The author defends a combination of Strawson’s account of definite descriptions as devices of singular reference par excellence with the Russellian truth-evaluation of utterances of sentences with descriptions. The complex Russellian proposition is, according to the author’s view, introduced by such utterances into communication as a by-product of the instrumental side of an attempt to make a singular statement. This, precisely like the instrumental aspects of similar attempts exploiting names or demonstratives has to be reflected by analysis but should not be confused with the communicative function of utterances. The success of all these attempts depends on the fulfilment of empirical conditions of various types, given by semantics of descriptions, names or demonstratives (unless the relevance of these conditions is neutralized by another identificatory factor dominating in given context). But their communicative function does not consist in claiming that these conditions are fulfilled.The author agrees with Strawson that the first two conjuncts of the complex Russellian proposition are introduced into communication as presuppositions: but argues in favour of defining presupposition (in pragmatic sense) in normative, rather the intentional terms., Autor obhajuje kombinaci Strawsonova popisu jednoznačných popisů jako prostředků singulární reference par excellence s Russellovským pravdivým hodnocením výroků vět s popisy. Komplexní Russellovo tvrzení je podle názoru autora zavedeno takovými projevy do komunikace jako vedlejší produkt instrumentální strany pokusu o vytvoření jednotného prohlášení. To, stejně jako instrumentální aspekty podobných pokusů využívajících jména nebo demonstrace, musí být zohledněno analýzou, ale nemělo by být zaměňováno s komunikativní funkcí promluv. Úspěch všech těchto pokusů závisí na naplnění empirických podmínek různých typů, daných sémantikou popisů, jména nebo demonstrace (pokud význam těchto podmínek není neutralizován jiným identifikačním faktorem, který v daném kontextu dominuje). Jejich komunikační funkce však nespočívá v tvrzení, že tyto podmínky jsou splněny.Autor souhlasí s Strawsonem, že první dvě konjunktury komplexního Russellovy tvrzení jsou zavedeny do komunikace jako předpokladů: ale argumentuje ve prospěch definování předpokladu (v pragmatickém smyslu) v normativních, spíše záměrných termínech., and Petr Koťátko
Cieľ: Cieľom štúdie bolo porovnať ultrazvukové merania jaziev po cisárskom reze (SC) 6 týždňov a 6 mesiacov po SC. Vychádzali sme z hypotézy, že abnormálne ultrazvukové nálezy na uterotomickej rane 6 týždňov po SC sa nezmenia ani po 6 mesiacoch od pôrodu. Materiál a metodika: Prospektívnej longitudinálnej štúdie sa zúčastnilo 43 prvorodičiek, ktoré rodili cisárskym rezom. Transvaginálnym ultrazvukom sme sledovali hrúbku myometria proximálne a distálne od jazvy po SC, ako aj hrúbku jazvy po SC. Na matematické vyjadrenie závažnosti defektu jazvy po SC sme stanovili koeficient rizika dehiscencie (DRC). Výsledky: Priemerná hrúbka jazvy po SC bola 6 týždňov po SC 6,33 ± 2,77 mm a 6 mesiacov po SC 6,42 mm ± 2,33 mm. Medzná hodnota (5. percentil) pre hrúbku jazvy po SC bol 3,0 mm, a pre DRC 0,25. DRC menej ako 0,25 sme na základe teórie normality hodnotili ako závažný defekt jazvy po SC, pričom bol diagnostikovaný po 6 týždňoch po SC u 4/43 (9,3 %) pacientiek, a po 6 mesiacoch od SC u 3/43 (8,9 %) pacientiek (p<0,94). Lineárna regresná analýza dokázala signifikantnú koreláciu medzi DRC stanoveným 6 týždňov, resp. 6 mesiacov po SC (p=0,97). Záver: Z výsledkov štúdie vyplýva, že hrúbka jazvy po SC a DRC sú relevantnými markermi úspešného hojenia uterotomickej rany na konci šestonedelia, i keď proces hojenia ešte neskončil. Hodnotenie kvality hojenia jazvy po SC je možné už po 6 týždňoch po SC. Pacientky s abnormálnym hojením jazvy po SC by mali byť dispenzarizované za účelom sledovania potenciálnych komplikácií. and Erik Dosedla, Pavel Calda
Consider a specific type of fission where psychological continuity takes a branching form, and one of the offshoots comes into being later than the other offshoot. Let us say that the earlier offshoot comes into being in the left branch at t, and the later offshoot comes into being in the right branch at t+1. With regard to the question how many persons are involved in this case, three answers are worth considering: (i) The original subject persists up to t; a distinct person comes into being immediately after t and continues to exist in the left branch; and the third person comes into being in the right branch at t+1. (ii) The original subject persists up to the moment immediately before t+1; a distinct person comes into being at t+1 and continues to exist in the left branch; and the third person comes into being in the right branch at t+1. (iii) The original subject continues to exist in the left branch; a distinct person comes into being in the right branch at t+1. For those who hold that personal identity consists in psychological continuity of some sort, the aforementioned three options exhaust the sensible ways of understanding how one persists in delayed fission. However, I argue that complications arise for each answer. Hence, delayed fission poses a challenge for the psychological approach to personal identity., Uvažujme o specifickém typu štěpení, kde psychologická kontinuita nabývá větvící podoby, a jeden z odnoží vzniká později než jiný odnož. Řekněme, že dřívější odnož vzniká v levé větvi na t, a pozdější odnož vzniká v pravém rameni na t + 1. Pokud jde o otázku, kolik osob je v tomto případě zapojeno, stojí za zvážení tři odpovědi: (i) Původní téma trvá až do t; zřetelná osoba vstoupí do bytí bezprostředně po t a pokračuje existovat v levé větvi; a třetí osoba vzniká ve správné větvi na t + 1. (ii) Původní subjekt trvá až do okamžiku bezprostředně před t + 1; zřetelná osoba vstoupí do bytí u t + 1 a pokračuje existovat v levé větvi; a třetí osoba vzniká ve správné větvi na t + 1. (iii) Původní předmět zůstává v levé větvi; v pravé větvi na t + 1 vstoupí zřetelná osoba. Pro ty, kteří se domnívají, že osobní identita spočívá v psychologické kontinuitě nějakého druhu, zmíněné tři možnosti vyčerpávají rozumné způsoby, jak porozumět tomu, jak člověk v opožděném štěpení přetrvává. Tvrdím však, že komplikace vznikají pro každou odpověď. Zpožděné štěpení tedy představuje výzvu pro psychologický přístup k osobní identitě. Tvrdím, že komplikace vznikají pro každou odpověď. Zpožděné štěpení tedy představuje výzvu pro psychologický přístup k osobní identitě. Tvrdím, že komplikace vznikají pro každou odpověď. Zpožděné štěpení tedy představuje výzvu pro psychologický přístup k osobní identitě., and Huiyuhl Yi
The terms denotation and reference are commonly used as synonyms. A more fine-grained analysis of natural language as offered by TIL shows that we can distinguish these terms in the case of empirical expressions. The latter are shown to denote non-trivial intensions while their reference (if any) is the value of these intensions in the actual world., Pojmy denotace a reference se běžně používají jako synonyma. Jemnější analýza přirozeného jazyka, kterou nabízí TIL, ukazuje, že tyto pojmy můžeme rozlišit v případě empirických výrazů. Ty jsou ukázány jako netriviální záměry, zatímco jejich reference (pokud existuje) je hodnotou těchto intenzí ve skutečném světě., and Pavel Materna
The age of the surfactant solution influences substantially effectiveness of drag reduction in a turbulent flow in tubes. In this paper are shown effects of both the surfactant concentration and the ratio of the surfactant to the compound containing counter ion, and their role in degradation rate at aging. and Stárnutí roztoku surfaktantu (povrchově aktivní látka) má velký vliv na účinnost snížení tření při turbulentním proudění vody v trubce. Byl zkoumán význam jak koncentrace surfaktantu, tak jeho poměru ke složce obsahující protiiont právě s ohledem na stárnutí roztoku.
Dercumova choroba (lipomatosis dolorosa) je zriedkavé ochorenie charakterizované prítomnosťou podkožných bolestivých tukových depozitov na rozmanitých častiach tela. Etiológia nie je známa, okrem genetických faktorov sa uvažuje o autoimunitných mechanizmoch, poruche mikrocirkulácie a o poruche metabolizmu mastných kyselín a karbohydrátov. Typicky sú postihnuté post-menopauzálne obézne ženy vo veku od 35 do 50 rokov. Hlavným príznakom ochorenia je generalizovaná, resp. lokálna bolesť podkožného tuku, sprevádzaná asténiou, slabosťou, zvýšenou únavnosťou a psychickými poruchami zahŕňajúcimi emočnú instabilitu, depresiu, zmätenosť a demenciu. Diagnóza je čisto klinická a liečba symptomatická. Kombináciou farmakoterapie s chirurgickými procedúrami a psychoterapiou možno dosiahnuť významné zlepšenie kvality života postihnutého jedinca. Prezentovaná kazuistika má za cieľ upozorniť na toto zriedkavo diagnostikované ochorenie., Jana Hržičová, S. Jančo, B. Kollár, F. Ondriaš, P. Turčáni P., and Lit.: 10
A vital topic regarding the optimum and economical design of rigid boundary open channels such as sewers and drainage systems is determining the movement of sediment particles. In this study, the incipient motion of sediment is estimated using three datasets from literature, including a wide range of hydraulic parameters. Because existing equations do not consider the effect of sediment bed thickness on incipient motion estimation, this parameter is applied in this study along with the multilayer perceptron (MLP), a hybrid method based on decision trees (DT) (MLP-DT), to estimate incipient motion. According to a comparison with the observed experimental outcome, the proposed method performs well (MARE = 0.048, RMSE = 0.134, SI = 0.06, BIAS = -0.036). The performance of MLP and MLP-DT is compared with that of existing regression-based equations, and significantly higher performance over existing models is observed. Finally, an explicit expression for practical engineering is also provided.
The aim of this study is to detect changes in flow regime of rivers in Poland. On the basis of daily discharges recorded in 1951–2010 at 159 gauging stations located on 94 rivers regularities in the variability of the river flow characteristics in the multi-year period and in the annual cycle were identified and also their spatial uniformity was examined. In order to identify changes in the characteristics of river regime, similarities of empirical distribution functions of the 5-day sets (pentads) of discharges were analyzed and the percent shares of similar and dissimilar distributions of the 5-day discharge frequencies in the successive 20-year sub-periods were compared with the average values of discharges recorded in 1951–2010. Three alternative methods of river classification were employed and in the classification procedure use was made of the Ward’s hierarchical clustering method. This resulted in identification of groups of rivers different in terms of the degree of transformation of their hydrological regimes in the multi-year and annual patterns.