátěže ve smyslu průměrné roční efektivní dávky a průměrné roční ekvivalentní dávky na ruce u jednotlivých skupin pracovníků Kliniky nukleární medicíny Fakultní nemocnice Ostrava (KNM FNO) v letech 2006-2012. Metoda: Pro stanovení průměrné roční efektivní dávky byly využity výsledky monitorování pracovníků pomoci osobních dozimetrů. Pro určení průměrné roční ekvivalentní dávky na ruce byly použity údaje monitorování z prstových dozimetrů personálu. V obou případech se vycházelo z jednoměsíčního monitorovacího intervalu. Výsledky: Pro radiologické asistenty a sestry s atestací v oboru nukleární medicína pracující na ambulanci KNM FNO činila průměrná efektivní dávka v jednotlivých letech 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011 a 2012 hodnoty 2,1 mSv, 2,4 mSv, 1,7 mSv, 1,7 mSv, 1,6 mSv, 1,1 mSv a 1,1 mSv. Pro farmaceuty byla průměrná roční efektivní dávka za shodné časové období 1,4 mSv, 1,4 mSv, 0,8 mSv, 0,8 mSv, 1,0 mSv, 0,8 mSv a 0,9 mSv. Sestry na lůžkovém oddělení obdržely průměrnou roční efektivní dávku v daném časovém období 0,5 mSv, 1,0 mSv, 0,4 mSv, 0,4 mSv a 0,7 mSv, 0,5 mSv a 0,9 mSv. Lékaři na ambulanci získali průměrnou roční efektivní dávku 1,7 mSv, 1,8 mSv, 1,5 mSv, 1,7 mSv, 2, 0 mSv, 1,8 mSv a 1,3 mSv. Průměrná roční efektivní dávka u pracovníků technicko-fyzikálního úseku byla 0,5 mSv, 0,6 mSv, 0,2 mSv, 0 mSv, 0 mSv, 0 mSv a 0,4 mSv. Průměrná roční ekvivalentní dávka na ruce pracovníků v letech 2006-2012 dosahovala u farmaceutů 66,7 mSv, 43,0 mSv, 71,9 mSv, 93,2 mSv, 100, 4 mSv, 103,3 mSv a 115,00 mSv. U lékařů na ambulanci, kteří byli monitorováni od roku 2009 do současnosti byla vyhodnocena průměrná roční ekvivalentní dávka na ruce na 9,1 mSv, 8,0 mSv a 10,0 mSv. Závěr: U všech sledovaných skupin (radiologičtí asistenti a sestry s atestací v oboru nukleární medicína, lékaři na ambulanci, farmaceuti i technicko-fyzikální úsek) vykazuje veličina průměrná roční efektivní dávka částečně klesající trend, přestože se na daném pracovišti každoročně zvyšuje počet provedených vyšetření, ale i terapií. Naopak u průměrné roční ekvivalentní dávky na ruce dochází ke zvyšování hodnot, které jsou důsledkem narůstajícího množství zpracované aktivity na KNM FNO., Aim: The aim of the study was a retrospective analysis to assess the radiation burden in terms of annual average effective dose equivalent and average effective dose to the hands from the fingers to the forearm of some staff of Department of Nuclear Medicine University Hospital Ostrava (KNM FNO) in 2006-2012. Method: For the assessment of the annual average effective dose, the results of personal monitoring have been used. To determine the average dose equivalent to hand from the fingers to the forearm monitoring data from finger dosimeters were used. In both cases one month monitoring period was applied. Results: For radiological assistants and nurses with certification in the field of nuclear medicine working in the ER KNM FNO, the average effective dose in years 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011 and 2012 was 2.1 mSv, 2.4 mSv, 1, 7 mSv, 1.7 mSv, 1.6 mSv, 1.1 mSv and 1.1 mSv, respectively. In case of pharmacists, the average effective dose for the same period was 1.4 mSv, 1.4 mSv, 0.8 mSv, 0.8 mSv, 1.0 mSv, 0.8 mSv and 0.9 mSv. Nurses in the ward received the average effective dose in the same period 0.5 mSv, 1.0 mSv and 0.4 mSv, 0.4 mSv and 0.7 mSv, 0.5 mSv and 0.9 mSv. Doctors at the clinic received the average effective dose 1.7 mSv, 1.8 mSv, 1.5 mSv, 1.7 mSv, 2.0 mSv, 1.8 mSv and 1.3 mSv. The average effective dose for physicists and technicians was 0.5 mSv, 0.6 mSv, 0.2 mSv, 0 mSv, 0 mSv, 0 mSv and 0.4 mSv. The average dose equivalent to hand of pharmacists in the years 2006-2012 amounted to 66.7 mSv, 43.0 mSv, 71.9 mSv, 93.2 mSv, 100.4 mSv, 103.3 mSv and 115. 0 mSv. The doctors at the clinic, who were monitored from 2009 to the present, have received the average dose equivalent to hands 9.1 mSv, 8.0 mSv and 10.0 mSv. Conclusion: In all groups (radiographers and nurses with the certification in the field of nuclear medicine, the clinicians, pharmacists, physicists and technicians) some downward trend in variable average effective dose was observed, despite the fact that the workload in terms of tests performed was showed annually increasing trend with a similar situation as far as radiotherapy was concerned. In contrast, the average equivalent dose to hands lead to the increase which can be attributed to the increasing amount of activities of radiopharmaceuticals processed at the KNM FNO., Jana Hudzietzová, Michal Koláček, Lenka Ullmannová, Jozef Sabol, Otakar Kraft, and Literatura
Koincidence výskytu zhoubného nádoru a gravidity není běžná situace, ale není vzácná. Nejedná se již o kazuistické případy, ale o soubory. Frekvence malignit v těhotenství je závislá na kvalitě sběru dat a zkoumané populaci. Jen velmi přibližně lze říci, že v našich euroatlantických podmínkách zdravotnické péče se jeden zhoubný nádor vyskytuje cca na 1 000 porodů. Vzhledem k jejich malé frekvenci a skutečnosti, že klinické příznaky tumoru jsou často připisovány těhotenským změnám, nebo jimi maskovány, dochází k pozdější diagnóze tumoru u těhotné než u negravidní ženy. Průměrný věk těhotných se zvyšuje. Vznik tumorů je v pokročilejším věku. Lze tudíž v budoucnu předpokládat nárůst této koincidence. V onkologii pak může vzniknout oblast (zatím naštěstí ještě ne subspecializace) onkotěhotenství (oncopregnancy). Nejčastější nádory v těhotenství jsou maligní melanom, karcinom děložního hrdla, lymfomy, karcinom prsu, ovariální karcinom a leukemie. Screeningově se u nás v těhotenství vyšetřuje pouze děložní hrdlo (cervikální cytologie, kolposkopie). Diagnóza ostatních nádorů je závislá na autoobservaci ženy a diagnostickém důvtipu ambulantního gynekologa. Diagnóza v těhotenství se neliší od netěhotné ženy, ale je v některých oblastech ztížená. Tumor markery těhotné jsou zvýšeny stejně jako denzita prsu. Těhotenské změny na cervixu ztěžují jak cytologickou, tak kolposkopickou a histologickou diagnostiku. Ultrazvukové změny na ovariu mohou být zavádějící. Léčba těhotné je v mnoha ohledech problematická, nicméně musí být stejně účinná jak u netěhotné. Žena nesmí být penalizována za to, že je těhotná. Léčba těhotné musí být individualizovaná. Musí se vzít v potaz jak typ a stadium zhoubného nádoru, tak přání těhotné v pokračování těhotenství a rizika, modifikace léčby, nebo jejího odložení do viability plodu, potažmo do jeho ukončení. Operační léčba je indikována z diagnostických, stagingových a léčebných důvodů. Pokud se netýká reprodukčních orgánů těhotné, je většinou dobře tolerována jak matkou, tak plodem. Již neplatí doporučení neoperovat v prvním trimestru. Diagnostické dávky ozáření jsou minimální a neovlivňují vývoj plodu. Nicméně tam, kde je to možné je vhodné dát přednost UZ a MRI před rtg a CT. Léčebné ozáření může způsobit výrazné poškození plodu ionizujícím zářením. Poškození je ovlivněno dávkou, typem tkáně a velikostí ozařovaného pole. Jde o buněčnou smrt, kancerogenezi, genetické ovlivnění, hypotrofii plodu, vznik mikrocefalie a mentální retardaci. Léčebné ozařování břicha je v těhotenství kontraindikováno. Chemoterapie je v těhotenství používána jako adjuvantní terapie. Vzhledem k negativnímu vlivu chemoterapie na plod jako jsou nitroděložní úmrtí, malformace, růstová retardace, vznik malignit v budoucnosti a dalších je obecná tendence se chemoterapii v těhotenství vyhnout, nebo ji alespoň posunout za první trimestr. Vzhledem k vysoké koncentraci chemoterapeutik v mateřském mléku, je kojení v průběhu chemoterapie kontraindikováno., The coincidence of malignant disease and pregnangy is not a current situation, but is not rare. These cases are no more casuistic, but at present, there are groups of these patients published. The frequency of malignit diseases in pregnancy depends of the quality of data collections in a defined population. Only very approximatively we can state, that in our euroatlantic conditions and medical care, one malignat disease is diagnosed in 1 000 pregnants. Because of such a low frequency and the fact, that the symptoms of a malignant disease are often attribuated to pregnancy changes, or are covered by them, the diagnosis is done in pregnants later than in non pregnant women. The mean age of pregnant women becomes higher. Tumor growth is characteristic for higher age. Thus we can suppose in the future the rise of the coincidence ot these two states. The most frequent tumors in pregnancy are malignant melanoma, breast, cervical and ovarian cancers, lymphomas and leukemia. There is only one screening method in pregnancy: the cervical cancer by means of PAP smears and colposcopy. The diagnostics of other tumors depends on autodiagnosis of the women or on the diagnostic skills of the obstetrician. The oncologic diagnosis in pregnancy doesn´t differ from non pregnant wonem. In some organs and tumors it is more difficult in pregnancy. Tumor markers are elevated in pregnancy, the breast density is increased and the pregnancy induces cervical canges similar to neoplasia. The oncologic treatment of pregnant poses a lot of problems, but must be as efficace as in non pregnant state. The treatment must be tailored for each patient. We must take in an account the type and the stage of the tumor, the desire of the women to continue the pregnancy, the risks and the modification of the treatment and the posibility of it´s postponing after the delivery or at least the viability of the fetus. The surgery is diagnostic, staging and curative. If it doesn´t touch reproductive organs of the patient, it is well tolerated by the woman as by the foetus. The surgery may take place even in the first trimester. Diagnostic ionisation doses are minimal and have no negative impact on foetal developpment. Newertheless we prefer US and MRI to rtg and CT. Radiotherapy may cause severe foetal dammage. This is influenced by the dosis, type of the tissue and the magnitude of the field influenced by the ionisation. It may cause the cellular death, cancerogenesis and genetic influence, foetal hypotrophia, microcephalia and mental retardation. Abdominal radiotherapy in pregnancy is contraindicated. In pregnancy only adiuvant chemotherapy is used. Due to it´s negative side effects on the foetus like intrauterine death, malformations, growth retardation, the malignant growth in the future, there is a tendency if possible to eliminate chemotherapy during the pregnancy or at least to apply it after the first trimester. Because of the high concentration of chemotherapeutics in maternal milk, the breastfeeding is contraindicated during the chemotherapy., Aleš Roztočil, and Literatura