Vedlejší fyzikální jednotky se obvykle zavádějí tehdy, když existují značné praktické důvody a přínosy z jejich užití. Je DARI takovou vedlejší jednotkou? V článku "DARI - jednotka měření vhodná k praktickému vyhodnocení účinků nízkých dávek ionizujícího záření" [1] autoři popisují své důvody pro zavedení vedlejší, či dokonce nové jednotky, kterou pojmenovali DARI (Dose Annuelle due aux Radiations Internes). Dosud se k stanovení dávkového ekvivalentu Hg používá Sievert [J.kg1]. Autoři se domnívají, "že dávka je udávána v jednotkách, které jsou pro laiky obtížně srozumitelné", a navrhují jednotku, jež je ekvivalentní dávce 0,2 mSv a je blízká dávce, již člověk obdrží vlivem radioaktivity lidských tkání, konkrétně příspěvku k její hodnotě od draslíku 40K a uhlíku 14C. and Pavel Pitřík.
Článek popisuje konstrukci polovodičových detektorů jednotlivých fotonů a jejich použití při velmi přesných měřeních vzdáleností a přenosu přesného času v kosmických projektech. Detektory vyvinuté v posledních třiceti letech na Českém vysokém učení technickém v Praze úspěšně pracují v laboratořích po celém světě i na palubě pěti kosmických sond., The construction of single photon semiconductor detectors is described in this paper together with their applications for high precision laser ranging and for laser time transfer in space projects. Detectors developed at the Czech Technical University in Prague over the last three decades are successfully operated on board of 5 satellites and in many labs worldwide., Ivan Procházka, Josef Blažej., and Obsahuje seznam literatury