Velkomoravský šperk. Stříbrné nákončí opasku, na lícní straně fantastické zvíře (medvěd nebo žába (?)), na rubu motiv ženy s pozdviženýma rukama, v pravici drží tabulku a v levici roh hojnosti., Chadraba 1984#, sv. I/1, 41-41., and Archeologický nález z hradiště Valy u Mikulčic (Hodonín), hrob 240. Doklad přebírání pozdně antické ikonografie v prostředí Velkomoravské říše. Zvíře zobrazené na rubu nákončí bývá interpretováno jako personifikace zla, postava jako bohyně vítězství Viktorie. Podobně je bohyně zobrazena např. na langobardských mincích ze 4. století (Ticinum), nebo na nadočnicové destičce přilby langobardského krále Agilulfa (590 - 614, Florencie, Bargello). Okřídlená bohyně zde drží v pravici tabulku s nápisem, v levici roh hojnosti. Tabulky s údaji o vítězných bitvách byly nošeny při antickém římském triumfu, rovněž roh hojnosti je římským triumfálním atributem.
Soubor litých bronzových opaskových kování. Čtyři nákončí s úponkou a kruhová kování s figurálním motivem (Nereida jedoucí na mořské obludě)., Lutovský 2001#, 78., and Archeologický nález z lokality Hevlín (Znojmo). Jeden z nejstarších příkladů antikizujících ornamentálních motivů v našich archeologických nálezech. Ornament je inspirován antickou rostlinnou úponkou (akant). Figurální motiv představuje Nereidu jedoucí na hippokampu. Jsou to motivy, které se často objevovaly na textilních nášivkách zdobících antické tuniky (dochovány pouze z Egypta, tzv. koptské textilie). Nález je zařazen mezi výrobky slovansko-avarské kultury. Soudí se, že jsou to výrobky pozdně antických a byzantských dílen, které se přizpůsobily vkusu Avarů, ale patrně to byli i domácí tvůrci, kteří se mohli byzantskými motivy inspirovat.
Po stranách vstupního portálu do tzv. d' Elvertova křídla, pod balkonem polofigury dvou Herkulů, přes hlavu pokrávka - lví hlava, kolem těla ovázány tlapy lví kůže. and Portál přenesen v osmdesátých letech 19. století z paláce Mitrovských.
Kašna se sousoším: na soklu postava říčního boha (nádoba na vodu) a žena s rohem hojnosti, drží drapérii (oblak?), na ní orel, nad muší stojí Merkur (okřídlená čapka), v levé ruce kaduceus., Samek 1994,, and Sousoší z původní kašny Čtyř živlů (dvě mužské figury, žena s rohem hojnosti a Merkur) stálo na náměstí Svobody, kašna zrušena v 19. století a torzo sousoší přeneseno do Biskupského dvora. Figury byly patrně alegorickým vyjádřením živlů - Země, Voda, Vzduch, Oheň.
Na západním průčelí dvorního traktu ve výklenku nároží, pískovcová plastika stojící nahé postavy, stojí na soklu, rozpuštěné vlasy sahají k ramenům, na hlavě vavřínový věnec, kolem boků drapérie s ozdobným pásem, torzo, chybí ruce (původně údajně i křídla)., Eliáš, J. O., Brno, Orlí č. 16, Dům U Kamenné panny, Brno 1999 ( http://www.shpelias.cz/SHPela/BrOrli16ElaFullWeb_96InfCry.pdf (3. 1. 2013))., and Budova bývalého nejstaršího poštovního úřadu v Brně, socha obecně považovaná za sochu anděla. Druhotně použitá socha, původně snad ve veřejích městské brány (před 1636). Na místě dnes kopie z umělého pískovce, kamenný originál v interiéru domu.
V arkádách nádvoří stojící mužská vápencová plastika - na nahém těle částečně přehozená kůže, na hlavě kožešinová čapka, obě ruce drží kmen s loupajícíc se kůrou., Krsek, 408-409., and Původně patrně jedna socha ze souboru alegorií ročních dob na zámku ve Slavkově u Brna.
Na nádvoří budovy gymnázia památník v podobě antického chrámu s postavami dvou karyatid. Nad kladím hlava Merkura. and Encyklopedie historie města Brna (http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=seznam_objektu&from=540&qt=&qc= (27. 1. 2013)).