Mědiryt (20, 2 x 27, 9 cm): nahá Venuše stojí vedle sedícího Merkura (okřídlená čapka a boty. Venuši k Merkurovi tlačí za bohyní stojící Amor s šípem v ruce, další Amor bere Merkurovi z ruky caduceus. Třetí Amor nahoře odhaluje závěs nad skupinou pod ním. V levém dolním rohu luk a pár holubic., Fučíková 1997#, I/334., and Kompozice navazuje na Sprangerův obraz z doby okolo roku 1595 (Wien, KM, Spranger, Venuše a Merkur). Význam obrazu patrně rovněž souvisí s vazbou mezi Merkurovou výmluvností a láskou, kterou zosobňuje Venuše. Inspirací mohla být Cartariho mytologická příručka, která vyšla poprvé v roce 1556, v níž byla převyprávěna příslušná pasáž z Plútarchových Rad manželských (Coniugalia preacepta). O ztotožnění Grácií s Peithó se Cartari dočetl v Pausaniově Cestě po Řecku (9, 35).
Olej na plátně (71, 5 x 88, 5 cm).Venuše s nymfami pláče nad mrtvým Adónidem, Slavíček 1993#, 205-206., and Ve sbírce Františka Antonína hraběte Berky z Dubé v letech 1692-1706, potom až do roku 1945 v nostické sbírce.
Olej na plátně (167, 5 x 89, 5 cm). Postava nahé Venuše, kolem těla drapérie, která vlaje za ní jako plášť. Levá ruka je pozdvižená, drží luk, o který škemrá malý Amor, stojící u jejích nohou toulec se šípy má zavěšený přes rameno. Vlevo dole dva holubi., Slavíček 1993#, 201-202., and Obraz zřejmě pochází ze sbírky Rudolfa II. František Antonín hrabě Berka z Dubé jej získal v roce 1671 z obchodu ve Vídni (1671-1706 zámek Nový Falkenburk). V nostické sbírce v letech 1706-1945.
Bronzový odlitek (v. 15, 3 cm), akt stojící Venuše, levá noha spočívá na váze, na levém lýtku přehozená drapérie., Chlíbec 2006#, 284-285, č. 134., and Různé varianty kompozice s Venuší pocházejí z okruhu Giovanni da Bologna.
Mědiryt: Venuše stojí u stromu, u jejích nohou Amor. Na větvi nahoře další Amoru, Venuše mu levicí podává hrozen vína. Před venuší klečí nymfa s mísou s ovocem. Za klečící nymfou stojící nymfa a satyr., Fučíková 1997#, I/342., and Rytina podle Bartholomea Sprangera.
Kresba perem a štětcem (235 x 205 cm). Uprostřed kompozice nahá Venuše, před ní stojí malý Amor s křídly, po její levé straně Bakchus s pohárem a miskou. Před Venuší, po její pravé straně žena s loutnou. and Volrábová 2007#, 44-45.
Olejomalba na měděném plechu (42 x 52 cm). Figurální scéna v krajině před polorozbořenou budovou, v níž je výheň. Vpravo Venuše s Amorem a Vulkán, který Venuši ukazuje štít, za Venuší stůl s vystavenými kovovými nádobami, vlevo za Vulkánem putti hrající si se zbrojí., Seifertová 2001#, 67, č. k. 35., and Dobová upravená kopie pravé poloviny obrazu Hendricka van Balen a Jana I. Brueghela. Zakoupeno po roce 1923 v Antverpách pro zámek Hrubý Rohozec, do Národní galerie převedeno v roce 1948.
Kolorovaná kresba na papíře (141 x 190 mm). Figurální scéna v krajině pod baldachýnem. V popředí nahá ženská figura, polo ležící na poduškách, její pravá noha spočívá na želvě, zleva jí kolem krku drží batole, druhé batole sedí po jejím pravém boku a drží ji za ruku. Sedící dítě drží v pravé ruce ptáčka, u jeho pravého boku spí pod drapérií kočka. V průhledu krajina s vodní hladinou, na ní pták., Volrábová 2007#, 12., and A. Volrábová Venuši s putti interpretuje jako Caritas s otazníkem. Kresba je kompozičně i námětově velmi blízká dvěma obrazům Hanse Rottenhammera (Sale 7863, Old Master & 19th Century Paintings, ...at Christie's King Street, Jul. 07, 2010, Lot 151, Hans Johann Rottenhammer, Venus reclining in a wooded landscape, attended by putti; Sale 8531, Old Master Paintings, Drawings and Frames, 29 May 2001, New York, East, Lot 254 Circle of Hans Johann Rottenhammer, Venus reclining with two putti). Venuše je zobrazena s atributy, které mají protikladný význam. Spící kočka symbolizuje lenost a chtíč, želva je atribut ctnostné ženy (Alciato, Andrea, Emblematum liber, Augsburg 1531, č. 196).
Plastika nahé ženy z polychromovaného dřeva (v. 41 cm), u levé nohy globus., Vlnas 2005#, 137., and Barokní kopie bronzové plastiky Venuše Uránie od Giovanniho da Bologna (Vídeň, Kunsthistorisches Museum). Sošku věnoval velkovévoda František I. císaři Rudolfu II.
Mědiryt (189 x 310 mm). Scéna ve Vulkánově dílně. Uprostřed kovadlina, na ní šíp, jehož hrot kove Vulkán (v pozdvižené pravici kladivo) sedící na obraze vlevo na drapérii. Vedle něho tři kladiva a šípy. Šíp z pravé strany přidržuje Venuše, za ní malý Amor (toulec se šípy). Za kovadlinou v půhledu hořící pec, a dva putti (jeden dmychá oheň, druhý drží šíp)., Zlatohlávek 1997#, 177, č. 100., and Ve sbírce NG od roku 1949, převedeno z NM v Praze. Rytina podle Perina del Vaga. Vulkán, Venušin choť, zhotovující zbraně pro jejího syna Aenea, zatímco bohyně doprovázená malým Amorem čeká na jejich zhotovení, je častým ikonografickým námětem ilustrujícím jednu epizodu z Vergiliovy Aeneis. Většinou jsou přítomny další atributy - štít, brnění.