Demence jsou častými onemocněními zejména vyššího věku. Bolest není u lidí s demencí dostatečně diagnostikována. To způsobuje zbytečné zhoršení kvality života. Bolest u lidí s demencí je možné měřit různými škálami. Některé z nich v tomto sdělení stručně představujeme, v tab. 1 uvádíme škálu PAINAD., Dementia is a frequent condition in the old age. Pain is not properly diagnosed in persons with dementia. This causes unnecessary worsening of the quality of life of these people. It is possible to assess pain of persons with dementia by different scales. Some of them are briefly described in this paper. PAINAD scale is enclosed in full version., Iva Holmerová, Hana Vaňková, Michaela Baumanová, Božena Jurašková, and Lit.: 13
V článku je prezentována literatura vydaná Evropským poradním panelem pro dekubity (European Pressure Ulcer Advisory Panel - EPUAP). Jsou popsány nové přístupy k mechanizmu vzniku proleženin. Další bod se věnuje zvyšujícímu se nebezpečí soudních pří v souvislosti s dekubity a ochraně, kterou poskytuje řádně vedená dokumentace. Podporu i právní ochranu poskytuje také zavádění standardů, které mohou využít evropské doporučené postupy, které jsou vypracovány EPUAP a založeny na důkazech., The article presents the literature issued by European Pressure Ulcer Advisory Panel (EPUAP). New concepts of pressure sores development are described. The next point concerns an increasing danger of litigation and the protection given by a proper documentation. General usage of EPUAP guidelines based on evidence or care standards enhances also a legal protection., Z. Grofová, and Lit.: 2
Výskyt diabetické nefropatie prudce narůstá. Je to způsobeno jak "epidemií" diabetu mellitu 2. typu, tak tím, že se pacienti díky pokroku v medicíně dožívají vyššího věku. Na terénu fyziologických změn ledvin ve stáří dochází navíc u diabetiků- seniorů téměř pravidelně k výskytu vaskulární nefropatie. Tím vším se ledviny stávají velmi vulnerabilní vůči dalším vlivům, zejména nežádoucím účinkům farmak. Snadno pak vznikne akutní vazomotorické selhání ledvin. Účelná a opatrná farmakoterapie diabetika s ohledem na jeho komorbidity je základem prevence a léčby progrese renální insuficience., Incidence of diabetic nephropathy rises rapidly. This is consequent to type 2 diabetes epidemic as well as the fact that, due to the advances in modern medicine, patients live longer. Vascular nephropathy almost regularly also occurs in diabetics- seniors on the background of physiological changes to the kidneys in older age. Through this, kidneys become vulnerable to other influences, particularly adverse events associated with pharmacological treatments. Acute vasomotor renal failure then easily occurs. Rational and careful pharmacotherapy of diabetic patients respecting any co? morbidities forms the basis of prevention and treatment of progressing renal insufficiency., S. Štěpánková, and Lit.: 5
Dietoterapie spolu s medikamentózní léčbou obezity vykazuje na poli léčby metabolického syndromu nemalé úspěchy v podobě omezení další nutné medikace a efektivního dlouhodobého snížení hmotnosti. U geriatrických pacientů má dietoterapie svá specifika, její provádění je z mnoha důvodů složitější a vyžaduje větší nasazení terapeuta než u mladší populace. Následující sdělení pojednává o základních principech dietoterapeutického procesu a o úskalích, která jej doprovází. Pro názornost jsou připojeny kazuistiky., Dietotherapy together with pharmacological treatment of obesity show significant efficacy in the management of metabolic syndrome, manifested as a reduction in the need for further medication and effective long-term weight reduction. Dietotherapy in geriatric patients has some specific features; its use in older patients is for many reasons more complicated and requires greater effort from the therapist than in younger populations. The present paper discusses the main principles of dietotherapy and the difficulties accompanying it. Case studies are provided for illustration., and N. Peřinová, D. Čechová
Autor uvádí základní indikace k psychiatrické intervenci, popisuje indikace antidepresiv jak po stránce symptomů, tak i diagnóz. Tato témata specificky vztahuje k populaci seniorů. Zabývá se popisem jednotlivých skupin antidepresiv, jejich přínosem a případnými riziky pro seniory. Věnuje se i úskalím diagnostiky deprese u seniorů., The author presents basic indications for psychiatric examination, he describes indications of antidepressants in the field of old age population. The author describes specific groups of antidepressants and evaluates benefit and risk factors for old age population. The author attends to questions of diagnostic process of old age deprression., Vladimír Pidrman, and Lit.: 22
Východiska. Inkontinencí moči a/nebo inkontinencí stolice trpí v České republice více než polovina klientů v dlouhodobé ústavní péči a až 42 % klientů domácí péče. Inkontinence významně zvyšuje zátěž pro ošetřující a vyžaduje zvýšené náklady i na inkontinenční pomůcky. Přesto dosud chybějí údaje o individuálních potřebách inkontinentních klientů a o péči, která jim je v rámci diagnostických, léčebných a ošetřovatelských postupů poskytována. Cílem druhé části projektu IncoFora "Inkontinence v kontextu ošetřovatelské péče" bylo zmapovat současnou praxi v péči o inkontinentní pacienty a klienty. Metodika. Hloubkové hodnocení diagnostických, léčebných a ošetřovatelských postupů u 465 inkontinentních pacientů provedené v 9 léčebnách pro dlouhodobě nemocné (LDN), 5 ústavech sociální péče (ÚSP), 10 domovech pro seniory (DS) a 10 agenturách domácí péče (ADP). Výsledky. U 70 % pacientů s inkontinencí moči nebyl stanoven typ inkontinence. Převažovaly těžké formy inkontinence (v 57 %), často spojené s inkontinencí stolice. Z komplikací byly nejčastější dermatitidy (20 %), močová infekce (19 %) a dekubity (12 %). Pouze u 13 % bylo provedeno urodynamické vyšetření, necelá 2 % absolvovala chirurgickou léčbu a farmakoterapie byla uplatněna u 6 % inkontinentních, 12,4 % je katetrizováno. Nejčastější inkontinenční pomůckou jsou plenkové kalhotky s průměrnou frekvencí výměny tři až čtyřikrát denně u 60 % inkontinentních, u zbývajících méně často, následují podložky (65 %), vložky (16 %) a vložné pleny (14 %). Závěry. Přes značnou variabilitu v léčebných i ošetřovatelských postupech mezi jednotlivými poskytovateli i typy zařízení jsme prokázali nedostatečné využití diagnostických metod, farmakoterapie a fyzioterapie, které jsou poskytovány jen malé části pacientů s inkontinencí. Vysoký je i výskyt především kožních komplikací. Nácvikové programy jsou uplatňovány, ne vždy však cíleně a i frekvence nácviku je nedostatečná. Zjištěné nedostatky v kvalitě poskytované péče jsou zapříčiněny objektivními (nedostatek personálu, finanční limity) i subjektivními faktory (neexistence specifického standardu, nedostatečné znalosti, nízká motivace). Je třeba uplatnit systémová opatření zlepšující personální obsazení i navýšení finančních prostředků v těchto zařízeních, modifikovat stávající guidelines s ohledem na charakteristiky těchto pacientů a podpořit cílené edukační programy pro ošetřující personál., Background. Urinary and fecal incontinence are considered as symptoms worsening significantly patient?s quality of life and accounting for high costs particularly for nursing care for incontinent in long-term care facilities. We are facing repeated complaints of substandard quality of care and nursing practices provided to incontinent persons in these settings. In institutions, prevalence of incontinence raise up to 50?70% of residents and, about a half of home care clients suffer from incontinence, too. In the article we present results of the project "Incontinence in the context of nursing care". Methods. Survey in 34 nursing middle management specialists was performed in 9 nursing homes, 5 social care facilities, 10 homes for seniors and 10 home care agencies focusing on the current system and quality of nursing care. In-depth transversal evaluation of diagnostic, therapeutical and nursing interventions in 465 incontinent patients of the above mentioned providers. Results. In 70% of incontinent patients the type has not been diagnosed. In majority of cases severe incontinence was reported (57%) often associated with bowel incontinence. The most frequent complications were in decreasing order: dermatitis (20%), urinary tract infection (19%) and decubitus ulcer (12%). Urodynamic evaluation was performed only in 13% of patients, surgical treatment was provided in less than 2% and only 6% received pharmacotherapy. 12,4% of incontinent was catheterized. The most frequently used incontinent aid were briefs with average 3-4 daily changes in 60% of incontinent, less frequently in the remaining, followed by incontinence sheets (65%), pads (16%) and diapers (14%). Conclusions. Despite significant variability in care and nursing practices among individual providers and types of setting, diagnostic procedures, pharmacotherapy and physiotherapy are insufficiently offered and used in incontinent residents. Higher prevalence of complications particularly skin lesions was reported. Continence training programs are frequently offered, however often without targeting to appropriate residents and with inappropriately low frequency of training. These findings reflect poor quality of care provided and are caused by both objective (lack of personnel, financial limits for incontinence aids) and subjective factors (lack of specific standards, insufficient knowledge, and low motivation). It is necessary to introduce health system measures to increase manpower and financial limits for these facilities and, at the same time to modify current guidelines according to the specific needs of this population and support targeted educational programs for health care workers., E. Topinková, D. Jurásková, Z. Kučera, N. Müllerová, and Lit.: 25
Inkontinence moči a stolice patří mezi symptomy významně zhoršující kvalitu života pacientů a zvyšující náklady především na ošetřování inkontinentních nemocných v sociálních a zdravotních službách. Opakovaně bylo upozorňováno na neuspokojivou kvalitu péče a ošetřování těchto osob v dlouhodobé ústavní péči. Přitom v těchto zařízeních dosahuje výskyt inkontinence moči 50- 70 %, inkontinencí trpí až polovina klientů domácí ošetřovatelské péče. V práci předkládáme výsledky projektu "Inkontinence v kontextu ošetřovatelské péče" realizované IncoForem. Metodika. Řízené rozhovory u 34 pracovníků středního managementu v oblasti ošetřovatelství provedené v 9 léčebnách pro dlouhodobě nemocné (LDN), 5 ústavech sociální péče (ÚSP), 10 domovech pro seniory (DS) a 10 agenturách domácí péče (ADP) byly zaměřené na současný systém a kvalitu ošetřovatelské péče u inkontinentních osob. Výsledky. Ošetřovatelské standardy zaměřené specificky na ošetřování pacientů s inkontinencí moči nejsou přítomny v 80 % ÚSP a DS, 50 % ADP a 22 % LDN. 41 % respondentů se domnívá, že inkontinentním pacientům je věnována zvýšená ošetřovatelská péče, 52,9 % udává běžnou ošetřovatelskou péči. Za nejvhodnější ošetřovatelské postupy jsou považovány programy pro nácvik kontinence (44 %) a inkontinenční pomůcky (21 %). Není shoda mezi respondenty o častosti nácviku, celých 32 % se nesprávně domnívá, že postačuje nácvik jednou denně či méně. Expertní odhady optimálního počtu inkontinenčních pomůcek kolísají podle závažnosti inkontinence. Hlavní překážky pro kvalitnější péči vidí respondenti v příliš tvrdých finančních limitech na pomůcky (56 %), v nedostatku personálu (53 %) a velkém počtu pacientů s inkontinencí v zařízení (32 %). Závěry. Byla zjištěna významná variabilita v názorech poskytovatelů na optimální ošetřovatelskou praxi. Vnímání bariér pro kvalitnější péči je odlišné u jednotlivých typů zařízení. Příčiny nedostatků v kvalitě péče o inkontinentní jsou jak objektivní (nedostatek personálu, finanční limity), tak i subjektivní (neexistence specifického standardu, nedostatečné znalosti, nízká motivace). Je třeba podpořit vzdělávací aktivity zaměřené na problém inkontinence a navrhnout národní standard ošetřovatelské péče o tyto nemocné., Urinary and fecal incontinence are considered as symptoms worsening significantly patient's quality of life and accounting for high costs particularly for nursing care for incontinent in long-term care facilities. Repeated complaints of substandard quality of care and nursing practices provided to incontinent persons in these settings have been reported. In institutions, prevalence of incontinence reaches 50- 70% of residents and, about a half of home care clients suffer from incontinence, too. In the article we present results of the project "Incontinence in the context of nursing care". Methods. Survey in 34 nursing middle management specialists was performed in 9 nursing homes, 5 social care facilities, 10 homes for seniors and 10 home care agencies focusing on the current system and quality of nursing care. Results. Specific nursing standards for incontinent patients are non-existent in 80% of social care and senior's facilities, 50% of home care agencies and 22% of nursing homes. 41% of respondents belief that because of incontinence higher amount of nursing time is provided, in 52.2% usual nursing care is satisfactory. Continence training programs for incontinent persons (44%) and protective absorbing garments (21%) are considered as the most appropriate nursing interventions. However, no agreement exists for the frequency of the continence training. 32% of respondents falsely believe that a training once a day and less is sufficient. Expert estimates for the optimal numbers of incontinence aids vary depending on incontinence severity. As the main barriers financial limits for incontinence garments (56%), lack of personnel (53%) and high number of incontinent persons in facility (32%) are reported. Conclusions. Significant variability in nursing practices and quality of care was found among individu al providers and types of setting. Understanding of barriers differs according to different types of providers. The causes of this situation are multiple, both objective (lack of personnel, financial limits for incontinence aids) and subjective (lack of specific standards, insufficient knowledge, and low motivation). Educati onal activities on incontinence should be promoted together with a national guideline for nursing care in patients with urinary incontinence., Eva Topinková, Dana Jurásková, Zdeněk Kučera, Nina Müllerová, and Lit.: 41
Kryoglobulinémie je charakterizována přítomností patologického imunoglobulinu v krvi nemocného. Tato bílkovina reverzibilně precipituje při teplotách nižších než 37 oC a způsobuje různě závažnou poruchu tkáňové mikrocirkulace. Kryoglobuliny se nacházejí u celého spektra onemocnění. Je popsána kazuistika pacienta, u kterého bylo vysloveno podezření na kryoglobulinémii. Odběr na přítomnost kryoproteinu byl zpracováván při 37 oC. Sérum vykazovalo výrazné kryoprecipitační vlastnosti. Provedená elektroforéza bílkovin vizuálně nevykazovala výraznější atypie. Teprve po provedené inkubaci s merkaptoetanolem se na elektroforéze ukazuje výrazný gradient monoklonálního imunoglobulinu., Cryoglobulinemia is characterized by presence of abnormal plasma protein. This protein reversibly precipitates upon cooling and causes variety of peripheral vascular manifestations. Cryoglobulins are found in association with broad spectrum of diseases. We reported case suspected of cryoglobulinemia. Blood specimens were drawn, transported and investigated at temperature 37 °C. Serum assigned strong cryoprecipitate properties. Unexpectedly there were no abnormalities on electrophoresis of serum proteins. Protein electrophoresis was made once more after incubation with mercaptoethanol and in this case we could see peak of monoclonal protein there., and Čermáková Z., Gottwaldová J.
Kvalita života ve stáří je ve vyspělých zemích v posledních letech velmi diskutované téma. Cílem následující práce je seznámit čtenáře s nejzávažnějšími rizikovými faktory v životě seniorů, zdravotními, sociálními a sociálně psychologickými determinantami, které ovlivňují kvalitu jejich života a nástroji užívanými k měření kvality života ve stáří., Measurement of quality of life in old age. Quality of life in old age is recently discussed in many industrial countries. The goal of this article is to inform about the most important factors and the medical, social and social? psychological indicators of quality of life in old age. Instruments of me asurement of quality of life are presented., Jiřina. Ondrušová, and Lit.: 14
Sdělení předkládá přehled definic metabolického syndromu a kritérií pro stanovení této diagnózy. Jsou rozebrány patologicko-fyziologické aspekty jednotlivých složek metabolického syndromu - inzulinové rezistence a diabetu mellitu II. typu, hypertenze, aterogenní hyperlipidemie, diskutován je i vzájemný vztah hyperurikemie a metabolického syndromu. Sdělení je doplněno vlastními výsledky - studií výskytu metabolického syndromu v seniorské populaci žijící ve vlastním prostředí. Ve spolupráci s praktickými lékaři okresů na jihovýchodě Moravy a s geriatrickou ambulancí Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství LF MU a FN Brno bylo vyšetření 147 seniorů, diagnózu metabolického syndromu splňovalo celkem 23 klientů, tedy 15,7 % sledovaného souboru dle definice IDF. Poměrně značná část sledovaného souboru však dosáhla tří kritérií - 18 klientů, 12,1 %. Byla zjištěna významná závislost výskytu metabolického syndromu na věku - r = - 0,10, p > 0,05 - tedy spíše trend k nižšímu výskytu ve vyšším věku. Výskyt metabolického syndromu jevil signifikantní negativní korelaci s kognitivním výkonem (MMSE) - r = - 0,44 a soběstačností (ADL) - r = - 0,44. Metabolický syndrom se vyskytuje přibližně u 20- 40 % nemocných vyššího věku v závislosti na použitých klinických kritériích. Výskyt metabolického syndromu ve starší populaci významným způsobem ovlivňuje negativně kognitivní funkce, soběstačnost starších nemocných i výskyt deprese., The paper provides a summary of metabolic syndrome definitions and criteria defining the diagnosis. Pathological and physiological aspects of the component parts of metabolic syndrome - insulin resistance and type 2 diabetes mellitus, hypertension, atherogenic hyperlipidaemia - are explored; the association between hyperuricaemia and metabolic syndrome is also discussed. The paper further includes our own research results - studies on metabolic syndrome incidence in senior populations living in their own homes. Collaboration between general practitioners of the south-western Moravian regions and the Internal Medicine, Geriatric and General Medicine Clinic of the Faculty of Medicine Masaryk University and University Hospital Brno enabled assessment of 147 seniors; the diagnosis of metabolic syndrome, as defined by the IDF, was confirmed in the total of 23 clients, i.e. 15.7% of the sample. In addition, a significant proportion of the sample fulfilled 3 criteria - 18 clients, 12.1%. A notable correlation was identified between the incidence of metabolic syndrome and age - r = -1.10, p > 0.05 - i. e. a trend towards lower incidence in higher age. The incidence of metabolic syndrome showed significant negative correlation with cognitive functioning (MMSE) - r = -0.44 and self-sufficiency (ADL) - r = -0.44. Depending on the applied clinical criteria, the incidence of metabolic syndrome in older patients is about 20-40 %. The incidence of metabolic syndrome in older population is significantly negatively associated with cognitive functioning, self-sufficiency and incidence of depression., H. Matějovská Kubešová, J. Matějovský, I. Bychler, Z. Čejglová, F. Dvorský, I. Leixner, M. Navrátilová, P. Tomeček, H. Meluzínová, and Lit.: 27