Ve dnech 9. až 12. prosince 2013 rokovali v Praze odborníci o dalším vývoji v oblasti kosmického výzkumu v rentgenové části spektra. V novorenesanční vile Lanna v pražské Bubenči, tradičním dějišti workshopů AXRO, se setkali nejen vědci a technologové, ale především zástupci světových kosmických agentur, kteří společně koordinovali postup při plánování a budování nových rentgenových satelitů. Ty by měly do 15 let nahradit a překonat stávající, jako jsou SWIFT, INTEGRAL, XMM-Newton nebo Chandra. Své referáty předneslo 40 účastníků z Evropy, USA, Japonska nebo Číny. and Martin Blažek.
Monstrozní, obří, tajemné, vražedné, vymykající se známým fyzikálním zákonům, přímo nepozorovatelné brány do jiných vesmírů... Jen málokteré objekty v kosmu se honosí tak barvitými a rozpruplnými označeními jako černé díry. A současně málokteré tolik dráždí zvědavost nejen veřejnosti, ale také astronomů, kosmologů a (astro)fyziků, kteří se snaží kousek po kousku odrhrnout roušku jejich tajemství. Černé díry se však nehodlají vzdát a vzdorovitě připravují jedno překvapení za druhým. and Jana Olivová, Michal Švanda.
The area of biomedicine is one of the fastes developing areas of science and technology. The perception of its possible and wxpected positive or negative impacts results in the growing number of bioethical discussions in scientific community, politics and public. Their intensity, focus and used methods differ from country to country. he authors of the prologue have tried to map the state of the art and expected development of bioethical discussion in the coutnries of Middle and Eastern Europe. In the beginning, they addressed the bioethical experts with short questionnaire from 7 "new" European coutries (Croatia, Czech Republic, Hungary, Poland, Romania, Slovakia and Slovenia) and two "old" European coutries (Germany and Austria). In the end, seven experts have responde their question (Czech Republic, Poland, Romania, Slovakia, Austria and Germany) and expressed their expectations and difficulties of the development of bioethical discussions and institutionalisations in their countries. The authors summarize in the prologue the most interesting results. and Gerhard Banse, Monika Bartíková.
Tato studie pojednává o rané fázi mikroskopického zkoumání přírody, které ve svém díle Micrographia (1665) představil Robert Hooke (1635–1703). Vzhledem k obsáhlosti díla se zaměřuje na pasáže, které Hooke věnoval výzkumu hmyzu. Předmětem analýzy je především metodologie Hookova výzkumu: způsob, jakým tento experimentátor využíval mikroskop ke zkoumání mravenců, much, komárů a jiného hmyzu. Dále je pozornost věnována způsobu, jakým Hooke představoval výsledky svého pozorování, tedy popisům a ilustracím hmyzu. A konečně, příspěvek se také pokouší vyložit vybrané záznamy mikroskopických pozorování v Micrographii a objasnit jejich vazbu na filosofickou a náboženskou interpretaci přírody sedmnáctého století., The aim of the study is to discuss the early microscopic examination of nature, introduced by Robert Hooke (1635–1703) in his work Micrographia (1665). Considering the complexity of his work, the paper focuses on passages concerning Hooke’s research of insects. The object of analysis is above all Hooke’s methodology of research: the way in which the experimenter used the microscope to study ants, flies, mosquitoes and other insects. Attention is also paid to the way in which Hooke presented the results of his observation, i.e. to his descriptions and illustrations of insects. Finally, the study also tries to interpret selected records of microscopic observations in Micrographia and clarify their relation to philosophical and religious interpretations of nature in seventeenth century., and Monika Bečvářová.