O Moirách, třech přadlenách osudu, píše už Homér i Hésiodos (Zrození bohů 217-222), který ve fragmentu známém jako Štít (Aspis) píše, že o délce života rozhoduje Atropos (Neodvratitelná). Mýtus o Parkách Platón rozvedl na konci Ústavy, v pasáži věnované znovuzrození duše. V Bájích připisovaných Hyginovi o délce Meleagrova života rozhodla Atropos, jež v této roli opakovaně vystupuje v básních Publia Papinia Statia.
O vestálce jménem Tuccia (Tucca, v poantické literatuře též Tuscia) se zmiňuje poprvé Dionýsios Halikarnásský (Dion. ant. 2, 69, poslední třetina 1. stol. př. Kr.) a Valerius Maximus (Val. Max. 8, 1.5 absol, druhá čtvrt 1. století). Plinius příběh umísťuje do roku 145 př. Kristem (Plin. nat. 28, 12), ale Tuccia je všeobecně datována do 3. stol. př. Kr. Tertullianus příběh řadí, aniž by uvedl jméno, mezi nejvýznamnější zázraky pohanských bohů, hlavním pramenem poantické Evropy byla zmínka v Augustinově spisu O boží obci (Aug. civ. 10, 16). Ve středověku téma chápáno jako předobraz neposkvrněného panenství P. Marie.
V zahradě budovy na místě pův. tureckých lázní (Császár fürdö, Szent Lucas fürdö - "Lukácz fűrdő parkjában"), měla být podle literatury socha Herkula. Nenalezeno. and Rajna 1989, č. 1181.
Tapiserie (293 x 317 cm). Herkules s kyjem a hlavou nemejského lva, před ním stojí Juno s pávem, kolem dvojice pergolová architektura a v popředí zahrada.
Empírová vila, na fasádě pod okny prvního patra obdélné reliéfy s putti, figurálními scénami, vyobrazením měsíců roku., Pavel Šopák: K stavební historii tzv. vily Loreta ve Fulneku. In: Sborník Státního památkového ústavu v Ostravě 2001. Ostrava 2002, s. 241-243., and Evidováno v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod rejstříkovým číslem 134058/8 - 1565.
V horní sálové hradní místnosti byla vymalována galerie římských císařů, začínající Juliem Caesarem a končící Maxmiliánem II., Indra 1990#, s. 154, pozn. č. 44., and Podle dochovaných archiválií galerii vytvořil městský malíř Matěj Rahn, ve spolupráci se šumperským městským malířem Theodorem Neumannem. Tato obrazová galerie imperátorů se nedochovala.