Bydžovská, Srp 2006#, s. 29-30, obr. 14. Havlíková 2008. and Ve 20. a 30. letech 20. století byly narážky na antiku předmětem zájmu avantgardních umělců. Často však, namísto vizuální připomínky mýtu nebo konkrétního hrdiny, byl jediným pojítkem s antikou název, který měl vyvolat asociace vedoucí k osobnímu vnímání odkazu antické kultury. Abstrakcí se všeobecně známý námět často posouval do ironizující roviny.Antickou inspiraci F. Šímy lze nalézt i v dílech, která zdánlivě na antickou ikonografii nenavazují. V tomto případě je tu odkaz na román Philippe Soupaulta - Negr (1927), jehož hlavní hrdina zabíjí prostitutku, kterou pojmenoval Evropa. Později mrtvé ženě posílá milostný dopis. Obraz je patrně reakcí na tento dopis (srv. též F. Šíma/P. J. Jouva, Kurva z Barcelony a J. Šíma, Torzo, 1927).
Kresba: fantazijní krajina do níž je vkomponována antická stavba z Hadriánovy vily v Tivoli (chrámek vlevo), Kotalík 1982#, s. 97, č.k. 83, and Sadeler pobýval v Itálii v první polovině 90. let 16. století, v roce 1593 byl v Římě. Jeho série pohledů na antické památky (Sadeler 1606) však byla vytvořena podle cizích předloh. V tomto souboru se na s. 41 objevuje stejný chrámek jako na této kresbě.
Kresba (průměr 17, 2 cm): Kefalos (Antikizující oděv, toulec přes rameno, boty) jde doleva a otáčí se dozadu, kam vystřelil z luku. Nad Kefalovou hlavou pták, za ním je les, v němž dole leží na zemi mrtvá Prokris, z níž je vidět jenom hlava a bezvládná ruka. V průhledu lesem je vidět střecha domu.
Kresba (26,9 x 21,1 cm): Malířství (odhalená ňadra, paleta se štětci) je uváděna Minervou (přilba) k Apollónovi, který sedí nalevo a hraje na lyru. Za Apollónem a v popředí napravo múzy hrající na hudební nástroje. Nad Malířství se snáší putto s věncem a palmovou ratolestí. V pozadí nalevo antický korintský chrám, vedle něj socha, napravo v popředí kanelovaný antický sloup. V pozadí brána v iónském stylu., Fučíková 1997#, I/146., Fusenig 2010#, č. 50., and Kresba je patrně studie pro obraz se stejným námětem, jenž je glorifikace mecenášství císaře Rudolfa II., který Majestátem z roku 1595 povýšil malířství z řemesla na umění. Stejné téma však Aachen zpracoval v díle věnovaném bavorskému vévodovi Maxmiliánovi I (Wien, Albertina, Sadeler, Minerva uvádí malířství mezi svobodná umění).
Kresba perem (134 x 181 mm). Figura v krajině pod kmenem stromu sedí mladá žena, Ceres, v klíně ovoce, pravici má položenou na kupoli kruhového chrámku. Na klín Ceres klade putto ovoce, druhý putto sedí na zemi u koše s ovocem, po levici Ceres snop obilí a plody. and Volrábová 2007#, 148-149 (Venuše).
Kresba perem v hnědém tónu (270 x 180 mm). V hustém lese (exotické stromy, palma) sedí nahá Venuše na drapérii. Levá noha pokrčená, Venuše si vyndává trn z nohy, u jejích nohou zajíc. V průhledu řeka a několik budov., Zlatohlávek 1997#, 54, č. IV., and Sbírka Skutezky, od r. 1938 Moravská galerie v Brně. Podle kresby z Raffaelovy školy zobrazující nástěnnou malbu ve vatikánském paláci z doby okolo roku 1516 (Stufetta Bibbiena). Výjev je dáván do souvislosti s Bionovou básní Žalozpěv na Adonida.
Kresba perem (187 x 273 mm). Scéna v krajině s architekturou. V popředí stojí voják, antikizující zbroj a prapor, za vojákem vpravo obelisk., Volrábová 2007#, 124-125., and A. Volrábová považuje za autora německého mistra tvořícího ve stylu Tobiase Stimmera. Scéna naznačuje, že se jedná o nějaké antické město, patrně Řím, což naznačuje motiv obelisku.