Starý zámek - Panské obydlí charakteru renes. měst, paláce, postaveno pro Albrechta Krajíře z Krajku a jeho choť Magdalénu roz. z Vřesovic, zřejmě autor některý ze severoitalských mistrů v D. tehdy usedlých. , portál 1579. vlastně italský městský palác bez vnitřního nádvoří, úpravy 1816 průčelí, schodiště tam socha Génius a náhrobek?? and Poche 1977#, s. 239.
Zámek 1573, přestavba 1670-1691 (příjezdová cesta Dlouhá jízda), 1668 -1683 stavebník Maxmilián z Thun Hohenstein, zahrada. 1786-1803 úpravy.1786-1792 přestavba, stavitel Jan Václav Kosch, založeno divadlo za Thunů. Dvě kašny, sochy Prachner, alegorie 1816-řeky Labe, Ploučnice,. Růžová zahrada, salla terrena 1678, gloriet.G.Bragaglio z Bologne dvoupatrová vyhlídka nahoře sochy dva bojovníci, na balustrádě sedm alegorických soch ženy, 18. stol., na zábradlí 3 sochy od Abrahama Felixe Kitzingera 1700. V salla terreně nástropní malby 1672 Hélios na slunečním voze, Apollón, Aurora. Gloriet sochy Flora, Ceres, Venuše, Pomona, + 3 alegorické postavy.V zahradě, nazývané "Růžová" je na rampě skalní terasy umístěn soubor alegorických soch. Dalších sedm ženských figur zdobí balustrády glorietu, dvoupatrové vyhlídkové stavby na konci zahrady. Pod kupolí dvě postavy bojovníků.Salla terrena v Růžové zahradě má malovaný strop s alegorickými výjevy z roku 1678. and Slavíčková 1991#.
Dvě klečící ženské plastiky opírajícící se o nádobu na vodu. and Ženské plastiky byly původně osazeny na fontánách po stranách hlavního předního průčelí zámku, zřízených roku 1816 na zámeckém nádvoří tehdejším majitelem zámku Františkem Antonínem Thun-Hohensteinem.
Kostel Fr. Serafinského, do interiéru přenesen oltář původně z kostela v Krásném Studenci, 1605, od F. Dietricha st. and Umělecké památky Čech, 1977, s. 252
Pozdně barokní projekt stavitel: Zachariáš Fiegert. V nikách postavy (alegorie?), přestavba 1860.1762-1765 nástěnné malby Zachariáš Fiegert, ženské alegorické figury, 1878-1881 úpravy v parku, sochy alegorické figury, ženy ve zbroji (Minerva) fontána Fr. Rous- Kentaur a nymfa. V mobiliáři tapiserie antické téma. Nástropní malba v hlavním sále. Modrý salonek kopie Rafaela Zrození Venuše asi nepůvodní, Taneční sál nástropní malby, hudební salonek malby, v nikách chiaroscuro ženské alegorické figury. and Anděl 1984,
Taneční sál nástropní malba: iluzivní architektura, průhled do oblak, kde je zobrazen zlatý vůz, kolem v oblacích putti a alegorické postavy. and Anděl 1984#.
Na kopci v parku Lovecký zámeček - dnes soc. ústav?, výzdoba v nejvyšším patře oktogonu - bohyně Diana v barok. kostýmu, asi portrét, se psem, kolem v kartuších grisaille mythol. výjevy s Dianou. Obrazy ze zámečku údajně přeneseny do muzea v Tachově. and Umělecké památky Čech, 1977, s. 258.
Spojovací chodby tvoří podélnou osu zámecké dispozice. Střed disposice zabírá sál přes dvě podlaží s iluzivními malbami stěn a freskou Diany na rovném stropě.
Jan Václav Novohradský z Kolowrat. Lovecký zámek v obci Diana u Rozvadova, 1720, (stavba připsána Santini Jan Blažej Aichl (1677 - 1723), malby 1742 klasicistní v prvním patře ústřední pavilon s nástěnnou malbou (1788-91?), v hlavním sále na stropě a na stěnách.Diana. and Hrady, zámky a tvrze
Edikulový portál s kruhovým záklenkem, v jehož profilaci je svazek omotávaný stuhou. Po stranách pilastry s kandelábrovým ornamentem lemované na vnější straně pletencem. na zalameném kladí nad pilastry vázy, ve vlysu mezi nimi dva gryfové nesou chybějící nápisovou desku. Portál byl na nynější místo druhotně vsazen., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 56, obr. s. 144., and Po formální stránce je portál součástí skupiny obdobně koncipovaných portálů z té doby na Olomoucku (Litovel, Langův dům; Olomouc, fragment z Komenia aj.)