V České republice je kolorektální karcinom jedním z nejčastějších zhoubných nádorů a až 40 % pacientů je diagnostikováno v pokročilém stadiu. Chirurgická léčba je základní léčebnou modalitou vedoucí k vyléčení, a to i v případě pokročilého onemocnění. Zavedení nových cytostatik do praxe výrazným způsobem rozšířilo léčebné možnosti i u pacientů, kteří nejsou primárně chirurgicky léčitelní. V kombinaci s biologickou léčbou pak lze dosáhnout operability i u donedávna inoperabilních stavů, a tím tak významně prodloužit život pacientů s metastatickým kolorektálním karcinomem. U pacientů s metastatickým postižením jater jak primárně operabilním, tak inoperabilním je ve většině případů indikována neoadjuvantní chemoterapie/chemobioterapie. I když dosud nebyl definován nejvhodnější režim, základním požadavkem na něj je jeho nízká toxicita a vysoká účinnost., Colorectal cancer is one of the most common malignant tumors in the Czech Republic, and up to 40 % of patients are diagnosed at an advanced stage. Surgical treatment is the primary modality of therapy leading to cure colorectal cancer even in advanced disease. The introduction of new chemotherapeutic agents in practice greatly increased treatment options in patients who are not surgically curable. In combination with biological therapy, it can be achieved operability even in recently unresectable stage and thereby significantly prolonged life of patients with metastatic colorectal carcinoma. In patients with metastatic liver disease, both resectable or unresectable, is usually used neoadjuvant chemotherapy/chemobiotherapy. Although there is not defined the best treatment regimen yet, a basic requirement is low toxicity and high efficiency., Jana Halámková, Jiří Tomášek, Šárka Bohatá, Igor Kiss, and Lit.: 6
Výskyt jaterních metastáz kolorektálního karcinomu se odvíjí od incidence KRK, která je v České republice jedna z nejvyšších na světě a představuje cca 90 nových případů na 100 000 obyvatel/rok. Celkově se jedná ročně o 9.000 nových případů onemocnění. U 60 % z nich se vyvine generalizace onemocnění v podobě jaterních metastáz. Radikální léčbou je provedení resekce jater a podání adjuvantní chemoterapie. Autoři uvádějí typy jaterních resekcí, míru posuzované radikality, faktory vedoucí ke kontraindikaci resekce jater a dále možnosti zvýšení procenta resekability. Nejlepších výsledků v léčbě je dosahováno multimodálním přístupem s uplatňováním personalizovaného přístupu ke každému pacientovi., The occurrence of livermetastatic colorectal carcinoma is related to the incidence of colorectal cancer (CRC) which, in the Czech Republic, is one of the highest worldwide with approximately 90 new cases per 100.000 inhabitants/year. Overall, 9.000 new cases of the disease occur annually. Sixty percent of them develop generalized disease in the form of liver metastases. Radical treatment involves liver resection and administration of adjuvant chemotherapy. The authors report the types of liver resections, the degree of radicality, the factors resulting in contraindication of liver resection as well as the options of increasing the percentage of resectability. The best treatment outcomes are achieved with a multimodal approach using a personalized approach to each patient., Miroslav Ryska, and Literatura 23
Úvod: Nedostatečný zbytkový objem jater po resekci (FLRV) je hlavní příčinou primární neresekability jaterních nádorů. Embolizace větve portální žíly (PVE) s aplikací hematopoietických kmenových buněk (HSC) může být způsob, jak významnou měrou zvýšit počet nemocných s dostatečným FLRV, a tím rozšířit resekabilitu primárně chirurgicky neřešitelných nádorů jater. Metodika: U dvanácti nemocných s FLRV < 30 % byla provedena PVE na straně nádoru s následnou aplikací HSC do druhostranné neembolizované větve vena portae. Výsledky: PVE s aplikací HSC proběhly bez komplikací. U všech nemocných došlo do 4 týdnů k dostatečnému nárůstu FLRV. Radikální resekce jater byla provedena u osmi nemocných s metastázami kolorektálního karcinomu. U dvou nemocných současně se zvýšením FLRV došlo i k významnému nárůstu objemu nádoru, resekce jater nebyla možná. U jednoho nemocného těžké nitrobřišní srůsty zabránily jaterní resekci. Jeden nemocný je čerstvě po aplikaci HSC. Celkové přežívání nemocných po dobu jednoho roku a tří let je 66,7 %, resp. 33,3 %. Medián přežití bez recidivy je 6 měsíců. Závěr: Kombinace PVE s aplikací HSC se jeví jako nadějná metoda pro zvýšení operability jaterních nádorů., Introduction: Insufficient future liver remnant volume (FLRV) is the main cause of liver tumors unresectability. Portal vein embolization (PVE) with application of hematopoietic stem cells (HSC) can be a matter how to increase resectability of liver tumors. Method: PVE with application of HSC were performed in 12 patients with primary unresectable liver tumors. Results: The procedures were without complications. After 4 weeks the sufficient FRLV grew. Radical liver resection was performed in 8 patients. Tumor progression was pattern in 2 patients and in one patients the sever intraabdominal adhesions were cause of inoperability. One patient is just after PVE and HSC application. Overall survival in one and three years is 66.7 %, resp. 33.3 %. Median of progression free survival is 6 months. Conclusion: Combination of PVE with application of HSC is the promised method for increasing resectability of primary unresectable liver tumors., Vladislav Třeška, Jakub Fichtl, Daniel Lysák, František Šlauf, Václav Liška, Alan Sutnar, Tomáš Skalický, Jiří Ferda, Petr Duras, Jan Brůha, Jindřich Fínek, and Literatura
Cíl studie: Zhodnotit regeneraci jater po částečné hepatektomii (PH) u potkanů se steatózou navozenou podáním diety obohacené o cholesterol a zhodnotit roli inzulinu a leptinu v procesu regenerace. Materiál a metody: V experimentu byli užiti standardní laboratorní potkani kmene Wistar (W) a potkani PHHC (Pražský hereditární hypercholesterolemický potkan). Potkani byli rozděleni do 4 skupin a živeni dietami 29 dní ad libitum. standardní laboratorní dietou (SLD) a dietou SLD obohacenou o 4 % cholesterolu. Částečná hepatektomie (PH) (68 %) byla provedena 28. den. Jaterní syntéza DNA po částečné hepatektomii (specifická aktivita DNA) byla stanovena na Beckman Coulter analyzer LS 6000 LL, USA. Stanovení koncentrace leptinu a inzulinu bylo provedeno s využitím kitů DRG, Marburg, Germany (Rat Leptin and Insulin RIA kit). Koncentrace sérové glukózy (mmol/l) byly stanoveny systémem Modular Roche, Basel, Švýcarsko. Výsledky byly statisticky zpracovány softwarem SigmaStat 3.1, Jandel Scientific, San Rafael, CA, USA. Výsledky a závěr: Podávání diety obohacené o cholesterol vedlo k supresi jaterní regenerace v porovnání s kontrolní skupinou, která dostávala standardní laboratorní dietu. Změny v koncentraci leptinu a inzulinu v séru u potkanů živených dietou obohacenou o cholesterol vedly ke změnám v metabolismu a k ovlivnění jaterní regenerace., Objective: Aim of our study was to show how different diets changed liver regeneration after partial hepatectomy (PH). Methods: Male Wistar (W) and Prague Hereditary Hypercholesterolemic rats (PHHC) were divided into groups and fed by different diets ad libitum for 29 days: standard laboratory diet and diet with addition of 4% cholesterol. Two third partial hepatectomy (PH) was then performed. Liver DNA synthesis was estimated by Beckman Coulter analyzer (Beckman, USA). Serum glucose (mmol/l, Modular Roche), leptin and insulin (ng/l, EIA, DRG, Marburg, Germany) were estimated before and after PH. Statistics: t-test (mean ± SEM) was performed using SigmaStat software (Jandel Scientific, USA). Results and Conclusions: There was missing interplay between leptin and insulin with adequate activation of glucose and lipids metabolisms to initiation of liver regeneration in rats with CHOL diet., Lenka Pavlíková, Pavel Živný, Helena Živná, Petra Mocková, Vladimír Palička, and Lit.: 5
Polytrauma je jednou z hlavních příčin mortality lidí v produktivním věku. Nejdůležitější při léčbě polytraumatu je rychlá aktivace záchranného systému. Při závažných poraněních je klíčový primární transport do specializovaného pracoviště – traumacentra. Naše kazuistické sdělení se zaměřuje na dva případy polytraumatizovaných pacientů, u kterých došlo v průběhu léčení k relativně vzácným situacím. V prvním případě se jedná o vzácné poranění slinivky břišní, které si vyžádalo pankreatoduodenektomii. V druhém případě o poranění jater ošetřené pravostrannou lobektomií se zřídkavou komplikací. Rovněž poukazuje na nezbytnost multioborové spolupráce v léčbě polytraumatizovaného pacienta., Polytrauma is one of the leading causes of mortality in people at productive age. Prompt activation of the rescue system is most important in the treatment. In cases of severe injuries, primary transport to a specialized hospital – trauma center is crucial. Our report is focused on two cases of polytraumatized patients whose treatment was associated with relatively rare situations. One of the patients suffered a pancreatic injury that required pancreaticoduodenectomy. The other patient had a liver injury, which was treated with right lobectomy with a rare complication. The necessity of a multidisciplinary approach to the management of severely injured patients is also emphasized in our report., and A. Nikov, J. Pažin, J. Hadač, F. Bělina, M. Ryska
Úvod: Reverzný, liver-first prístup je alternatívou pre pacientov s komplikovanými synchrónnymi pečeňovými metastázami, kde by progresia v pečeni viedla k inoperabilite, alebo pre pacientov s lokálne pokročilým nálezom v malej panve, kde by komplikácia resekcie primárneho tumoru mohla ohroziť včasnú resekciu pečeňových metastáz. Metódy: Retrospektívna unicentrická analýza 32 pacientov liečených reverzným prístupom v období rokov 2011−2015. Reverzný prístup bol v tomto období indikovaný na základe konsenzu členov multioborovej onkologickej komisie ako preferovaný u všetkých pacientov s iniciálne, alebo potenciálne resekabilným synchrónnym izolovaným metastatickým postihom pečene pri adenokarcinóme kolorekta. Výsledky: 26 pacientov (81,3 %) úspešne absolvovalo kompletnú resekciu nádorovej masy (resekciu pečeňových metastáz a resekciu primárneho tumoru), ale iba 16 pacientov (50 %) absolvovalo kompletný onkochirurgický liečbený plán (hepatektómia, resekcia primárneho tumoru a plánovaná dávka a dĺžka perioperačnej, alebo adjuvantnej onkologickej liečby). Medián prežívania bol 50,5 mesiacov, trojročné prežívanie v súbore bolo 83,7 %. U 20 pacientov (62,5 %) došlo počas sledovania k progresii ochorenia s mediánom do progresie 21,6 mesiaca. Najčastejším miestom progresie bola pečeň, nasledovaná pľúcami (65 resp. 20 % všetkých rekurencií nádorového ochorenia). Záver: Aj keď reverzný, liver-first prístup umožňuje kompletné odstránenie masy tumoru u väčšiny pacientov, iba polovica z nich absolvuje kompletný onkochirurgický liečebný plán. Najproblematickejším aspektom reverzného postupu je načasovanie a dĺžka perioperačnej (bio)chemoterapie. Dôkladné zváženie rizika progresie metastatického procesu počas liečby ako aj rizika kompletnej rádiologickej odpovede by malo viesť k uváženej indikácii perioperačnej (bio)chemoterapie najmä u pacientov s iniciálne resekabilnými pečeňovými metastázami., Introduction: Reverse, liver-first strategy is an alternative for patients with complicated liver metastases where disease progression would prove inoperable, or for patients with locally advanced pelvic disease where postoperative complications after primary tumour resection may lead to delayed treatment of metastatic disease. Methods: Retrospective unicenter analysis of 32 patients approached liver-first approach between 2011 and 2015. During this period reverse strategy was considered a preferred approach for all initially or potentially resectable synchronous colorectal liver metastases based on multidisciplinary team consensus. Results: 26 patients (81.3%) completed their surgical plan (hepatectomy and primary tumour resection) but only 16 (50%) completed their oncosurgical plan (hepatectomy, primary tumour resection and full dose and length of perioperative or adjuvant systemic (bio)chemotherapy). Median overall survival was 50.5 months with the survival rate of 83.7% at 3 years. 20 patients (62.5%) progressed during the follow-up with median time to progression of 21.6 months. The liver was the most common site of recurrent disease followed by the lungs (65% and 20% of all recurrences, respectively). Conclusion: While reverse strategy may allow complete tumour removal in the majority of patients, only half of them complete their oncosurgical plan even with the liver-first approach. The most problematic aspect of the liver-first strategy is the timing and length of perioperative (bio)chemotherapy. When deciding on preoperative chemotherapy in up-front resectable lesions one should take into account the risk of disease progression while on chemotherapy as well as the risks of complete radiologic response., and M. Straka, M. Migrová, R. Soumarová, L. Burda, I. Selingerová
Sledovali jsme vliv nedostatku železa na nástup jaterní regenerace a respiratorní vzplanutí polymorfonukleárů (RB-PMN). Wistar potkani, samci (M), samice (F) měli jeden krevní odběr v 9. týdnu, skupina samců (M-w) a skupina samic (F-w) měly devět krevních odběrů (jednou týdně). Potkani byli usmrceni v 10. týdnu 18 hodin po částečné hepatektomii (PH), 1 hodinu po aplikaci 3H-thymidinu i. v. V krvi jsme stanovili krevní obraz a respiratorní vzplanutí, v séru hepcidin, estradiol, železo, vazebnou kapacitu pro železo, obsah železa v játrech. Syntéza jaterních DNA byla vyšší u skupin M-w a F-w vs skupiny M a F (p = 0,05). Hepcidin po PH klesá u samců i samic (p = 0,001) a u skupiny F-w (p = 0,05), ale ne u skupiny M-w. Vlivem krevních odběrů bylo zvýšeno spontánní RB (p < 0,05), stimulované RB pouze u samic (p < 0,01). Stimulované RB bylo nižší u samců M-w než u M (p < 0,01). Sérové železo bylo nižší u samců než u samic. Potkani s krevními odběry měli vyšší železo a jeho saturaci než potkani bez odběrů. TIBC klesla po PH (p < 0,001), méně u skupiny M-w (p < 0,05). Jaterní zásoby železa klesly u samců, méně u samic. Samice měly větší jaterní zásoby a snáze je mobilizovaly. Hepcidin nebyl významný při tomto procesu. Předpokládáme, že hepcidin chrání aktivitu PMN u potkanů skupiny M-w., We studied the influence of iron deficiency on initiation of liver regeneration and respiratory burst of PMN (RB). Wistar rats, control males (M) and females (F) had blood withdrawal in 9th week, experimental males (M-w) and females (F-w) had nine blood withdrawals. Rats were sacrificed in 10th week 18 h after 67% hepatectomy (PH), one h after 3H-thymidin application. We determined erythrocyte and leukocyte count, RB, serum hepcidin, estradiol, iron, iron binding capacity (TIBC) and liver iron stores. Liver DNA synthesis in M-w and F-w increased versus M and F (p = 0.05). Hepcidin after PH decreased in M, F (p = 0.001) and F-w (p = 0.05), but not in M-w. Blood withdrawals increased spontaneous RB (p < 0.05), stimulated RB only at females (p < 0.01). Stimulated RB was lower in M-w then in M (p < 0.01). Serum iron was lower in males than in females. Rats with withdrawals had higher iron and iron protein saturation then rats without withdrawals. TIBC decreased after PH (p < 0.001), less at M-w (p < 0.05). Iron stores in liver decreased in M, less in F. Females had higher and easier mobilized liver iron store. Hepcidin was not important at this point. We assumed that hepcidin protects PMN activity at M-w., Helena Živná, Pavel Živný, Doris Vokurková, Vladimír Palička, and Lit.: 29
U primárně neresekabilních jaterních metastáz může neoadjuvantní konverzní systémová léčba při použití moderních režimů chemoterapie v kombinaci s cílenou biologickou léčbou umožnit radikální chirurgickou resekci metastatických ložisek na játrech. Optimální konverzní režim by měl být co nejméně toxický. Tato kritéria splňuje monoklonální protilátka cetuximab. Následující klinická kazuistika demonstruje využití cetuximabu v konverzní léčbě jaterních metastáz, která vedla k jejich radikální resekci., In primarily unresectable liver metastases, neoadjuvant conversion systemic therapy with the use of modern chemotherapy regimens in combination with targeted biological therapy may allow for a radical surgical resection of metastatic foci in the liver. An optimal conversion regimen should be one with the least toxicity. These criteria are met by the monoclonal antibody cetuximab. The present clinical case report demonstrates the use of cetuximab in conversion therapy for liver metastases that resulted in their radical resection., Luboš Holubec, Marie Votavová, Václav Liška, Tomáš Skalický, Alan Sutnar, Vladislav Třeška, Jindřich Fínek, and Literatura