Čtyřpatrový dům, fasáda průčelí se štukovou výzdobou, v suprafenestrách prvního a druhého patra medailony rámované věnci, v nich osm bust antických myslitelů. and Vlček 1996#, 379-381.
Čtyřpatrový dům, fasáda průčelí se štukovou výzdobou, v suprafenestrách prvního a druhého patra medailony rámované věnci, v nich osm bust antických filosofů. and Vlček 1996#, 379-381.
V průčelí budovy, nad hlavním vchodem, pozlacená sedící socha - nahá mužská okřídlená postava, levá ruka drží roh hojnosti, v něm je zasunut caduceus, pravá pozdvižená ruka drží vavřínový věnec., Vlček 1996#, 393-394., and Plastika uváděná jako domovní znamení představuje alegorii Hojnosti a Obchodu, patrně v souvislosti s funkcí budovy. V 18. století sloužila jako hostinec.
Novorenesanční nárožní nájemní dům s výzdobou interiérů vstupu a chodeb pater. Štukové medailony s alegoriemi: Merkur, Malířství, Polyhymnia, Komedie, Architektura, Sochařství., Vlček 1996#, s. 161., and Medailony vytvořené Myslbekem již roku 1872 byly do domu instalovány až v letech 1885-1886, kdy byl dům dokončen. Stejné medailony též na průčelí domu čp. 1035 na Starém Městě.
Trojkřídlová nárožní budova, třípatrová, vybudovaná jako Vysoká škola uměleckoprůmyslová. Ve dvou nárožních nikách 2. patra jsou umístěny plastiky. Na pravém rohu fasády směrem do náměstí: mladík s věncem vinné révy na hlavě (Bakchus), v pozdvižené levici miska, v pravé ruce vinný hrozen, ze kterého ujídá malý chlapec (Pan) sedící u jeho nohou; nahá dívka, která si přidržuje účes a kolem beder drapérii (Venuše Caelestis). Po levé straně fasády směrem do náměstí: nahá dívka s rukama na prsou a v klíně, u jejích nohou delfín (Venuše Medici); tančící Faun, v obou rukou má kastaněty, pravá noha spočívá na nožní klapačce; obě nároží zdobí ještě mezi okny prvního patra dva shodné oválné reliéfy s figurálním výjevem. Starý muž sedící za chlapcem, který přináší obětiny bustě Athény (alegorie úcty k výtvarnému vzdělání); na druhém reliéfu okřídlený mladík v obou rukou drží vavřínový věnec, věncem v levici věnčí dívku, která drží svitek a bustu, nad mladíkem hvězda (Génius umělecké inspirace); nad vchodem v nástavci kladí dvě ležící postavy žena (Úsvit) a muž (Soumrak). V přízemí na klenácích oken střídavě hlava Medúzy a hlava Jupitera., Vlček 1996, s. 170 - 171., and Architektonické řešení je inspirováno italskými renesančními palácovými stavbami, nicméně účel budovy se odrazil v některých detailech, například velká ateliérová okna a především sochařská výzdoba s připomínkou jmen slavných výtvarných umělců minulosti. Předlohou tří ze čtyř soch jsou antické plastiky: Venuše "Medici" (Florencie, Uffizi (Tribuna), Haskel-Penny 1984, č.k. 89), Venuše "Caelestis" (Florencie, Uffizi, Haskell-Penny 1984, č.k. 88) a faun; antická plastika tančícího fauna hrajícího na typický hudební nástroj scabellum (nožní klapačka) a kastaněty, byla asi původně částí sousoší s nymfou, kterou hrou vyzýval k tanci (Florencie, Uffizi (Tribuna), Haskel-Penny 1984, č.k. 39). Socha Bakcha je kopií renesanční plastiky Jacopo Sansovina (mezi 1511 - 1518), který se inspiroval sochou Michelangela (1497), ten se však při tvorbě svého Bakcha inspiroval jako jeden z prvních renesančních sochařů antickými plastikami, které byly umístěny v zahradě Medicejů v Římě (kromě samotného námětu je to například i motiv malého Pana okusujícího tajně hrozen, který drží Bakchus v pravé ruce). Antikou jsou inspirovány i oba reliéfy: motiv učitele a žáka v obětní scéně s Athénou. Alegorie Soumraku a Úsvitu jsou kopiemi Michelangelových soch.