Práce upozorňuje na význam pregraduálního vzdelávaní v geriatrii v přípravě budoucích lékařů. Požadavky Sekce geriatrické medicíny (UEMS), Evropské společnosti pro geriatrickou medicínu (EUGMS) a Evropské akademie pro medicínu stárnutí (EAMA) na vzdělávání studentů lékařských fakult a obsah kurikula v evropském regionu byly podrobně zpracovány mezinárodní pracovní skupinou odborníků geriatrů a publikovány po názvem Deklarace Evropské akademie nadace Yuste 2004. Deklarace obsahuje aktuální doporučení pro lékařské fakulty v evropském regionu. Navrhuje ustavení samostatných geriatrických klinik/geriatrických kateder na všech lékařských fakultách a přípravu vysokoškolských učitelů se speciaUzací v geriatrii a gerontológii. Výuka geriatrie na lékařských fakultách je součástí kurikula a zahrnuje jak prekhnické, tak klinické obory. Deklarace dále definuje minimální požadavky na výuku samostatného oboru geriatrie (rozsah a obsah), cíle výuky a kompetence, které by student po absolvování výuky měl zvládnout. Jako minimální je požadován rozsah nejméně 50 hodin., The article stresses the importance of the undergraduate education in geriatric medicine for the training of future physicians. Requirements of the Geriatric Medicine Section of UEMS, European Geriatric Medicine Society (EUGMS) and European Academy for Medicine of Aging (EAMA) for education of medical students and for the content of medical curriculum have been thoroughly reviewed by the international working party of geriatricians and pubhshed as „Declaration of the European Academy of Yuste Foundation 2004". Declaration contains recommendation for medical faculties in European reh suggests estabhshing Departments of geriatrics/ Chairs of Geriatrics at each medical faculty and training of university teachers in geriatric medicine and gerontology. Geriatric medicine is taught as part of the curriculum and stretches from preclinical discipUnes to clinical medicine. Declaration defines further the minimal requirements for geriatrics as an independent specialty, its goals and content and competencies which student will gain after the training is finished. The minimal recommended time for geriatric medicine training is 50 teaching hours (2 European credits)., Eva Topinková, and Lit. 19
Galantamin, látka s duálním mechanizmem účinku inhibující kompetitivně a reverzibilně jednak aktivitu acetylcholinesterázy (AChE) a jednak alostericky modulující nikotinově receptory, představuje nadějný lék k ovlivnení kognitivních, funkčních a behaviorálních schopností u pacientů s lehkou až středně závažnou formou Alzheimerovy demence (AD). Není zatím objasněno, která ze 2 hlavních složek jeho účinku se významněji podílí na ovlivnění AD. Dávka 16 mg/den, rozložená do 2 denních dávek, podaná spolu s jídlem, se jeví jako nejvýhodnější, protože pn dostatečném terapeutickém účinku je velmi dobře tolerována a způsobuje jen minimum cholínergních nežádoucích účinků. Zda je galantamin účinnější v terapii AD než jiné inhibitory AChE, není zatím vyjasněno. Ukazuje se, že analoga galantaminu a také kombinace galantaminu s jinými látkami (např. L-karnitinem) by mohla být výhodnější pro terapii AD než samotný galantamin., Galantamin is a drug with dual mechanism of action, which compeútively and reversibely inhibits acetylcholinesterase (AChE) and also allosteric modulates nicotin receptors. Galantamin is able to influence cognitive, functional and behavioral abilities of patients with mild to medium serious Alzheimer's diasease (AD). It is not clarified which of its 2 mechanism of action is more important in influencing AD. Dosage 16 mg/day in 2 doses taken with food seems to be most convenient, because it brings both therapeutic effectiveness and good tolerance causing only rarely cholinergic adverse reactions. If galantamine is more effective in treatment of AD than other AChE is not clarified yet. Some studies show, that analogs of galantamine or galantamine in combination with other substances (e.i. L-carnitine) might be preferable to galantamine alone., Ľubica Cibičková, Vladimír Palička, and Lit. 27
Autoři předkládají přehled indikací holterovského monitorování u starších nemocných i přehled technických limitací provedení tohoto vyšetření v dané věkové kategorii, které potom ovlivňují výtěžnost celé metody. Vycházejí ze známých změn srdeční činnosti přinášených věkem a doplňují interpretační obtíže dlouhodobých EKG-záznamů. Pozornost je věnována prediktivní hodnotě holterovského monitorování z hlediska vývoje kardiovaskulárního postižení. Jsou také rozebrány novější trendy dlouhodobé monitorace z hlediska metodického i technického., The authors submit the review of Holter monitoring in geriatric patients and the overview of technical limitations of execution of this examination in given age category, which later on influence the recovery factor of the whole method. They keep to the known age-related changes in cardiac activity and they complement it with the interpretation problems in long-term ECG records. The attention is paid to the predictive value of Holter monitoring in term of the development of cardiovascular involvement. There are also analysed the newer trends in long-term monitoring from the methodical and technical points of view., Hana Kubešová, Josef Holík, Jan Matějovský, and Lit. 22
Imunitní systém prodělává v průběhu života zásadní změny, které reflektují odlišné potřeby jedince v různých údobích života. Nejvýznamnější ontogenetickou dynamiku vykazuje specifická, buňkami zprostředkovaná, imunita. v časných fázích života dominuje aktivita subsetu Th2 pomocných T-lymfocytů. V dospělosti dochází k přesmyku vedoucí k převaze subsetu Thl T-lymfocytů. Pro stán je opět charakteristický návrat k převaze aktivit subsetu Th2 T-Iymfocytů. Až překvapivě efektivní je imunitní systém osob, které se dožily vysokého věku 90-100 let. Zatím nelze doložit, zda je tento fakt příčinou nebo důsledkem dlouhověkosti. Z experimentu na zvířecích modelech vyplývá, že modulací imunitního systému lze prodlužovat věk i zvyšovat kvahtu života. Pro fyziologické změny imunitlího systému, které lze identifikovat u starých hdí, se zavádí termín imunosenescence., The immune system is undergoing a lot of substantial changes during life which reflect different demands of every individual in different periods of life. The most important ontogenetical dynamies is typical for specific cell-mediated immunity. The activity of Th2 subset of helper inducer CD4+ T cells is upregulated during early period of life. There is the shift from Th2 subset reactivity to predominant Thl subset eactivity during early adulthood. The return back to the predominant Th2 reactivity is typical for the late period of life. The immune system of earderly people who are 90-100 years old is supprisingly well preserved. It is not possible to say now if this fact is either the cause or the consequence of successful senescence. The term immunosenescence is now coined to describe the physiological changes of the immune system in elderly people., Jan Krejsek, Manuela Kudlová, Martina Koláčková, and Lit. 39