Olej na plátně (146 x 101, 6 cm): sedící nahá Venuše ?, vedle Amor, který ji drží za ruku. Před bohyní klečí oblečená žena s ovocem, za ní dvě oblečené ženy zabrané do hovoru. Výjev je situován před antickou ruinu, v průhledu krajina s hradem. and Kaufmann 1988#, 7.49.
Obálka ke knize: Venuše s červenou parukou. (Štorch-Marien, Otakar: Mysterium. Revue o 14 zastaveních. Praha Aventinum 1925. se 14 kresbami Josef Šíma, upr. V.H. Brunner)., Český Antikvariát, 25. aukce sobota 7. května 2005, 13.30 hod. Hotel Expo v Praze, č. 129., and Ve třicátých letech 20. století byly narážky na antiku předmětem zájmu avantgardních umělců. Často však, namísto vizuální připomínky, byl jediným pojítkem název, který měl vyvolat asociace vedoucí k osobnímu vnímání antického umění. Abstrakcí se všeobecně známý námět často posouval do ironizující roviny. V tomto případě se jedná o kombinaci antické busty se soudobým zobrazením ženy v módním účesu.
Venuše, Juno (páv, žezlo) a Ceres (věnec z klasů), všechny bohyně jsou nahé., Kaufmann 1988#, 20.83., and Obraz dochován pouze krasbami, jež možná pouze kopie Sprangerových kreseb: Wien, Albertina; Amsterdam. De Boer; Darmstadt, Hessisches Landesmuseum; Davis, California, soukr. sbírka; Sotheby's 25 June 1970. Téma zobrazeno na Raffaelem navržené nástěnné malbě v Sala di Psiche, Villa Farnesina, Řím, 1519.
Olej na plátně (164,5 x 126 cm): nalevo stojí Bakchus (věnec z vinné révy, kožešina, boty) v pozdvižené levici číši, v pravé ruce konvici, jednu nohu na sudu. Napravo sedí Zima, vousatý stařec v kožichu a kožešinové čepici), za ním na lavici nádoba a hůl, v pozadí žena zahalená do pláště. V předním plánu obrazu sedí putto pojídající hroznové víno a chlapec ležící na zemi u položeného žebříku (z něhož spadl?). Za Bakcehm sud s hrozny vína a košík s ovocem. Výjev je situován u dřevěného stavení s plotem, za Zimou suchý strom., Zlatohlávek 2009#, s. 172, O 36., and Obraz je protějškem k obrazu spojujícímu dvě zbývající roční období (Sankt-Peterburg, Flora a Ceres).
Kresba (18, 7 x 14, 7 cm): nahá Danae pololeží na posteli, zeshora se snáší déšť mincí, sloužící u jejích nohou je chytá., Fučíková 1979#, s. 506., and Sloužící sbírající peníze padající z nebe ukazuje, že se nejednalo pouze o zobrazení mýtu o Danaé, ale také o alegorii všemocnosti peněz. V této funkci byl mýtus o Danaé běžně používán (srov. Karr 1978), k tématu se rudolfinští umělci často vraceli (Josef Heintz starší, Nikolaus Pfaff, Jan Vermeyen).
Olej na plátně (164,5 x 126 cm): nalevo sedí Flora (květiny ve vlasech, na klíně košík s květinami, modré šaty), zprava k ní přistupuje Ceres (koruna z klasů, zlaté šaty), u jejích nohou srp a putto vázající snop. Za Ceres putto se slunečníkem, v popředí dva putti s květinami. Výjev je zasazen do parku, za Florou je kamenná váza, za Ceres průhled do krajiny s budovami nalevo a horami napravo., Zlatohlávek 2009#, s. 171, O 35.., and Obraz je protějškem k obrazu spojujícímu dvě zbývající roční období (Sankt-Peterburg, Bakchus a Zima).