Tapiserie (420 x 400 cm). Figurální scéna v krajině na pozadí otevřeného stanu. U prostřeného stolu sedí Antonius s Kleopatrou, která vhazuje do jeho poháru perlu. Za Antoniem, na hlavě má vavřínový věnec, stojí postava, která drží přilbici se znakem baziliška. Nad milenci se vznáší Amor., Bažantová 1990#, 204-205., and Tento výjev je jedním ze série bruselských tapiserií Historie Antonia a Kleopatry. Autorem kresebných návrhů (kol. roku 1650) byl Justus van Egmont (1601-1674), tkána byla v dílně Geraerta van Streckena a Iana van Leefdaela mezi lety 1650-1677). Série byla pravděpodobně zakoupena pro arcivévodu Leopolda Viléma v době jeho pobytu v Bruselu a pak byla součástí jeho sbírek. Od toku 1785 byla vedena v inventáři Pražského hradu v počtu osmi kusů až do roku 1876, kdy byla odvezena do Vídně. Po vyhlášení Československé republiky se cyklus vrátil na Pražský hrad (kromě výjevu Triumf Antonia a Kleopatry). K bruselskému cyklu tapiserií srov.: Standen, E. A., European Post-medieval Tapestries and Related Hangings in the Metropolitan Museum of Art, sv. 2, New York 1985, s. 206-217).
Fasáda byla bohatě zdobena terakotovými reliéfy. V ornamentice se objevuje akantová rozvilina, kandelábrová ornamentika., Chotěbor 1995#., Hrubý 2003#, 158., and Nejstarší doklad terakotové architektonické plastiky v pernštejnském prostředí, zhruba ze stejné doby jsou obdobně pojaté reliéfy z pernštejnského zámku ve Velkém Meziříčí.
Krčálová 1989, s. 6: Ried zkombinoval celou tektonickou klasicizující soustavu z vylamovaných říms, kladí a z pilastrů, rámující velká třídílná obdélná okna, renesanční soustava v Záalpí tehdy neobyčejně pokročilá (rekonstrukce viz. Mencl 1978, 107), Renaisance Art#, obr. 7., and Krčálová 1989#, s. 6.
Bažant 2000#, 121-124. and antika prostředkovaná vlivem solnohradského umění. Arkáda, v níž trůní Madona je jednoduchého stylu, prvky palmetového motivu, výrazné řasení roucha Madony a draperie po stranách.
Původně renesanční (Gryspekovský, 1562-1564, 1599-1600), pak raně barokní stavba J. B. Matheye (kol. 1676, zůstal portál), dnešní podoba 1764-65, arch. Jan Jos.Virch (začlenil v interiéru sérii tapiserií Nová Indie).Původně soch výzdoba Ign. Platzera, 1888 vyměněna. Florian Gryspek (1538) na přáni Ferdinanda I. palác prodal (1562) Antonínu Brusu z Mohelnice - sídlo arcibiskupů (1564, B. Wolmut a O. Aostali - z té doby zbytky renesančních sgrafit ve dvoře Hermes a Athena asi od Sprangera (Umění XVIII, 1970, 170-171). Kaple na konci 16. stol. malba nástropní od Daniela Alexia z Květné, 1599 sign. (C.van Mander, Das Leben..přel. H.Floerke, II, 1906, s. 163).C. Merhout, Paláce a zahrady pod Pr.hradem, 1954, 122-3, Poche, Preiss 1973#, s. 26, 48, obr. 81, 87, 183., and Vlček 2000#,
Tapiserie. Figurální scéna v interiéru paláce: Didó na trůně, přijímá skupinu ozbrojených mužů, v čele s Aeneou., Horyna, Preiss, Zahradník 2001#., and Jeden kus ze série Aeneas a Dido. Série byla opakovaně tkána v 17. století ve francouzské dílně v Aubussonu, podle kartonu Isaaca Moillona (1614-1673).
Výzdoba interiéru paláce (postaven 1669-1682). Nástropní malba alegorie čtyř ročních dob. and Poche, Preiss 1973#, s. 152-153; Horyna Mojmír, Preiss Pavel, Pavel Zahradník, Černínský palác v Praze, 2001.