Čtyřpodlažní nárožní budova, v přízemí na fasádě kolem celé budovy deset alegorických soch stojících na soklech. Dívka s balíčkem ovázaným stuhou (alegorie poštovnictví jako Psyché ?); nahý mladík s okřídlenou čapkou a střevíci drží v ruce kaduceus (alegorie obchodu jako Merkur); dívka se džbánem (Danaida ?); chlapec s husou (?); dívka se dvěma ozdobnými pásy; nahá dívka zakrývající si rukama klín (alegorie Krásy jako Venuše); římský voják s putnou vody (sv. Florián), dívka s klubkem nití nebo vlny (alegorie textilního průmyslu jako Arachné ?); mladý boxer ovinující si ruku koženými řemínky (alegorie sportu jako řecký boxer); mladík v uniformě držící na rukách lokomotivu (alegorie železnice nebo dopravy)., Dent 2002, s.95., and Budova byla projektovaná původně jako pojišťovna s luxusními byty ve vyšších podlažích ("Adria Biztositó Társulat Székháza"). Po II. Sv. válce sídlo městské policie, dnes Le Meridien Hotel. Na fasádě jsou sochy, z nichž některé souvisejí s původním účelem stavby (pojišťovna). Jsou tu některé neantické náměty (například sv. Florián patron hasičů), doplněné typickými alegoriemi naznačujícími souvislost s pojišťovnictvím, průmyslem a dopravou, ale i personifikace jednoznačně vycházející z antické inspirace Adria Palota (Palace), was built for the Italian Adria Insurance Company (Riunione Adriatica di Sicurta). Building with its classical features was decorated with ten allegoric figures representing symbols of insurance. The first set of 10 statues symbolizing the different branches of insurance, were created by Miklós Ligeti and Ede Telcs from Kosice marble. The Palace was badly damaged during World War II and sculptural decoration disappeared. Now modern reconstructions of sculptures made from 1949-1950 are placed on the walls. From left to right on the main façade of the building first stands a man with a goose representing burglary and theft insurance. Alongside him is a woman holding valuable jewels, previously sculpted by Miklós Ligeti. She represents the now antiquated branch of dowry insurance. The third figure on the front of the hotel is a nude woman, looking bashful and as if she feels the cold. Originally created by Telcs, this statue denotes insurance for damage caused by ice and hail. At the right corner of Le Meridien is a military-looking figure with a bucket. This is Saint Florián, patron saint of firemen and, naturally, he stands for fire insurance. Just behind him, around the corner on Miatyánk utca, stands one of the three mythological Fates cutting a thread (the allotted life span) to represent life insurance, and next to her a man bandaging his wounded arm symbolizes accident insurance. On the pedestrian street of Deák Ferenc utca behind the hotel stands a man holding in his arms a locomotive engine. This represents warranties. A woman holding a gift box in wrapping paper symbolizes the access or achievement branch of insurance. On the back corner of the hotel building, facing the metro station stands Mercury in a winged helmet, holding a snake which winds itself around a sword. He indicates delivery insurance. Finally a woman with a jug (glass insurance) originally by Telcs, stands just behind the man with the goose.
Čtyřpodlažní nárožní budova, v přízemí na fasádě kolem celé budovy deset alegorických soch stojících na soklech. Dívka s balíčkem ovázaným stuhou (alegorie poštovnictví jako Psyché ?); nahý mladík s okřídlenou čapkou a střevíci drží v ruce kaduceus (alegorie obchodu jako Merkur); dívka se džbánem (Danaida ?); chlapec s husou (?); dívka se dvěma ozdobnými pásy; nahá dívka zakrývající si rukama klín (alegorie Krásy jako Venuše); římský voják s putnou vody (sv. Florián), dívka s klubkem nití nebo vlny (alegorie textilního průmyslu jako Arachné ?); mladý boxer ovinující si ruku koženými řemínky (alegorie sportu jako řecký boxer); mladík v uniformě držící na rukách lokomotivu (alegorie železnice nebo dopravy)., Dent 2002, s.95., and Budova byla projektovaná původně jako pojišťovna s luxusními byty ve vyšších podlažích ("Adria Biztositó Társulat Székháza"). Po II. Sv. válce sídlo městské policie, dnes Le Meridien Hotel. Na fasádě jsou sochy, z nichž některé souvisejí s původním účelem stavby (pojišťovna). Jsou tu některé neantické náměty (například sv. Florián patron hasičů), doplněné typickými alegoriemi naznačujícími souvislost s pojišťovnictvím, průmyslem a dopravou, ale i personifikace jednoznačně vycházející z antické inspirace (Venuše, řecký boxer jako alegorie sportu, Merkur jako alegorie obchodu, Arachné ?). Formálně je antikou jednoznačně inspirována plastika nahé dívky - Venuše, která navazuje na typ antické plastiky Venuše vystupující z lázně.
Římská kopie řecké sochy vytvořené v Římě v 1. století. podle originálu z dílny Praxitelovy, 4. stol. př. Kr. Socha zobrazovala odpočívajícího Herma charakterizovaného atributy (caduceus v levé ruce, okřídlené boty) a pláštěm přehozeným nedbale přes rameno, čímž bylo naznačeno, že má velice naspěch. Tento typ nahého mladíka se skloněnou hlavou stojícího u kmene stromu, pravou ruku založenou v bok, drapérii přehozenou na levém rameni, se opakoval v nepatrných obměnách vícekrát, obdobně je zachycen například Hermés ve sbírkách Mnichovské Glyptotéky, nebo ve Vatikánských sbírkách (tzv. Hermes del Belvedere). Plastika tohoto typu známá jako Hermes Farnese (dnes ve sbírkách Britského muzea v Londýně inv. London BM 1219) stála v 16. století u vchodu do Palazzo Farnese v Římě a byla od té doby obecně známá a velmi obdivovaná, což znamená i často kopírovaná., Haskell, Penny 1981#, č. 7., and Spinola 1996#, str. 86.
"Hermathena" byla v 16. století zobrazována jako dvojice nebo spojení Merkura a Athény., Kaufmann 1982#., McGrath 1987#., Krems 2002#., and Marcus Tullius Cicero v dopisech odesílaných do Athén Titu Pomponiu Attikovi píše od roku 68 př. Kr. o sochách, které mu měl Attikus poslat, aby s nimi mohl vyzdobit "Gymnasium" svojí nejmilejší vily u Tuscula (srov. Constans 1931). V dopise ze začátku roku 66 př. Kr. (Cic. Att. 1, 5, 3) píše nadšeně o zprávě o hermovce (sloupu s hlavou boha, nejčastěji Herma), která zobrazuje Athénu (Hermathena). V 16. století byla pasáž čtena v tom smyslu, že v antice existovaly sochy zobrazující současně Minervu a Merkura. Achille Boschi si proto vybral Hermathenu jako znak pro akademii, kterou založil v Bologni a nazval ji "Accademia Hermatena" (Bocchi 1555, 18 a 210). Cartari se obšírně věnuje údajnému antickému ideovému poselství této sochy (Cartari 1571, 356). Lomazzo ve svém "Traktátu o umění" z roku 1585 v kapitole "Jaké obrazy se hodí do škol a gymnázií" doporučuje vedle filosofů právě "Hermatenu", objímající se Minervu a Merkura. V monumentálním umění se Hermathena, jakožto spojení Minervy a Merkura v jednu bytost, objevuje v na fresce Federica Zuccari (program: Annibale Caro) v Palazzo Farnese v Caprarole (1566-1569), na níž má Hermathena od pasu nahoru dvě těla, ale pouze dvě nohy (srov. Parlato 2000). Hermathena byla velmi oblíbeným námětem rudolfinského umění, najdeme ji v tvorbě Hanse von Aachena (Paris, BN, Hermathena, c. 1590), Bartholomea Sprangera (Praha, Hrad, Merkur a Minerva, c. 1585) a Aegidia Sadelera (Praha, NG, Triumf moudrosti). Již v 16. století ale antikváři toto čtení Cicerona odmítli, zcela správně argumentovali, že "Hermathena" je hermovka Minervy, tedy sloup s hlavou Athény (Orsini 1570, 85), tento výklad se objevuje ve vydání Cartariho z roku 1615, které redigoval Pignoria (Cartari 1615, 318-320). V 17. století tento názor převládl. .
Nárožní čtyřpodlažní budova, postavená v neorenesančním historizujícím stylu, původně budova hlavní celnice (Fövámház), dnes Vysoká škola ekonomická (Budapest University of Economic / Budapesti Corvinus Egyetem). Bohatá sochařská výzdoba (22 soch, reliéfy). Na fasádě průčelí směřujícím k řece: deset stojících mužských a ženských postav v antické drapérii s různými atributy. První zleva žena v drapérii s pokrytou hlavou, v pravé ruce drží fasces, levá přidržuje závoj (alegorie Athén); stojící vousatý muž s kyjem a lví kůží přetaženou přes hlavu (Herkules); žena v drapérii, na hlavě čelenka se slunečním terčem (?); žena, u pravé nohy lokomotiva (Železniční doprava); vousatý nahý muž s kormidlem a lanem (Lodní doprava); vousatý muž v drapérii, stojí vedle kovadliny, v pravé ruce drží kladivo (Vulkán/Kovářství); žena v drapérii, v pravé ruce drží ozubené kolo (Průmysl); žena v drapérii drží štůček látky (Průmysl textilní); mladík v chlamydě, na hlavě okřídlený klobouk, v levici měšec (Merkur/Obchod); žena v drapérii s pokrytou hlavou drží v rukách roh hojnosti (Hojnost). V průčelí do náměstí šest volně stojících ženských postav v drapérii: žena se sovou u nohou (Věda); žena s tabulkou (Historie); žena s vavřínovým věncem a knihou, kterou věnčí (Vzdělání); žena s neidentifikovatelným předmětem (?); žena s ovázanýma očima a mečem (Spravedlnost); žena bez atributů (Ctnost). V průčelí do Csarnok tér šest postav: žena s lyrou (Hudba); žena bez atributů; tři ženy s veslem (alegorie řek patrně Dráva, Száva, Tisza?); žena v uherském kroji. V přízemí na průčelí do Vámház tér reliéfy: vousatý muž a dva putti se sobem (Asie), žena s lukem a dvěma putti (Amerika), žena s vějířem, dvěma putti a velbloudem (Afrika), žena se dvěma putti (Evropa)., Medvey 1939, s. 81; Török 1997, s. 112., and Původní účel budovy, hlavní celnice, se odrazil v alegorické sochařské výzdobě, která zahrnuje důležité zdroje prosperity a obecného blaha.
Bohatě zdobená barokní štuková fasáda. Kartuš se dvěmi postranními volutami, pod nimi proti sobě sedí putti, na volutách sedící postavy: Merkur a Fortuna s vlajícími vlasy a lodní plachtou.
Merkur běžící směrem doprava (okřídlený klobouk a boty, caduceus), vpravo u jeho nohou kohout., Fučíková 1997#, II/77., and Plakety sloužily jako aplikace na nábytku, patrně vznikly během Abondiova pražského pobytu. Merkur náleží k sérii bohů planet (dochován též Mars a Venuše).
Nástropní malba. Ve štukovém rámu figurální scéna v krajině, uprostřed sedící Merkur (okřídlená čapka), po jeho pravici sedí vousatý muž, u jeho pravé nohy leží kráva. and Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66.
Pískovcová socha nahého Merkura (okřídlená přilba okřídlené boty), okolo boku má omotanou draperii. Bůh je zobrazen v běhu, levou ruku má zdviženou před sebe., Horyna 1997#., Kořán 1999#, 108., and Merkur tvoří dvojici s Hersé, která je na bráně umístěna na protějším sloupku (Hořovice, zámek, brána, Hersé).
Klenutý sál se zbytky nástěnných maleb. V čele sálu, na severní straně, je zobrazeno zasedání zemského soudu, jehož členové jsou zastoupeni erby v iluzivně namalovaných nikách, uprostřed sedí na trůně Ferdinand I. a pod ním je portrét předsedy soudu, Jana z Lobkovic. Po straně trůnu jsou vždy dvě niky s antickými sochami zobrazujícími patrně božstva, v první nice je Minerva se štítem, ve čtvrté nice Merkur s okřídlenou přilbou. Na západní stěne je iluzivní malba písařské tribuny s písaři a portrétem nejvyššího písaře, Wolfa z Vřesoviště. Na východní stěně je zobrazen Poslední soud. and Výzdoba hlavního sálu oslavuje stavebníka tím, že jej zobrazuje, jak předsedá zemskému soudu království českého. Význam tohoto politického výjevu je podtržen konfrontací se zobrazením Posledního soudu. Výjev je významný také tím, jakým způsobem zobrazuje zemský soud. Vedle skutečných portrétů hlavních aktérů, císaře, předsedy soudu a hlavního písaře jsou zobrazeni erby ostatních členů soudu. Ke zvýšení prestiže této instituce je použito motivu nik s antickými sochami, které charakterizují císaře. Tento motiv je symbolický, na Pražském hradě pokud víme žádný sál s antickými sochami neexistoval.