Search

Start Over Subject 2 Harvested from CDK

1783. Rostliny, které se živí houbami

Creator:
Selosse, Marc-André, Roy, Mélanie, Těšitelová, Tamara, and Zuzana Dudová
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Botanika, fyziologie rostlin, mykologie, životní prostředí, plant physiology, mycology, environment, 2, and 58
Language:
Czech
Description:
Vedle přímého parazitismu na okolních rostlinách představuje mykoheterotrofie, tedy závislost rostliny na uhlíku získaném od mykorhizních hub, další strategii umožňující přežít bez chlorofylu a vlastní fotosyntézy. Díky sekvenování DNA mykorhizních hub a analýze stabilních izotopů se zjišťuje, že mykoheterotrofní rostliny se často velmi specificky pojí s mykorhizními houbami okolních stromů a že tato strategie je běžnější, než se čekalo. Tento způsob výživy byl totiž nalezen nejen u mnoha nepříbuzných druhů nezelených rostlin, ale i u některých zelených lesních orchidejí a hruštiček, které kombinují mykoheterotrofii s fotosyntézou. Výzkum by se měl více zaměřit na tropické oblasti, kde je nalézáno mnoho odlišností od dobře prozkoumaných druhů mírného pásu., Beside direct parasitism on other plants, plant mycoheterotrophy, i.e. dependence on carbon received from mycorrhizal fungi, is another strategy enabling plants to live without chlorophyll and to perform their own photosynthesis. With the recent use of fungal DNA sequencing and stable isotope analyses it appears that mycoheterotrophic plants mostly highly specifically associate with fungi mycorrhizal on trees, and that the strategy is more widespread than previously expected. It was found not only among many unrelated non-green species, but also among some green forest orchids and pyroloids, which combine mycoheterotrophy with photosynthesis. More research is needed in tropical areas, where the rules observed in temperate regions do not seem to apply., and Marc-André Selosse, Mélanie Roy, Tamara Těšitelová.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

1784. Rozdílné cykly početností okáče rudopásného v horách České republiky

Creator:
Irena Klečková, Martin Konvička, Jiří Beneš, and Šlancarová, Jana
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Biologické vědy, okáči, horští živočichové, motýli, Satyrinae, mountain animals, butterflies, Česko, Czechia, okáč rudopásný, Large Ringlet, Erebia euryale, 2, and 57/59
Language:
Czech
Description:
Dvouletý vývoj housenek je přizpůsobením horských motýlů na chladné klima a může se následně odrážet ve výkyvech početností dospělců. U okáče rudopásného (Erebia euryale) jsou výkyvy početností dospělců doloženy z Alp, nicméně z nižších horských masivů informace o tomto fenoménu chybí. Článek poprvé dokumentuje střídající se cykly početnosti dospělců okáče rudopásného v pohořích českého a moravského pohraničí - v Hrubém Jeseníku, Krkonoších a na Šumavě., Biennial development of mountain butterfly larvae involves adaptation to a cold climate, and subsequently could correspond with the biennial fluctuations of adult butterflies. The adult fluctuations of Large Ringlet (Erebia euryale) are known from the European Alps, but information is missing from lower mountain ranges. We present the first quantitative assessment of biennial fluctuations of E. euryale in Czech and Moravian border mountains - Hrubý Jeseník, Krkonoše (Giant Mts.) and Šumava (Bohemian Forest)., and Irena Klečková, Martin Konvička, Jiří Beneš, Jana Šlancarová.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

1785. Rozhovor s Alešem Špičákem oceněným za popularizaci vědy

Creator:
Šrotová, Jana, Andrej Funk, and Krouzová, Lucie
Format:
bez média and svazek
Type:
article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Biologické vědy, Špičák, Aleš, biologie, rozhovor, seizmologové, geofyzici, biology, interview, seismologists, geophysics, čeští vědci, czech scientists, 2, and 57/59
Language:
Czech
Description:
RNDr. Aleš Špičák, CSc. (*1955), vedoucí oddělení tektoniky a geodynamiky Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v. v. i., v r. 2014 získal cenu předsedy AV ČR za propagaci či popularizaci výzkumu (viz Živa 2014, 6: CL). Při této příležitosti bychom chtěli dát čtenářům Živy možnost nahlédnout i mimo obor biologie - formou rozhovoru a navazujícího článku přiblížit témata, kterými se zabývá. A. Špičák je naším předním odborníkem na zemětřesení v seismicky aktivních oblastech, zkoumá také souvislosti sopečné a zemětřesné činnosti. Vystudoval užitou geofyziku na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, od r. 1986 je vědeckým pracovníkem GFÚ AV ČR, v letech 1998-2007 zde působil jako ředitel. Kromě organizování přednášek i dalších akcí pro veřejnost bývá hostem rozhlasových a televizních zpravodajství při výskytu zemětřesení a sopečných erupcí. and Jana Šrotová, Andrej Funk, Lucie Krouzová.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

1786. Rozhovor s Dagmarou Sirovou

Creator:
Šrotová, Jana, Andrej Funk, and Beranová, Lucie
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Biologické vědy, Sirová, Dagmara, 1980-, rozhovor, přírodovědkyně, interview, women naturalists, 2, and 57/59
Language:
Czech
Description:
RNDr. Dagmara Sirová, Ph.D., se v r. 2014 stala jednou ze tří laureátek projektu L’Oréal Pro ženy ve vědě (viz také Živa 2014, 3: LVI). Dagmara Sirová pracuje na katedře biologie ekosystémů Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a v současnosti působí, díky Fulbrightově stipendiu, na zahraniční stáži na Portland State University v Oregonu, ve Spojených státech amerických. Se svým vědeckým týmem se dlouhodobě zabývá studiem interakcí mezi rostlinami a mikroorganismy. Jako modelový organismus přitom využívá bezkořennou rostlinu - bublinatku (rod Utricularia, blíže o tématu se dočtete v článku na str. 286-288 tohoto čísla Živy). and Jana Šrotová, Andrej Funk, Lucie Beranová.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

1787. Rozhovor s hydrobiologem Karlem Šimkem, držitelem medaile G. J. Mendela

Creator:
Jan Kubečka
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Biologické vědy, Šimek, Karel, 1955-, hydrobiologové, rozhovor, limnologie, hydrobiologists, interview, limnology, čeští vědci, medaile Gregora Johanna Mendela, 2, and 57/59
Language:
Czech
Description:
Prof. Karel Šimek absolvoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1979), kde získal titul RNDr. a později CSc. V r. 1989 pracoval jako postdoktorand na univerzitě v Arlingtonu, USA. Habilitoval se na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích (1997), v r. 2003 byl jmenován profesorem hydrobiologie na Univerzitě Karlově. Titul doctor honoris causa mu byl udělen na francouzské Univerzitě Blaise Pascala v Clermont-Ferrand za mimořádné vědecké výsledky v oboru limnologie (2010). V r. 2015 rovněž dostal čestnou oborovou medaili Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách, udělovanou Akademií věd České republiky. Prof. Šimek patří k nejvýznamnějším českým hydrobiologům. V Hydrobiologickém ústavu Biologického centra AV ČR, v. v. i., se zabývá vztahy mezi mikroorganismy ve sladkých vodách a hlavně mezi rozpuštěnými organickými látkami, bakteriemi, prvoky a řasami. Specifickými tématy jeho výzkumu jsou potravní vztahy mezi bakteriemi a prvoky, selektivita prvoků při vychytávání určitých druhů bakterií ve vodním prostředí a rychlost toku organického uhlíku od mikrobů do vyšších trofických úrovní. Svá bádání, ať jde o laboratorní kultivační modely, nebo o přirozené vodní ekosystémy, vždy zasazuje do kontextu širších souvislostí hydrobiologie. Moderní molekulárněbiologické metody kombinuje s klasickými metodami, zejména fluorescenční mikroskopií. V této oblasti mikrobiální ekologie sladkých vod patří dlouhodobě ke světové špičce, což dokumentuje jeho bohatá publikační činnost (více než 110 impaktových publikací) a vysoká citační odezva (více než 3 800 citací, H-index 37 patří k nejvyšším mezi českými ekology). and Jan Kubečka.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

1789. Rozhovor s Jiřím Padevětem k výročí Nakladatelství Academia

Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Biologické vědy, Padevět, Jiří, 1966-, Academia (nakladatelství), rozhovor, výročí, interview, anniversaries, 2, and 57/59
Language:
Czech
Description:
Nakladatelství v r. 2016 slaví 50 let existence pod názvem Academia. Vzniklo ale již r. 1953, jako nakladatelství Československé Akademie věd. Vydává původní vědecké monografie a práce českých badatelů ze všech oborů, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně-naučnou literaturu,literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale i kvalitní českou a překladovou beletrii. A také časopis Živa. Z původních desítek časopisů je od r. 1953 vydavatelem obnovené řady Živy, která zde vychází dodnes. V současné době zaujímá ediční činností přední místo mezi nakladatelstvími České republiky. Tradiční cílovou skupinu tvoří vysokoškolští studenti, pedagogové a odborná veřejnost. Stoupá však i počet laických zájemců o populárně-naučnou a uměleckou literaturu. U příležitosti kulatého výročí jsme požádali o rozhovor Jiřího Padevěta, který stojí v čele Nakladatelství od r. 2006. Pod jeho vedením získaly knihy z produkce Academia mnohá ocenění - Magnesia Litera, Cena Josefa Jungmanna, Slovník roku, Cena Josefa Hlávky nebo Cena Miroslava Ivanova. Sám je úspěšným autorem, za titul Průvodce protektorátní Prahou mu byla udělena Magnesia Litera za knihu roku 2014, publikuje v časopisech Analogon, Paměť a dějiny ad. (blížewww.academia.cz).
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

Limit your search

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

View distribution

Current results range from 1588 to 2022

View larger »