Stropy a zdi několika místností jsou pokryty bohatou štukaturou převážně s putti a mytologickými motivy. Strop místnosti s alkovnou, jejíž portál nesou dva atlanti, zdobí květinové festony s orly na všech čtyřech stranách a v rozích trofeje a medailony s bustou., Fabiánová 2004#., and Výzdoba dvanácti sálů pochází z doby stavebních úprav v letech 1670-1696, úpravy provedl italský stavební mistr Francesco Martinelli a štukatury pravděpodobně B. Fontana. Strop sálu s alkovnou je téměř shodný s provedením štukového rámce stropu na zámku v Polici.
Nárožní nájemní dům, s nárožním arkýřem v přízemí. Arkýř je nesen mužskými figurami v nadživotní velikosti (maltová směs na železné konstrukci). Dvě nahé mužské postavy, jedna s plnovousem, nese arkýř pouze jednou rukou, druhá bezvousá, nese arkýř oběma rukama, z arkýře splývá drapérie, která se ovíjí kolem těla jedné z figur. and Dům byl postaven stavitelem J. Schaniakem pro MUDr. Nesvedu v roce 1900.
Chronogram na stropě v přízemní místnosti lékárny, z doby přestavby lékárny, informující o jejím založení: S Boží pomocí provázena úsilím za přispění štěstěny bude v tomto městě na příznivém místě založena Zlatá koruna (chronogram zvýrazněn písmeny: DIUVUCCDULUCIUUIXLCIUC). and Jilík 2007#, 123-126.
V přízemní místnosti původní barokní síň se štukovou a freskovou výzdobou na valené klenbě s lunetami. V lunetách mužské postavy s identifikačními nápisy - slavní antičtí učenci a lékaři: Démokritos z Abdér, Andromachus, Celsus, Herophilus, Evagoras, Dioskorides, Theophastus, Galenus. and Jilík 2007#, 123-126.
V přízemní místnosti původní barokní síň se štukovou a freskovou výzdobou na valené klenbě s lunetami. V lunetách mužské postavy s identifikačními nápisy - slavní antičtí učenci. Obličeji k sobě sedí vedle sebe dva staří muži s plnovousem, ten vlevo drží v pravici rostlinu, ten vpravo rozevřenou knihu. Nad nimi nápisy - Celsus et Herophilus., Jilík 2007#, 123-126., and Římský spisovatel Aulus Cornelius Celsus (1. stol. po Kr.), autor spisu Artes, věnovaného všem tehdejším vědám, mezi nimi i lékařství (o něm dochováno osm knih). Řecký lékař Hérofilos z Chalkedónu (335-280 př. Kr.), žijící v Alexandrii, zakladatel vědecké anatomie, autor třídílného díla Anatomika, v němž popisoval vnitřní orgány lidského těla, funkci senzorických nervů a mozku. Jeho dílo se nedochovalo.
V přízemní místnosti původní barokní síň se štukovou a freskovou výzdobou na valené klenbě s lunetami. V lunetách mužské postavy s identifikačními nápisy - slavné antické osobnosti. Dvě sedící mužské postavy: vlevo starý muž s plnovousem, na hlavě turban, v pravici drží lékárnickou dózu, nad ním nápis DAEMOCRITES. Muž se tváří obrací k mladíkovi, který obě rukama drží lékárnickou dózu, nad ním nápis ANDROMACHUS., Jilík 2007#, 123-126., and Démokritos z Abdér (460-370 př. Kr.) byl všestranný řecký filosof a vědec, kromě jiného se věnoval i medicíně, v níž se proslavil objevem mikroorganismů. Andromachus ml., Neronův lékař (někdy v letech 54-68), je považován za autora třídílného díla o Farmacii, které ve svých spisech citoval Galén (Galen, De Compos. Medicam. sec. Gen. 2.1. vol. xiii. p. 463). Dílo se však nedochovalo. Snahou objednavatele bylo zobrazením těchto antických osobností ukázat vlastní hlubokou znalost historie medicíny.
V přízemní místnosti původní barokní síň se štukovou a freskovou výzdobou na valené klenbě s lunetami. V lunetách mužské postavy s identifikačními nápisy - slavní antičtí učenci. Sedící muž s plnovousem, v levé ruce drží rozevřenou knihu, v pravici květinu, nad ním nápis Dioskorides., Jilík 2007#, 123-126., and Řecký lékař, farmakolog a botanik Pedanius Dioscorides (40-90 po Kr.), autor mnoha spisů, zejména De Materia Medica.
V přízemní místnosti původní barokní síň se štukovou a freskovou výzdobou na valené klenbě s lunetami. V lunetách mužské postavy s identifikačními nápisy - slavné antické osobnosti. Uprostřed štukového rámu sedící stařec, plnovous, na krku řetěz s mincí. Před ním na nízkém stolku lezí kniha, v ní založená stránka. Nad postavou nápis EVAGORAS., Jilík 2007#, 123-126., and V tomto případě nápis pravděpodobně odkazuje na hrdinu díla slavného antického řečníka Isokrata. Jedním z jeho nejslavnějších děl je Euagorás, chvalořeč na krále (v Salamině 410 – 374 př. Kr.), který byl zavražděn eunuchem. Isokrates glorifikoval činy tohoto kyperského despoty, ve svém díle jej vylíčil jako příkladného moudrého vladaře, jehož cílem bylo blaho státu a ochránce hellénské kultury, proto je zde zobrazen jako filosof s knihou.